Druhé metro pod Prahou 2 – Tajná stanice na Klárově

Pražské metro má o jednu stanici víc než v kolika skutečně jezdí soupravy. Onou stanicí navíc je Klárov, přísně tajná a pověstmi opředená stanice naproti úřadu vlády, do které nikdy vlak nepřijel.

Můj tatínek byl střelmistr. Pracoval i na pražském metru. Stavěl stanici Malostranská. Vyprávěl mi o tom, že v jednom místě byla podivná přepážka z prken a za ní nějaký prostor. Za ni se nesmělo a neustále ji hlídal policajt. Když jsem se ho zeptal, jak byla přepážka velká a asi i prostor za ní, tak by jí projel vlak.

Od té doby mě podivný prostor velmi zajímal. Tím spíš, že si Pražáci dlouho vyprávějí o tom, že naproti Úřadu vlády je tajná stanice metra, která je napojená na „oficiální“ síť a že podzemní dráha vede pod Vltavou až pod tehdejší ÚV KSČ, dnes ministerstvo dopravy.

Ony mýty ještě dodnes přiživuje dopravní podnik, který potvrzuje, že na Klárově prostor je, ale že jde jen o technologické zázemí trasy A a z důvodu bezpečnosti tam nelze nikoho pouštět. Dohady o tom, co všechno pod Prahou je, ještě umocnily povodně z roku 2002, které v centru města zatopily metro.

Když potom hasiči vyčerpávali vodu, šlo to asi polovičním tempem, než jak by se dalo vzhledem k veřejným prostorům podzemní dráhy očekávat. V podzemí je toho zkrátka hodně utajeného. Když jsem začal natáčet reportáže pro Josefa Klímu, velmi mě tahle stanice zajímala. Jenže dostat se do ní se podařilo až po mnoha měsících složitého vyjednávání. Ono nebylo navíc jisté, zda to stanice metra je.

To se podařilo prokázat až po odtajnění Ideového projektu metra z roku 1953, který Klárov zmiňuje v jediné větě. V ní se zmiňuje o tom, že stanice Klárov je již ve stavbě. Ideový projekt metra počítal s tím, že nejprve postaví pět stanic na dnešní trase B jako kryty civilní ochrany. Měly být u velkých továren a jedna v centru. Mělo jít o stanice Arbesovo náměstí (obdoba stanice Anděl), Příkopy (mezi Můstkem a Náměstím Republiky), Palmovka (Palmovka, jenže hlouběji), Balabenka (Českomoravská), Stalingrad (Vysočany).

Kromě toho ale stavělo ministerstvo vnitra v režimu Přísně tajné stanici na Klárově. Zajímavé je, že zatímco ideový projekt počítá se stanicí mělčí, na vnitru ji postavili hlouběji. Dle ideového projektu „stanice Klárov je položena sice 51 metrů pod úrovní Letné, má však výstup na nábřeží kpt. Jaroše pouze 19 metrů vysoký.

Soudruzi z vnitra tento plán nerespektovali a tvůrce ideového projektu nezpravili. Zatímco dnešní Malostranská je v hloubce 31 metrů, Klárov je ještě cca o 10 metrů níž a vedou k ní hned dva eskalátorové tunely s propojovací chodbou.

Právě hloubka Klárova zapříčinila to, že když se v Praze stavělo metro na druhý pokus, Klárov zůstal nevyužit. V 70. letech přestal sloužit jako vládní kryt, byl předán dopravnímu podniku a ten v něm umístil technologické centrum trasy A.

Stanice je postavena jako jednolodní a přepažena několika patry a přepážkami. Zajímavé je, že na obě strany vedou tunely, které končí po několika desítkách metrů. Ale nejen ty. Je tu ještě jeden tunel odbočovací, který je na konci opatření ostěním z jakési dřevotřísky.

Přestože jsem byl do stanice nakonec po dlouhém váhání vpuštěn, mohl jsem si prohlédnout jen některé části. Do tunelů, směřujících směrem ke Špejcharu, jsem nesměl ani nahlédnout, propojovací tunel, vedoucí bokem ke stanici Malostranská, který je zakončen jen schodištěm, jsem směl navštívit jen bez kamery a fotoaparátu. A podivná dvířka, vedoucí z konce jednoho z tunelů pod Vltavu, mi také zůstala zapovězena. Ale prý je tam jen zařízení pro odběr vody z Vltavy…

 


Comments are closed.