Pervomajsk – Jediná přístupná základna sovětských atomových raket

Čtvrtý den mé návštěvy Ukrajiny je na řadě raketová základna Pervomajsk. Při natáčení v atomovém muzeu Míšov, kde sovětská armáda skladovala jaderné hlavice, jsem se od provozovatele muzea dozvěděl, že všechny informace o minulosti skladu mají z Pervomajsku.

Na místě srazu se setkávám výhradně s účastníky našeho dvoudenního černobylského výletu. Do raketové základny jede stoprocentně česká výprava s ukrajinským řidičem. Ukrajina je velká. Na mapě celé země vypadal praporek Pervomajsku jako v podstatě nedaleko Kyjeva. Ve skutečnosti je to víc než 300 kilometrů.

Raketová základna Pervomajsk byla aktivní až do listopadu 2000. Její provoz skončil v rámci vícestranné dohody, podle které se Ukrajina vzdala atomových zbraní a výměnou za to jí byly garantována územní celistvost. Rusko tehdy podepsalo, že nikdy nesáhne na Ukrajinu. Na Donbas, na Krym…

Pervomajsk je jediné místo na Ukrajině, kde byla dvě sila ponechána. Jedno velitelské a jedno pro raketu. Všude jinde byla zlikvidována. Byl to tehdy podobný diplomatický oříšek jako vyjednat garanci hranic, protože ukrajinská myšlenka ponechat jedno zařízení se nelíbila ani Spojeným státům, které se obávaly, že nefunkční základna nebude tak zcela nefunkční a Rusku se zase nelíbilo, že by někdo okukoval jejich bývalou základnu na ukrajinském území.

Výsledkem byl kompromis, podle kterého bylo ponecháno velitelské silo včetně technického zázemí s tím, že turistům budou zpřístupněna pouze nejnižší dvě patra, a horní část sila pro raketu s maketou rakety.

Velitelství ukrajinské 43 raketové armády bylo v městě Vinnica. Jedna raketová divize byla ve Chmelnickém, druhá v Pervomajsku. V Pervomajsku bylo v pohotovosti celkem 86 raket. Každá mohla nést až deset jaderných hlavic. Celkově mohla základna Pervomajsk zničit území o rozloze dva miliony kilometrů čtverečních.

Před vypuknutím krize mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2014 jezdilo do Pervomajsku nejvíc turistů právě z Ruska. Jen na Ukrajině mohli spatřit to, co je u nich samotných stále utajováno. Zdejší rakety měly dolet 17 000 kilometrů. Lidé na základně nevěděli kam jsou rakety zaměřeny. V roce 2001 byly podle průvodkyně cíle odhaleny. Cílem nebyla pouze Amerika, byla to i Čína, a také evropské státy NATO.

Velitelské silo je hluboké 45 metrů a má boční stěny silné od tří do šesti metrů. Poklop váží 121 tun. Vnitřní tubus je dokonce odpružený, aby obsluhu při aktivaci raket nerušilo ani jaderné zemětřesení. V mírových dobách u odpalovacích pultů neustále sloužili dva důstojníci v šestihodinových směnách. Během nich byli připoutaní bezpečnostními pásy a nesměli stanoviště ani na okamžik opustit. Po směně měli dvanáct hodin odpočinku na povrchu.

V době hrozící války byla posádka dole posílena. O patro níž byli připraveni další tři důstojníci. Pro případ, že by někdo odmítnul stisknout tlačítko. V podzemí byli vojáci dokonce ozbrojení, říkali tomu osobní obrana, pokud by se někdo zbláznil.

Mělo to být nejbezpečnější místo na světě. Okolí střežila pohybová čidla, mikrovlnné paprsky, plot s vysokým napětím. Po nukleárním výbuchu na povrchu a zemětřesení mohla posádka přežít v podzemí v autonomním režimu 45 dní.

Odpalování raket bylo naštěstí několikanásobně jištěné. Vojáci k němu potřebovali kódy z Moskvy a na odpálení museli být dva. To pro případ, že by se tu někdo zbláznil. Ve stísněném prostředí to nemusel být úplně problém.

Podívejte se na raketovou základnu Pervomajsk na vlastní oči.


Comments are closed.