Kdo byl Václav Podbrdský, který se podle dobového tisku v roce 1889 soudně domáhal ušlé mzdy,když o 18 let dříve spadl při lámání kamene a strávil prý 18 let v bájné hoře?
Blaník je jedna d evropských bájných hor, ve které podle pověsti dřímá vojsko. Legendou, že vojsko vyrazí z hory na pomoc svému národu až mu bude nejhůře, není v evropském kontextu nijak zvláštní. Jednou podivnou událostí, která se podle dobového tisku měla odehrát na konci 19. století, se ovšem ostatním bájným horám starého kontinentu vymyká.
Staré legendy po celé Evropě
Legendu proslavil Alois Jirásek, nicméně už v 15. století tvrdil prý mnich, jehož jméno se nedochovalo, že byl anděly odvlečen mezi hvězdy, spatřil prý Zemi i ostatní planety a také spící rytíře pod Blaníkem. První zmínky o pověsti jsou už z předhusitské doby. Už tehdy na Blaník mířili poutníci.
Legenda o božím vojsku přetrvala po staletí. Po staletí se objevovala vyprávění údajných svědků, kteří se prý dostali do hlubin hory, strávili v ní s bájnými bytostmi krátkou chvíli, aby se později dozvěděli, že na povrchu běžel čas mezitím daleko rychleji. Pověsti o mocnostech hory ale můžeme najít po celé Evropě.
Legendy o světlovlasých polobozích si vyprávějí například Irové a Skotové. Kniha Lenor Gabala, shrnující legendy o nejstarší historii Irska, skutečně popisuje příběh, ve kterém k ostrovu připluli Galové a pokoušeli si podmanit lid Tuath Dé. Nakonec se dohodli, že Galové dostanou svět na povrchu, zatímco Tuath Dé sestoupí do podsvětí.
Legendy o bájné říši podsvětí se opakují po celém světě. Připomeňme tajemnou říši Agartha, anebo analogické pověsti o vstupech do podzemí v hoře svaté Magdaleny v Rakousku, na vrchu Sitno na Slovensku nebo v Babí hoře v Polsku.
Svědectví o zmizelém kameníku
Legenda o blanických rytířích ovšem zanechala zajímavou stopu v tisku. 18. srpna 1889 otiskuje deník Národní politika článek o případu kameníka Václava Podbrdského, který o 18 let dříve záhadně zmizel při lámání základního kamene Národního divadla. Příběh se dostal na stránky denního tisku v okamžiku, kdy měl kameník Václav Podbrdský žalovat u vlašimského soudu svého mistra Františka Šolína ušlou mzdu, o kterou měl přijít před lety.
Václav Podbrdský prý lámal základní kámen pro Národní divadlo v roce 1868. Při odstřelu poodstoupil a zřítil se z šedesátimetrové výšky. Jeho tělo prý nebylo nalezeno a byl prohlášen za mrtvého.
Podbrdský tvrdil, že po pádu ze skály se ocitnul v jakémsi zvláštním sále, kde potkal české panovníky a další významné bytosti, včetně Cyrila a Metoděje. Po osmnácti letech se prý Václav Podbrdský objevil aniž by zestárl a domáhal se náhrady ušlé mzdy. Na soudním jednání prý jeho totožnost potvrdili sousedé i rodina.
Pokud by se jeho vyprávění potvrdilo, jednalo by se o senzační potvrzení bájné legendy. Justice ovšem zdá se případ pojala po svém a Václav Podbrdský byl vyšetřován pro podezření z vyhýbání se vojenské službě a dezerci.
Bohužel, autor článku v Národních Listech nám zůstane skryt, pod fejetonem je jen značka. Pokud se případ Václava Podbrdského projednával u soudu, měl by o tom být záznam v archivu.
Svědectví z archivu
Soudní zápisy jsou totiž až na výjimky dostupné několik set let zpět. V benešovském okresním archivu jsou dochované materiály vlašimského soudu, nicméně nikdo jménem Václav Podbrdský evidencí soudních případů neprochází. Pokud se soudil o ušlou mzdu, muselo to být jinde.
Na jednoznačný důkaz o existenci Václava Podbrdského není možné narazit ani při hledání v rejstřících obyvatel Vlašimska. Nemusí to ale znamenat, že neexistoval. Dochované záznamy sice nehovoří přímo o Václavu Podbrdském, ale jméno Podbrdský se v regionu objevuje. Může jít o nepřesné záznamy?
Legendu prověřovali i nacisté
Je přinejmenším, zajímavé, že legenda měla tak tuhý kořínek, že se ji pokusili ověřit i nacisté. Badatelé z tajemstvím dodnes opředené organizace Ahnenerbe pod vedením šéfa SS Heinricha Himmlera se vydali k Veřejové skále, aby prověřili místo, odkud mají vyjet bojovníci na pomoc českému národu až mu bude nejhůře.
Hitlerovým mystikům dokonce stálo za to na místě provést ověřovací vrty. Patrně se chtěli ujistit, že ze zázemí v Protektorátu jim nic nehrozí. Legendu o kameníkovi zmizivším na 18 let se sice nepodařilo potvrdit, ale někteří badatelé stále považují horu Blaník za čímsi výjimečnou.
Modernější mystici tak vytvářejí hypotézy o toku času, o časových anomáliích a o jiných dimenzích. Sázejí na to, že o těchto fenoménech toho víme příliš málo na to, abychom zdejší legendy se stoprocentní jistotou odložili jako výmysly. Hledání základu legendy tak může pokračovat.
Autor: Jaroslav Mareš
Zdroj: Národní knihovna, SOkA Benešov
