„Chtěla bych vnést pravdu do události, kterou jsem prožila. Jsem jediným přímým svědkem, jenž přežil. Chci ukázat na pravé viníky neštěstí, při kterém přišli o život čtyři lidé…“
Po nedávném neštěstí v nepoužívané nádrži na pohonné hmoty v chemičce v Kralupech nad Vltavou, při kterém zemřelo šest lidí, se na mě obrátila pamětnice obdobné tragédie. V srpnu 1974 zemřeli čtyři lidé při explozi benzinových výparů a následném požáru v provozu na výrobu náplastí podniku Chemopharma.
V továrně na zdravotnické potřeby v Ústí nad Labem se prý nic neporušilo, všechny bezpečnostní předpisy a jejich dodržování bylo prý v pořádku. Jenže bližší pohled na vyšetřování ukazuje, že svědkyně, která byla v bezprostřední blízkosti obětí výbuchu, pociťuje křivdu oprávněně.
Autor: Jaroslav Mareš
