První uran byl v Příbrami vytěžen v roce 1948. Přesto se mezi místními vypráví legenda, že v roce 1945 odváželi Rusové z Příbrami bedny s koncentrovaným uranem. Legenda je pravdivá.
Mělo to být z dolu Anna a měly toho být desítky tun. K objasnění této záhady vede spletitá cesta nepřímých zdrojů. Jako první se o uranu v Příbrami zmínil Karel Kaplan v knize Tajný prostor Jáchymov, publikované na počátku 90. let, když popisoval jednání československé vlády se sovětským obchodním zástupcem Bakulinem.
Citace z knihy:
„Ochotu ČSR vyjít Sovětskému svazu vstříc v záležitosti dodávek uranu prokazuje fakt, že mu předalo své dosavadní zásoby. Bakulinův návrh sice mluvil o bezplatném předání uranové rudy vytěžené za války a rudy vytěžené už po válce za cenu výrobní, ale ohledně další přípravy dohody se o této věci nehovořilo. Bakulin pouze Fierlingerovi (předsedovi vlády, pozn. aut.) 19. října připomenul jeho souhlas s předáním 38 516 kg materiálu s radioaktivními prvky, který se nacházel v Příbrami. Fierlinger toto předání domluvil ještě tentýž den s ministrem zahraničního obchodu Hubertem Ripkou. Další předávání materiálu zařizovalo ministerstvo průmyslu se sovětskou obchodní společností Torpredstvo. 26. října vyhověl Laušman (ministr průmyslu, pozn. aut.) jejich žádosti a sovětské orgány převzaly 17–18 t uranových rud.“
Karel Kaplan bohužel neuvádí zdroj svých informací. Stejně je tomu i u práce Oskara Pluskala Poválečná historie jáchymovského uranu z roku 1998.
Citace z článku:
Jak z tohoto vyjádření, tak z dalších kroků sovětské strany byla zřejmá naléhavá potřeba uranu. Především bylo organizováno předání a odvoz veškerého dostupného a skladovaného materiálu, který obsahoval uran. Pokyny k předání schvaloval ministerský předseda Z. Fierlinger a technickou stránku předávání organizaci Torgpredstvo SSSR zabezpečovali pracovníci ministerstva průmyslu a zahraničního obchodu. Tak bylo 14. října naloženo a odvezeno 37 012 kg uranových barev ze skladiště příbramské huti. Materiál obsahoval od 15 až do 58,4% U3O8. Ve dnech 29.-30. října byly převzaty železné i dřevěné sudy a také bedny, které obsahovaly 58% uranový koncentrát v množství 9 725 kg. Kromě toho začala i těžba a odvoz rudy z odvalů. Celkem bylo vyvezeno do sovětského svazu 30 838 t uranu ve formě rudy, koncentrátu a barev. Z těžby v dolech za rok 1945 to bylo ale jen 919 kg uranu v rudě.
Oba autoři jsou bohužel již po smrti. Ale uvedení přesného množství uranu dává tušit, že informace vycházejí z reálných zdrojů. Článek ale uvádí pozoruhodnou podrobnost. Uran se měl v Příbrami nacházet ve skladišti místní huti. Příbramská huť leží trochu severněji než důl Anna, u soutoku Litavky a obecnického potoka. Pokud jde o skladiště, měla huť skladiště jediné, a sice dvoupatrový objekt, nazývaný kasna. Horní patro užíval důl Anna. Přivezl do něj po kolejích rudu. Odebraly se vzorky, hutě nabídly cenu a po jejím odsouhlasení se otevřel otvor v podlaze a rudu „převzaly“ kovohutě, užívající nižší patro skladů.
Odvezli ho opravdu Rusové?
Archiváři z Národního archivu vytipovali materiály z fondu Ústředního výboru Komunistické strany Československa, části Klement Gottwald jakožto tehdejšího předsedy vlády. V ní by měly být materiály o vyjednávání československo-sovětské smlouvy o těžbě a zpracovávání uranových rud. Po několika peripetiích s chybně nafocenými materiály na mikrofiše se existence dokumentu potvrzuje.
