Jeden z nejslavnějších a zároveň kontroverzních seriálů normalizace měl mít víc dílů, než nakonec vzniklo. K některým z nich se dochovaly i scénáře.
Seriál si původně vymysleli na ministerstvu vnitra, když chtěli napravit pošramocenou pověst komunistické policie po roce 1968. Major Zeman se původně měl jmenovat Horák a měl pracovat u tajné služby. Původní koncept měl kombinovat filmový dokument a hrané scény.
Jak ukazují materiály v archivu České televize a policejního muzea, koncept seriálu se postupně vyvíjel. Mnohdy i na zásah cenzorů. Podobu seriálu ovlivňoval kdekdo, kromě věcných poznámek jsou některé zásahy trochu bizarní. Z dílu bílé linky například zmizela erotická scéna. Agentka StB se v roli striptérky svlékala v baru v západním Berlíně, s čímž rezolutně nesouhlasila náměstkyně ústředního ředitele Československé televize Milena Balašová.
Prohozy a přehozy
Ještě zajímavější než co se natočilo bylo to, co se nenatočilo, anebo naopak natočilo jinak. Tak například díl Rubínové kříže se měl původně jmenovat Granát a Bestie měla být Bahno. Třináctý díl Romance o nenápadné paní dopisovali tvůrci na poslední chvíli, původně měla být třináctka úplně jiný díl. Třiadvacátý díl Šťastný a veselý byla původně jen záloha, pod názvem Silvestr.
Jedenáctý díl měla být Vražda v lázních, později pod názvem Věc důvěry – „Komedie o pokusu tří západních rozvědek zmocnit se vzorku smolince. Major Zeman pomáhá kamarádovi Jirkovi Hradcovi řešit „malér“ se smolincem. Uvažováno i jako alternativní díl za díl 20 – Svatba v lázních, ze kterého byly nakonec Třetí housle.“
Třináctý díl měla být Exploze nebo také Smrt číhá v podzemí. Jeho motivem měla být „víra v socialistického člověka – bezpečnostní technici ve spolupráci s partou horníků zachraňují důl ohrožený explozí. Sepětí bezpečnosti s naší dělnickou třídou. Důl ohrožený požárem a výbuchem dynamitu v jedné sloji. Krásný motiv socialistické humanity, kdy vzpříčené dveře v hořící sloji pomáhá otevřít bývalý kasař. Major Zeman se setkává znovu s Blankou, která po smrti svého muže přestala věřit lidem.“
Šestnáctý díl mohl být Hvězdný prach či Mosty na východ – „Zahraniční díl, v němž pracovníci čs. rozvědky poprvé objeví stopy k akci ESB (Mosty na východ) a signály k přípravě roku 68.“
Lupič v hrobce
Namísto třiadvacátého dílu Šťastný a veselý se původně mělo točit Hřbitovní kvítí – „Zeman pátrá po nestoudném lupiči a vrahovi, který se skrývá u hrobu v Olšanech. Psychologické drama zločince, který se ukrývá před bezpečností v jedné z hrobek na Olšanech a končí nakonec sebevraždou. Zároveň i příběh matky, čekající na syna, který jí uprchl v roce 68 do zahraničí. Na Olšanských hřbitovech se setkává se zločincem, po němž pátrá Zeman. Aniž by to tušila, ukrývá ho u sebe. Svou lidskou mateřskou láskou ho však dovede k tomu, že se potrestá sám.“
Na třiadvacátou pozici se také uvažovalo o dílu Otvírání hrobů. Dochoval se i kompletní scénář Karla Štorkána. Major Zeman v něm vyšetřuje nález mrtvého, kterého nikdo nepostrádal. Pachatel ztížil své dopadení tím, že nějaký čas používal totožnost zavražděného.
