Pérák je nejslavnější česká mytická postava 20. století. Je to záhadný fantóm, který se znenadání objevoval a zase mizel. Jeho hlavní vlastností bylo, že skákal do neuvěřitelných výšek. Na nohou měl mít připevněná ocelová péra.
Pohyboval se prý ulicemi protektorátní Prahy, děsil Čechy i Němce. Psal o něm protektorátní tisk. Šla po něm prý kriminální policie i gestapo. Historka o nepolapitelném pérákovi se stala jednou z duševních vzpruh v období teroru v období nacistické okupace. Hlavní vlna vyprávění o Pérákovi přichází v roce 1942 za období Heydrichiády.
Pérák byl přízrak, který se objevoval především na periferii Prahy. Nejčastější hlášení o něm byla, že byl jednoduše spatřen. Dalo by se nad tím mávnout rukou jako nad vymyšlenou šeptandou. Jenže právě šeptanda byla jedním z nepřátel nacistické propagandy, a tak nacistům nezbývalo než Pérákovi vyhlásit mediální válku.
Vyprávění o českém supermanovi se totiž nacistům nehodilo do krámu. Nejen kvůli propagandistickým důvodům, ale legenda o Pérákovi dokázala narušit i německé válečné úsilí, když některé dělnice odmítaly kvůli Pérákovi chodit do továren vyrábět zbraně pro Wehrmacht a SS.
Kromě Prahy se legenda o Pérákovi rozšířila v Pardubicích, v Plzni, v Rokycanech a ve Zlíně. Po válce byl jménem Pérák pojmenován slavný motocykl Jawa 250. Fenomén Pérák ale s koncem druhé světové války úplně nezmizel.
Na přelomu padesátých a šedesátých let se prohnala vlna strachu přes město Jičín. Zdejší pérák, jak se ukázalo později, byl z masa a kostí. Jičín, podzim roku 1959. Legenda o Pérákovi znovu ožívá. Místní lidé si vyprávějí o záhadné postavě, která je po večerech chodí pozorovat.
Hlášení o Pérákovi začala tím že nahlížel lidem do oken. Vystrašil je a mohutnými skoky zmizel. Jičínským ženám se navíc začalo ztrácet spodní prádlo ze sušáků. Zatímco druhoválečný pérák zůstal mytickou postavou a jeho nacistické pronásledování je jen legendou, mizející dámské spodní prádlo přinutilo policii Péráka hledat.
Mezi lidmi se mezitím Pérák opět stal až zázračnou, nepolapitelnou bytostí.V jednom z vyprávění se cyklista vracíel z noční služby z jičínského průmyslového podniku Agrostroj domů do Hulína. Najednou ho dostihla postava Péráka v teplákové soupravě. Zaklepala na rameno. Vyděšený cyklista přidává, ale Pérák ho dohání a směje se mu.
Druhé vyprávění je velmi podobné. Svědkyně jede na kole na noční směnu, vyjíždí z obce Prachov a jede prudkým svahem dolů. Náhle se vedle ní objevuje postava Péráka. Opět jí poklepe na rameno paní přidává na kole z kopce jede co může, ale nemá žádnou šanci Pérákovi utéct.
Pérák je dopaden 11. ledna roku 1960 za pomoci psovoda který dovedl příslušníky sboru národní bezpečnosti do Jičínských kasáren. V jednom vyprávění se dopadení Péráka popisuje jako nekolikahodinová hončka po severním teritoriu Jičína, v obcích Doubravice, Cidlina, až se pronásledovatelé dostávají do blízkosti jičínského koupaliště kde ztrácí stopu. Akce, zdá se, nevyšla, když náhle pe stopu chytne a nakonec přivádí policisty až do kasáren.
V Pérákovi je identifikován velmi nadaný atlet Jan Žrout. Zpočátku dostával povolení v osobním volnu opustit kasárna k běžeckým tréninkům. Později opouštěl kasárna samovolně. Poté začal krástspodní prádlo a jízdní kola. Jeho dopadení trvalo čtyři měsíce.
19. dubna 1960 je Jan Žrout odsouzen na deset měsíců s dvouletým podmíněným odkladem. Kde se tedy vzala původní legenda o Pérákovi? Podle všeho pochází z Velké Británie. Původní městská legenda vznikla ve viktoriánské Anglii v třicátých letech 19. století. Legenda vyprávěla o skákajícím Fantomovi, který se jmenoval Spring heeled Jack.
V pořadu Tajemno na Televizi Seznam jsme se vydali na místa, kde obávaný Pérák řádil a objevili jsme stopy nepolapitelného fantoma.
Autor: Jaroslav Mareš