Přepis dokumentu:
Přísně důvěrné
Předsedovi vlády československé republiky, panu Fierlingetrovi.
Odvolávám se na Váš laskavý souhlas a prosím o potřebné dispozice k provedení předání v Příbrami složených 38 516,1 kilogramů materiálu obsahujícího radioaktivní prvky.
Budu Vám vděčen za laskavou zprávu o Vámi zplnomocněných zástupcích k provedení předání.
S veškerou úctou Bakulin v.r.
Je v archivu dokonce v ruském i v českém jazyce. Bylo by dobré nalézt zápis, potvrzující předání. I ten se v Národním archivu nachází, konkrétněji ve fondu Ministerstva veřejných prací. V materiálech je uložen „Protokol na pamětnou,“ podle kterého byl uran předán a odvezen 13. října 1945.
Jak se uran dostal do Příbrami
Na tuto otázku přináší částečnou odpověď publikace Emilie Těšínské Dějiny jaderných oborů v českých zemích. Té se podařilo zjistit, že těsně po podepsání Mnichovské dohody československá vláda nechala odvézt dostupné zásoby vytěžené rudy z Jáchymova. Stalo se tak během 24 hodin od přijetí dohody po obsazení Jáchymova. Uranová ruda byla převezena do Příbrami a Německo ji požadovalo zpět, v čemž jí Československo částečně vyhovělo.
Další informace o tom, jak se uran do Příbrami dostal, se opět nachází v Národním archivu, a sice ve fondech Ministerstva veřejných prací. Po záboru Sudet se nevrácená část uranu používala pro výrobu uranových barev nejprve v druhé republice a poté v Protektorátu. V roce 1941 Úřad říšského protektora jakoukoliv manipulaci s uskladněným uranem zakázal.
V únoru 1945 byla část uranu v množství necelých deseti tun odvezeno do chemických závodů v rakouském Treibachu. Na konci války se Treibach dostal do britské okupační zóny a uran byl v roce 1945 odvezen do Spojených států, přestože Československo požadovalo jeho vrácení. Informace o tom jsou uloženy v britském národním archivu v Londýně.
Text dopisu z britského velvyslanectví v Praze do Londýna:
Pane,
mám tu čest přiložit kopii dopisu, č. 64:715/G/45 ze dne 26. listopadu 1945 z československého ministerstva zahraničních věcí, v níž žádá, aby britské úřady nalezly a zajistily jako československý majetek 9.293 kilogramů Uranu (pravděpodobně „uranové“) rudy, která byla údajně odvezena do chemických závodů v Treibachu, Korutany, Rakousko, z Jáchymova německými okupanty dne 26. února 1945. Československá strana tvrdí, že dotyčná ruda je jejím majetkem a měla by být v dispozici správy státních dolů v Jáchymově.
Budu vděčný za pokyny, jakou odpověď bych měl dát československým úřadům.
Odpověď s pokyny se v archivu nenachází. Je v nich ale zmínka o odvozu rudy o rok později. Větší část československých uranových zásob se tedy dostala do SSSR a menší část do USA. Přestože v Příbrami nebylo až na jeden drb o záhadně odvážených bednách o uloženém uranu žádná informace, drb se ukázal jako naprosto pravdivý.
autor: Jaroslav Mareš
Minulý díl: Které české firmy vyráběly pro Hitlera atomovou bombu.
Příště: Svědectví o nacistické jaderné bombě: Co spojenci utajili.
zdroje: Kaplan, Karel: Tajný prostor Jáchymov; Pluskal, Oskar: Poválečná historie jáchymovského uranu; Těšínská, Emilie: Dějiny jaderných oborů v českých zemích, NA ČR, TNA Londýn.
Zpracováno podle knihy Atomový protektorát.