Naše nejslavnější požáry – když shořel Pražský hrad

Dobová kresba požáru Pražského hradu u Jeleního příkopu Heinricha Steyera. Volné dílo

Požár u Hřenska se stal hlavním tématem letošní okurkové sezony. Pojďme se podívat na jeho nejznámější a nejničivější předchůdce.

Jeden z nejhorších požárů naší historie začal 2. června 1541 na malostranském rynku, dnešním Malostranském náměstí. Oheň vznikl v domě Na Baště, jehož vlastníkem byl Ludvík z Gutštejna. Hořet začalo mezi sedmou a osmou hodinou večerní. Ohně si jako první všimli pokrývači ze sousední střechy malostranské radnice a běželi upozornit služebnictvo domu. Tomu se nepodařilo požár uhasit a z domu uteklo.

V té době bylo na Malé Straně mnoho domů ze dřeva a požár se rychle šířil. Nejpodrobnější zprávu o ohni zaznamenal kronikář Václav Hájek z Libočan, další zprávy zaznamenal Mikuláš Dačický z Heslova. Podle Hájka toho roku panovalo neobyčejné sucho a teplo. Požár tak zničil 133 z 211 malostranských domů. Zemřelo 23 obyvatel menšímo města pražského. O rok později byl majitel domu, ve kterém začalo hořet, Ludvík z Gutštejna, zavražděn. Dům byl poté považován za prokletý. Na počátku 18. století vzniknul jeho spojením se sousedním domem Šternberský palác. Dům je v zástavbě náměstí dosud patrný – na znamení hanby jeho průčelí ustupuje z uliční fronty.

Ničivý požár se ale rozšířil z Malé strany i na Hradčany a Pražský hrad. Na tváři hradu je jeho stopa patrná dodnes. Byl to právě požár z roku 1541, po kterém už se nepokračovalo ve stavbě velké severní věže, která měla být dvojčetem věže jižní. Na stavbě severní velké věže začal pracovat Benedikt Rejt v roce 1509. Požár tak navždy změnil podobu katedrály. Jižní věž zároveň už nebyla dokončena v gotickém slohu, ale později ve slohu renesančním s barokní helmicí. Shořel i krov katedrály.

Takto měla dle Ludvíka Kohla vypadat dostavba katedrály v původně zamýšleném parléřovském stylu. 1814, volné dílo

Mikuláš Dačický z Heslova doslova píše: „Vyhořel Pražský hrad celý, všechny kostely, roztavily se zvony, shořely i hrobové svatých a další drahé věci, shořely také zemské desky a všechna stavení kromě Černé věže a věže Daliborka.“ Ne všechny listiny na hradě ale byly zničeny. Vyhořel sice  purkrabský dvůr, který sloužil k purkrabskému soudu. V jeho sklepě se ale dochovaly půhonné listiny a další listiny k soudu.

Čtěte dále:  Milevský relikviář Ježíše Krista - stáří potvrzeno, nové objevy na obzoru

V hlavním Královském paláci shořelo Vladislavské křídlo. Oheň zničil pokoje krále a královny, velkou soudní síň a především sklep s deskami zemskými. Na Hradčanech shořelo celkem 42 domů a požár si vyžádal rovněž 23 obětí. Po ničivém požáru začalo menší město pražské vyrůstat do renesanční a později barokní podoby. Jednou z posledních staveb na místě požáru byl Valdštejnský palác. Požár postihnul i samotného Václava Hájka z Libočan. V ohni skončily výtisky jeho Kroniky české. Hájek se musel zadlužit a kronika nakonec vyšla v říjnu 1541.

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Hájek z Libočan, Václav: Kronika česká, kniha V.; Dačický z Heslova, Mikuláš: Paměti


Comments are closed.