Druhé metro pod Prahou 1 – Tajný Stalinův projekt

Pražské metro se podařilo postavit až na druhý pokus. V padesátých letech se tajně připravovalo a začalo v našem hlavním městě i stavět metro „stalinského typu.“

Z přísně tajné výstavby se dochovala část dokumentace, respektive část dokumentace, uložená v Archivu hlavního města Prahy, už byla odtajněna. Dokumentace ke všem provedeným pracím je patrně stále uložena v režimu tajné, u objektu K-111, neboli stanice metra Klárov, je nepřístupná dodnes.

6. ledna 1953 uložila vláda na neveřejném zasedání Ústřednímu národnímu výboru v Praze vypracovat ideový projekt metra. Hotový byl už v červnu téhož roku. Vzhledem k rozsahu prací v něm odvedenému je takřka jisté, že metro se v Praze začalo plánovat už těsně po válce.

Jak mělo metro vypadat? V některých rysech podobně. Vedení jednotlivých tratí se podle návrhu podobá současné situaci. V některých momentech je dokonce lepší. Namísto přestupní stanice na muzeu plánovali přestup mezi trasou z Holešovic na jih města a trasou z Dejvic na Vinohrady na Hlavním nádraží. Z hlediska efektivity dopravy je to výrazně výhodnější. Také cestou současným „céčkem“ by se nemuselo na Karlovo náměstí přestupovat.

Byly tu ale i odlišnosti. Metro bylo plánováno výrazně hlubší. V centru města měly být stanice víc než 50 metrů pod zemí. Stanice měly totiž sloužit jako protiatomové kryty. V době plánování metra se totiž počítalo s rizikem třetí světové války. První plány také počítaly s tím, že prvních šest stanic se postaví v předstihu právě jako kryty civilní ochrany a traťovými tunely se propojí až později.

Své ke stavbě stalinského metra říkali i vojáci. Požadovali například, aby tunely svou velikostí odpovídaly vojenským nákladním vlakům. Trasy metra měly být také na svých koncích napojené na železnici. V době války se počítalo s tím, že by pod Prahou mohly namísto souprav s cestujícími jezdit vojenské transporty.

Jako první se počítalo se stavbou šesti stanic: „Arbesovo“ nedaleko dnešní stanice Anděl a nedaleko továrny Tatra Smíchov, „Příkopy“ nedaleko dnešního Můstku jako kryt pro úřady v centru města, v Libni a Vysočanech potom tři za sebou jdoucí stanice Balabenka, Stalingrad a Fučíkova. Ty měly sloužit dnes už neexistujícím továrnám u Palmovky a ve Vysočanech.

Šestá stanice byla na dnešní lince A a měla se jmenovat „Klárov.“ Ta měla sloužit jako vládní kryt a skutečně se začala stavět, respektive je zcela dokončená. Zatímco stavba podzemní dráhy byla plánována v režimu „tajné,“ na Klárově stavělo ministerstvo vnitra, a sice v režimu „přísně tajné.“

Stavět se začalo už v roce 1952. To svědčí o tom, že plány na stalinské metro začaly vznikat daleko dříve než ideový projekt z roku 1953. Stanice byla dokončena v roce 1958. Je v hloubce téměř 80 metrů a metro do ní nakonec nikdy nepřijelo. Od postavení ostatních pěti stanic se před prvním kopnutím do země z finančních důvodů upustilo.

Proč se ve stavbě nepokračovalo? Jak měla podzemní dráha vypadat? A proč je Klárov dodnes tajná stanice? Pokračování příště.


Comments are closed.