Bohučovický poltergeist 2 – Svědectví z místa

Když se v prosinci 1985 začaly dít v rodinném domě v Bohučovicích na Karvinsku podivné věci, vybrali si komunisté jedenáctiletého Tomáše, zavřeli ho na psychiatrii a donutili k přiznání. Mohl to ale udělat?

Vyšetřovací spis tehdejší Veřejné bezpečnosti byl skartován v roce 1997. Ve státním okresním archivu v Opavě se dochovaly materiály, které k události shromáždil tehdejší kronikář Hradce nad Moravicí. Otec Tomáše Smolky učinil o prosincových událostech podrobný zápis, který se ve složce zachoval. Máme tedy velmi přesný záznam jevů tak, jak se postupně projevovaly.

Záznam mimořádné události

27. Listopadu 1985

se začalo v kuchyni s tapetovánín stěn. Na lepení tapet bylo použito lepidlo TAPETÁL.

V pátek 13. prosince 1985

patnáctý den po tapetování po 9. hodině ze stěny vystřelily dva otvory v průměru asi 3 – 4 cm ve vzdálenosti od sebe asi 4 cm. Otvory byly hluboké až na cihlu. Táta otvory zalepil sádrou. Práce trvala asi hodinu. Za další hodinu se začaly v některých částech tapet, většinou uprostřed, v pruzích /asi jako stočené  hobliny/ loupat tapety. Proužky tapet se stáčely do roliček tak, že tapeta se rozdvojila. Čistý bílý papír zůstal přilepen na stěně a do roličky se stáčel pouze otisk tapety. Na větších částech stěny se pak tapeta stáčela v plné síle /nerozdvojená/ a trhala s sebou i starou malbu až na původní omítku. Malba praskala po celé kuchyni. Takto byly postupně zničeny tapety na třech stěnách kuchyně. Závěr byl ten, že kolen 13 hodiny odpoledne se ozvala rána a vystřelila omítka pod oknem na pravé straně až na čistou cihlu v rozměru asi 50 x 15 cm. Po chvilce se ozvala další rána a vystřelila omítka na levé straně okna v rozměru asi 60 x 35 cm rovněž na cihlu. Přitom se uvolnila i parapetní deska okna /byla částečně vysunuta/. (…)

V pondělí 16. prosince 1985

Kolem 10. hodiny ráno vystřelila omítka pod zásuvkou od ledničky na pravé straně okna. Omítka lítala po celé kuchyní. Táta proto přikryl kredenc starým kobercem, aby nebyla zasklená část létající omítkou rozbita. Koberec zatížil i kbelíkem, který byl z částí naplněn uhlím. Při vystřelení omítky bylo rozbito pravé křídlo vnitřního okna. Rozhoupal se kuchyňský lustr tak, že narážel až na strop. Koberec z kredence včetně kbelíku spadl na zem. Vtom se ozvalo řinčení skla ve spížce, proto táta se synem Tomášem tam rychle běželi. Uviděli, jak sklenice se zavařeninou se posunují a padají

z regálu na zem a rozbíjejí se. Byl to regál, umístěný u stěny, sousedící o kuchyní /opačná strana stěny kuchyně/. Protější regál na stěně od druhé místnosti zůstal neporušený. Mezitím se ozvala rána v kuchyni. Když táta s Tomášem doběhli do kuchyně, viděli, že kuchyňský umývací stůl, který stál v rohu, byl vytočen a převrácen směrem ke sporáku. Pravé posuvné sklo kredence se odsunulo směrem ke stěně k oknu a sklenice za sklem se začaly převracet a rozbíjet. Spodní zasklená část kredence však zůstala naprosto neporušena včetně sklenic a hrnků. Další zvuky, které se ozvaly znovu ve spižírně přivolaly tátu a Tomáše znovu do spižírny, kdo uviděli, jak vibruje skříňka /almárka/, ve které byla rovněž zavařenina. Začala se i naklánět a sklenice se začaly posouvat. Táta s Tomášem chtěli vibraci skříňky zabránit, ale neměli na to dost síly. Táta proto rychlo skříňku uzavřel na zámek, ale zámek se vytrhl. Přidržel proto ramenem skříňku proti nachýlení a rychle vyndával sklenice se zavařeninou Tomášovi, který sklenice zavařeniny ukládal na chodbu. Vzápětí se ozvalo řinčení skla v kuchyni. Když oba přiběhli do kuchyně, bylo rozbito levé křídlo vnitřního okna. Sklo bylo vysypáno na zemi. Ve venkovních křídlech sklo ještě bylo. Zda venkovní skla bylo nějak narušeno se neví, jelikož se vzápětí též vysypalo na dvorek. Dlaždicový obklad stěny naproti rozbitého okna byl stržen /asi 20 ks/. Kuchyňský lustr byl rozbitý na zemi a část skla byla i na dvorku.

