Bohučovický poltergeist 5 – Skeptik vs. psychotronik

Případ bohučovického Poltergeista rezonoval hodně dlouho a hodně vysoko. Poté, co nařídil vyšetření samotný vládce severní Moravy, soudruh Mamula, hledala tehdejší Veřejná bezpečnost, na koho to „hodit.“

Jenže mezitím se o případu dozvěděli i v tehdejší Psychoenergetické laboratoři, která se zabývala výzkumem paranormálních jevů. Pokračovatelé doktora Kahudy vyslali na místo tým pod vedením Zdeňka Rejdáka.

Rejdákův tým si udělal hlavní štáb na opavském okresním výboru KSČ. Výzkumy psychotroniků ovšem u soudruhů pohořely. Zdeněk Rejdák později o celém případu řekl následující:

Dostali jsme informaci od národního výboru z Hradce nad Moravicí a požádali nás, abychom se k tomu případu vyjádřili. Odebrali jsme se na místo a začali jsme ten ten případ zkoumat. Poltergeist je jedno z pojmenování pro případ spontánní psychokineze. Ze zkušenosti víme, že tak jednou za za dva za tři roky se objeví případ spontánní psychokineze, který je vázaný na déletrvající stresový stav. Většinou je to u osob v období puberty, nebo u žen v období klimakteria.

Jsem přesvědčený, že jsme vytipovali správného viníka, a sice matku Tomáše, protože to napětí tam bylo opravdu dlouhotrvající. Kdybych bral ty jednotlivé jevy, které tam byly, tak ty skutečně byly namířeny nebo se týkaly vždy dědy. Veškerá zásoba ve spíži, kde byly konzervy za dva za tři roky, tak ta odpochodovala a rozbila se. Když došlo ke spontánnímu hoření, tak hořelo na místech, kterých se děda denně dotýkal, nebo kde odhrnoval záclony. Maminka nebyla agresivní osoba. Ten její odpor se střádal na podvědomé úrovni. Mohu vyloučit, že by to dělala ona sama, navíc v době, kdy došlo ke spontánnímu hoření, už odešla do práce.

Jakmile jsme přišli k tomu spontánnímu hoření, tak první naše otázka na tři přítomné kriminalisty byla, jestli našli nějakou stopu čím by se zapalovalo. Prohlásili, že nikoliv. Vůbec nic nenašli. Přitom například ten gauč hořel zevnitř, hořely ubrusy, že byste musel škrtnout a vsunout tam sirku. Hořel dubový stůl kdybyste chtěl, aby byl tak ohořelý, musíte to udělat svářečkou. Za 20 minut hořelo na 21 místech najednou. Kriminálka tam byla od toho, aby to vyšetřila. Měla provést rekonstrukci celého případu, a zrovna tak zapálit na tolika místech najednou během 20 minut. Což neudělala.

Okresnímu tajemníkovi strany jsme se snažili vysvětlit, že nejde o zázraky, že jde o jevy, které jsou těžko a obtížně nevysvětlitelné, že si s tím současná věda neví rady. Připravili jsme dokonce pro místní tisk velice střízlivý článek, kde jsme vysvětlili, co to je spontánní psychokineze, jak frekventovaně se objevuje. V té samé době probíhal případ spontánní psychokineze v nedalekém Polsku a potom na Ukrajině, kde dokonce docházelo také ke spontánnímu hoření a kde oblastní požární náčelník všechno prošetřoval a dospěl k závěru, že nejde o žádný podvod a že je třeba tyto věci brát zcela vážně. Potom, než se to dostalo do toho finálního stadia, mě volali ze státní bezpečnosti, že Ostrava a tam příslušné instituce mají dost schopností k tomu, aby celou záležitost uzavřeli a ať se o to vůbec nezajímáme.

V televizním pořadu TV Prima z roku 1999 vystoupil i tehdejší předseda spolku skeptiků Sisyfos. Jeho pohled je ovšem zcela opačný.

Ve skutečnosti je to vždycky nějaká osoba, která provádí tyto žerty, chce někomu spálit byt, chce někoho postrašit, někoho vyděsit. Většinou se ta osůbka docela dobře našla a někdy se to dokonce dělá naprosto záměrně za účelem popularity, aby někdo například mohl napsat knížku, mohlo se to natočit mohlo se na tom vydělávat, a tak dále. Já myslím, že bychom si mohli, vždyť jsme dospělí lidé, odpustit ty pohádky, které jsou snad dobré pro děti. Mluvme jenom vážně.

Jako dlouhodobý spolupracovník skeptiků si neodpustím rýpanec. Vždycky jsem oceňoval badatele, kteří se věnují i faktům, která jim nesedí do jejich hypotézy. V tomhle případě ovšem proběhl pouze odsudek, na úrovni popíračů holocaustu. Mimochodem, byli to právě vědci, kteří za osvícenství vyházeli z muzeí sbírky meteoritů, protože prohlásili, že kamení létat z nebe nepadá, protože nemůže. Pro úplnost tu ještě uvedu jednu výpověď, a sice rozhovor s psychotroničkou Renatou Lopourovou.

Renata Lopourová byla povolána k případu Poltergeista v obci Nedamov na Českolipsku v červenci 2016.Její výpověď je zajímavá především kvůli tomu, že po jejím „zásahu“ podivné úkazy v Nedamově přestaly.

Poltergeist je vždycky navázaný na nějakého konkrétního člověka. Nedělá ho člověk jako takový, ale stojí za tím přivtělené entity. Entity, které sem nepatří, patří do jiné dimenze. Nevím, jakým způsobem se sem dostaly, ale prostě dělají tyhlety blbosti. Ony potřebuji nějakou energii, čili si sednou na nějakého člověka a potom využívají energii tohoto člověka.

V případě Nedamov to byla osoba jednoho příbuzného, kterého jsem navštívila. Když jsem ho měřila, tak měl příjem energie 6 a výdej 16. Musel být strašně unavený, až jsem se divila, že to přežil. Navíc měl nulovou šestou čakru.

V jeho případě to byly tři entity mrtvých duší, takže ty jsem požádala aby odešli do toho barda, kam mají. Původně  jsem si myslela, že jsou to čtyři entity, čtyři mrtvé, přivtělené, duše. Požádala jsem je, aby odešli tam kam mají. Potom jsem napnula veškerou svoji sílu a udělala jsem huš. A oni odešli. Prostě jsem je vyrazila. Můj žák mi potom říkal hele ti tři odešli, ale ten jeden se tady ještě pohyboval. Začala jsem to měřit a zjistila jsem, že ta čtvrtá entita nebyla duše, ale entita z nějakého jiného časoprostoru. Takže jsem ty tři duše poslala do barda, kam ty duše mají odejít. A tu čtvrtou jsem posunula tam, kam patří. No a tím to skončilo.

Co tedy může být Poltergeist a existuje? Podle mě s největší pravděpodobností ano. Nemusí jít nutně o nějaké „entity“, ale o dosud nepopsaný fyzikální jev. Podle všeho něco podobného magnetismu, kdy se tyhle jevy začnou dít za situace, kdy se ona energie začne hromadit na jednom místě. Projevy, které jsou zaznamenány, odpovídají náhlému rázovému uvolňování této energie, kdy dochází k porušování celistvosti především staveb. Konstrukce od sebe v rázech odpuzují různé materiály, ať už napevno připevněné (tapety, omítka), anebo volně položené (létající předměty).

Na definitivní vysvětlení ovšem bude třeba počkat.

(Konec pětidílného seriálu)


Comments are closed.