České Německo: Po stopách germánské říše u nás

Chebský hrad. foto: autor

Historie vzájemného stýkání a potýkání Čechů a Němců je stará už téměř tisíc let. Na území českého království najdeme místa se zcela odlišnou historií. Chebsko a Ašsko bylo až do 14. století součástí Římské říše.

Chebsko, v 9. a v 10. století obývané slovanským obyvatelstvem, se v průběhu 11. století se postupně stalo územím s německou převahou. Oporu své moci, císařskou falc, nechal na tomto místě vybudovat císař Friedrich Barbarossa. Říšské falce jsou obdobou přemyslovské hradské soustavy.

Jednou z dochovaných staveb jediné říšské falce u nás v Chebu je zcela výjimečná kaple. Je postavena v takzvaném štaufském slohu a to je kombinace románské architektury a rané gotiky. V Chebu se dokonce konaly i říšské sněmy. Chebský hrad je tak plný raně středověké symboliky.

Dvě podlaží kaple, spodní románské a horní gotické, spojuje osmiboký otvor. Osmička tu má i  numerologicko-mystickou symboliku. V době největší slávy se v Chebu dokonce nacházel jeden z největších pokladů světového křesťanství.

Barbarossové vlastnili říšský poklad a součástí toho pokladu byla jedna z nejcennějších relikvií, takzvané svaté kopí, nebo Longinovo kopí, které probodlo Kristův bok. Po této relikvii touži Napoleon i Adolf Hitler. V době, kdy pobývali v Chebu, se zde velmi pravděpodobně nacházela i tato svatá relikvie.

Chebský hrad má ovšem i svého vampýra. Hrad totiž postavili na místě dřívějšího slovanského pohřebiště. Archeologické průzkumy ukázaly, že nejméně u jednoho pohřbeného provedli posmrtně protivampýrský zásah.

Nelezená lebka. Zdroj: archiv Aleše Česala

Ve Skalné stojí jeden z takzvaných ministriálních, neboli pobočných hradů. Jmenoval se Wildstejn. Pojí se k němu legenda o zdejší bílé paní. Přestože legenda o bílé paní se k nám dostala z Německa, tady je to zdá se obráceně. Přízrak tu prý vídali až do 60. let minulého století.

Prý není okolností, že přízrak se přestal objevovat poté, co byly při rekonstrukci objeveny ve zdejším komíně ženské kosterní pozůstatky ze 17. nebo 18. století. Podrobnější výzkum ostatků ukázal zvláštní posmrtný zásah. V lebce byl totiž nalezen několikamilimetrový otvor, který vypadal, jako kdyby tu lebku někdo probil hřebíkem.

Patřily tělesné ostatky ženě, ze které mělo její okolí za života strach a po smrti ji odmítli pohřbít do posvěcené půdy? Mělo pohřbení do komína zabránit domnělé čarodějnici v návratu? Souvisí příběh zazděných ostatků s pověstí o bílé paní? Vydejte se s námi a s pořadem Tajemno na tajemná místa na západu Čech.

Autor: Jaroslav Mareš


Comments are closed.