V hlášení ze 20. prosince je ovšem svědectví i nezávislého svědka, Františka Stoklasy, statika z okresního stavebního podniku, který byl na místo povolán, aby posoudil škody na domě odborným pohledem.

Výpověď přivolaného statika:

V uvedený den před 13.00 hod. volala s. Lysáková s odvoláním na ved. provozu s. Duška pracovníka MěstNV Hradec, zda by nebyl ochoten posoudit stropní a střešní konstrukci v uvedeném domku.

Uváděla, že se jedná o padání těchto části, načež z humánního hlediska jsem souhlasil a během cca 20 minut pro mě přijelo auto, jež mě odvezlo s pracovníkem projekce s. Beinhauerem Janem do Bohučovic Smolkových do uvedeného domku. Během cesty mě řidič s manželkou informovali oč vlastně jde. V prvním okamžiku jsem jejich počínání považoval za vysněné a zmatené. Při ohledání v místě bytu pana Jaroslava Smolky mě připadal stav ve stavu takřka demoličním – jako po rodinné bitvě. Všichni přítomní níže uvedení vykládali o projevujících se jevech. Stále jsem tomu nevěřil a považoval jsem za to obhajobu nějakých skrytých domácích nepříjemností. Stáli jsme v chodbě a sledoval jsem výklad přítomných, když se ozval třesk asi výstřelu z pušky a nastalo zvednutí podnosu, na kterém ležela košile, jenž se zvedl cca ke stropu a volně padl od místa uložení ve vzdálenosti cca2 m. Po cca asi 20 min. jsme couvli k hlavnímu vstupu mezi dveře do bytu, kde došlo k třesu stejné intenzity a skleněná váza o hmotnosti cca 3 – 5 kg se zvedla do výše poloviny světlé výškymístnosti a volně klesla k zemi. V tento okamžik místní přítomní propadli panické hrůze, začali nesouvisle vykřikovat, že asi pojďte pryč, už to zase začíná lítat a pod. Načež jsem znovuprovedl ohledání malé kuchyňky odkud dle sdělení místních uživatelů domku k těmto jevům začlo docházet. Na okenní tabuli jsem našel 1,5 kvadrantu propáleného skla, jehož průměr po rekonstrukci je cca 5 cm. K propálení došlo z venkovní strany. Vnitřní strana byla ostrá. Toto sklo jsem předal panu Smolkovi Lubomíru s tím, že toto předá osobně vědeckým pracovníkům.

Upozornil Jsem přítomné, ať se okamžitě obrátí prostřednictvím ved. funkcionářů MěstNV Hradec na Akademií věd a Geofyzikální ústav. Dle mého názoru se nejedná o žádné nadpřirozené a zázračné jevy, ale jedná s vyloženě o jev fyzikální a dle mého názoru ojedinělý a je velmi vzácný.

Spis obsahuje ještě jména dalších svědků, kteří podivné jevy na místě rovněž pozorovali. Není podle mě důvod pochybovat o tom, že se tady cosi podivného dělo. O to víc zarážející je reakce zodpovědných míst. Odborníci z Akademie věd a Geofyzikálního ústavu obyvatelům domu nepomohli. Policisté namísto vyšetření záležitosti a zajištění odborných posudků spolupracovali na očernění jedenáctiletého chlapce.

Jak probíhalo „vyšetřování“ na psychiatrii a jak svůj postup obhajovali zodpovědní po revoluci, o tom v příštím pokračování. Minulý díl najdete zde.

Pokračování zase příště, zůstaňte naladěni 🙂

Reportáž, mapující známé případy fenoménu Poltergeist na našem území, byla publikována ve čtvrtek na serveru stream.cz.


Comments are closed.