Tajné metro v Praze: Jak a proč vznikla stanice Klárov

Začátek propojení stanice Klárov a stanice Malostranská. Foto: autor

Když v srpnu 2002 postihly Prahu katastrofální povodně, vyplavily na povrch i některá dosud přísně střežená tajemství pražského podzemí. Voda tehdy zaplavila celou centrální část pražského metra a když se hasiči snažili vodu odčerpat, velmi se divili, jak pomalu jim to šlo. Jako by tam těch prostor byl přibližně dvojnásobek.

Zodpovědní poté začali neochotně mluvit o ochranném systému metra. Já jsem si vzpomněl na vyprávění mého tatínka, v 70. letech střelmistra u podniku, budujícího první část trasy A. Tatínek stavěl stanici Malostranská a vyprávěl mi o tom, že na několika místech vedly z budovaného podzemí jakési chodby, oddělené dřevěnou přepážkou, u které nepřetržitě stál příslušník SNB a nikoho nepouštěl.

Už v září 2002 napsal o tomto objektu internetový server Britské listy, že vstup do něj se ukrývá za plechovými vraty v podpěrné zdi naproti Úřadu vlády. Za vraty je tlakový uzávěr, dále dva šikmé tunely, propojené spojovací chodbou a následuje prostor tříloďové stanice metra obložených velikými kamennými kvádry.

Ideový projekt metra. Zdroj: Archiv hl.m. Prahy

Jak dále uvádějí Britské listy: „Je to stanice metra, která byla vybudována v padesátých letech jako první stanice pražského metra (s jehož výstavbou se po válce skutečně začalo). Zůstalo ale jen u této jedné stanice a ta byla záhy přeměněna v protiatomový kryt sloužící pro ukrytí pracovníků Úřadu předsednictva vlády. Kryt fungoval od konce padesátých let do konce šedesátých let a byl ve správě pracovníků ministerstva vnitra. Po zahájení výstavby současného pražského metra byl tento kryt začleněn do OSM a kompletně přebudován a propojen z trasou 1A a to v traťových tunelech mezi stanicí Malostranská a Hradčanská.“

Článek obsahuje několik zajímavých informací, ale i několik velkých omylů. Trvalo mi víc než deset let dostat se do tajemného objektu osobně. Jak to tedy bylo doopravdy:

O podzemní dráze se v Praze uvažovalo už na konci 19. století. Za druhé světové války už dokonce existoval projekt, jehož realizaci zabránil zákaz pro Třetí říši nedůležitých staveb. Objekt na Klárově vzniknul na začátku 50. let, jako jediný pozůstatek metra stalinského typu.

Plán tras v centru města. Zdroj: Archiv hl.m. Prahy

Dosud málo známá kapitola historie pražské podzemní dráhy začala na konci roku 1952, kdy ministr vnitra navrhnul vládě, aby byl v Praze vybudován systém podzemní dráhy a podzemních krytů pro civilní obyvatelstvo. Během několika měsíců vzniknul podrobný plán, takzvaný Ideový projekt metra. Praha se tehdy připravovala na třetí světovou válku a kryty pro obyvatelstvo byly třeba. Celé metro proto mělo být položeno velmi hluboko.

V první etapě mělo vzniknout pět hluboko položených stanic na obdobě dnešní trasy B. Tři byly plánovány v okolí Palmovky a ve Vysočanech, jedna na Příkopech a poslední u Arbesova náměstí. Primárně měly sloužit jako kryty civilní ochrany u velkých továren. Traťové tunely se měly postavit až dodatečně.

Vojenská správa tehdy požadovala, aby trasa z Lahovic do Kyjí měla na obou koncích napojení na hlavní tratě, na Plzeň a na Kolín. Vojáci rovněž požadovali, aby podzemní dráha dodržela v profilu i obloucích normy železničních tratí. V dobách ohrožení státu měly pod hlavním městem projíždět vojenské transporty.

Z pěti zamýšlených krytů-stanic nakonec nevznikla ani jedna. V březnu 1953 zemřel Stalin a z plánů na třetí světovou sešlo. Na konci roku 1953 se předseda československé vlády obrátil prostřednictvím sovětského velvyslance Bogomolova v Praze, jestli by sovětská strana mohla poskytnout Československu odborníky, kteří by pomohli dál rozpracovat projekt stavby a případně při stavbě pomoci.

Eskalátorový tunel. Foto: autor.

Sovětský velvyslanec odpověděl, že vyslat odborníky je možné, ale že se sovětská strana domnívá, že Praha má zatím hospodářsky úplně jiné problémy, než stavbu metra. Ze záměru tak po několika měsících sešlo a pod Prahou ani jedna z pěti stanic nevyrostla. Ideového projektu se ale mezitím „chytili“ plánovači ministerstva vnitra, kteří se rozhodli vybudovat kryt pro Úřad vlády. Využili pro to umístění stanice metra na Klárově a rozhodli se vybudovat ji nezávisle na ostatních částech projektu.

Od roku 1952 do roku 1960 byl na Klárově přerušen tramvajový provoz, údajně kvůli zpevňování svazu Letenské pláně. Ve skutečnosti tu potají vybudovali první stanici metra, po obou stranách se „zárodky“ traťových tunelů. Ty vedou na každou stranu několik desítek metrů. Objekt sloužil do 70. let jako vládní kryt. Při výstavbě trasy A pražského metra byl předán dopravnímu podniku.

Když inženýři projektovali trasu A, zvažovalo se, zda postavenou stanici využít. Upustilo se od toho z jednoduchého důvodu: Stanice byla vybudována příliš hluboko. Upravit vedení trasy do větší hloubky by bylo finančně náročnější, než postavit novou stanici Malostranská. V prostoru stanice tedy vzniklo technologické centrum trasy A.

Propojovací chodba mezi horním a dolním eskalátorem. Foto: autor.

Zbývá ještě napravit několik často tradovaných omylů: Stanice není trojlodní, ale jednolodní a není obložena velkými kamennými kvádry. Stejně tak není připojena na síť metra odbočkou, kterou by mohl projet vlak. Několikeré propojení sice existuje, jde ale o úzké prostory a schodiště.

Tajemnou stavbu ale stále provází několik otazníků. Prvním je původní účel některých chodeb, protože projektová dokumentace stanice stále nebyla odtajněna.

Tím druhým je důvod, proč zodpovědní pracovníci dopravního podniku k objektu stále přistupují tak, jako by byl tajný dosud.

Podívejte se na unikátní video, natočené ve stanici metra Klárov při výjimečné příležitosti vstoupit v roce 2014.

Autor: Jaroslav Mareš


Comments are closed.