Sedmadvacátý díl mohl být buď Modrý Merkur, pojednávající o krádeži slavného aršíku známek z poštovního muzea, anebo Úzkost (v některých pramenech uváděná jako 21. díl) – „Major Zeman vyšetřuje vraždu děvčátka a přitom prožívá obavy o vlastní dítě. Konstituuje se nová Zemanova rodina, Liduška nalézá vztah k nové matce Blance.“
Bitva o poslední díl
Dvacátý sedmý a dvacátý osmý díl se nakonec točily na Kubě, protože Jiří Sequens jednoduše chtěl využít štědrosti ministerstva vnitra, které se na seriálu podílelo. O třicátý díl se strhla velká bitva. Zatímco scénáristé a dramaturgové chtěli vzdát hold všem, kteří položili životy v boji za socialismus, Jiří Sequens přišel s dílem Lišky mění srst.
Boj pokračuje Jiřího Procházky měl v anotaci: „Hradec se po létech vrací ze zahraničí ve chvíli, kdy Zeman vyšetřuje případ podvodů u jedné benzinové pumpy u Prahy. Protože je to místo, kudy se vyvážejí do zahraničí i disidentské pamflety, Hradec jde do té věci s ním. Objeví kanál, dopadnou pachatele, dokáží, že se dnešní „oprávci socialismu“ – disidenti – spojují s nejhoršími a nejnenávistnějšími odpůrci našeho zřízení, s třídními nepřáteli, proti kterým sami bojovali v roce 48. Hradec však při této své poslední akci na obranu republiky, zahyne.“
Oproti tomu Jiří Sequens chtěl natočit díl Lišky mění srst „Major Zeman se zabývá bývalou prostitutkou (upilovanou Fančou), zlodějem Jéňou, potomkem šlechtického rodu Kauniců apod.“ Podle dramaturgových výtek díl „neukazuje práci SNB v positivním světle a má i politické chyby, jako například, že celoživotním posláním mjr. Zemana bylo obstarávání strávníků pro basy, čímž je charakterizována činnost socialistické Bezpečnosti.“ Ve skutečnosti natočený díl Růže pro Zemana byl kompromis.
Nerealizované díly
Zcela seriozně se zvažovalo natáčení dalších dílů. A bylo i rozhodnuto, které to budou: 31. díl – Tažní ptáci, 32. díl – Otvírání hrobů 33. díl – Vrhač nožů. Dochovaly se i náměty, režijní poznámky i k dalším nerealizovaným dílům.
Walter 7,65 – Měl být o sedmi sexuálních vraždách. Scénář napsal Oldřich Daněk, v archivu se však nedochoval. Zcela evidentně byl inspirován případem vraha Mrázka. Režisér ho nakonec odmítnul natáčet.
Rezervní díl se jmenoval Akce Dürrer. „Případ objevení tajné tiskárny falšovaných bankovek, které měly ohrozit hospodářství NDR. Spolupráce s bezpečností NDR. Zajímavý případ penězokazů, kteří chtějí poškodit ekonomiku NDR a využívají k tomu našeho grafika, který udělal chybu a namaloval pro zahraničí politicky problematický obrázkový seriál.“
Tajná šifra – „Zajímavý osud naší letušky na zahraničních linkách, která se proti své vůli dostane do případu, který vyšetřuje naše bezpečnost a kontrarozvědka.“
Peníze nebo život – dochovaly se poznámky majora Jirsáka ke scénáři od Sequense „Požár chemičky, přeživší dělníci se vraždí mezi sebou, 5 mrtvých, SNB fárá zatknout pachatele Ledvinku, ten umírá v bolestech a Zeman ho při tom vyslýchá.“
V archivu ČT se dochovaly kompletní scénáře ke třem nenatočeným dílům. Hřbitovní kvítí, Otvírání hrobů a Chodec a kůň, vypořádávající se s černými bookmakery na dostihovém závodišti v Chuchli. Zajímavé je, že to plachet s plánovanými díly se tento díl neprobojoval ani jednou.
V dochovaných materiálech se zmiňují i jiné díly, celkem jsem jich napočítal šestnáct. Bližší informace o nich ale chybí.
Autor: Jaroslav Mareš
zdroje: Muzeum Policie ČR, archiv České televize
