Vražda svatého Václava: Jak to nebylo

Jednou za rok vytáhnou lebku a připomínáme si vraždu, o které nevíme, jestli to byla vražda a ze které jsme obvinili někoho, proti komu máme jen drby.

Bylo, nebylo, žili, byli dva bratři. Jeden z nich byl kníže, jeden z nich ctnostný křesťan, druhý neurvalý pohan. Jeden nechtěl válku a platil mírovou daň, druhý chtěl moc a chystal vraždu. Když svůj ohavný čin dokonal, nezbylo mu než také platit mírovou daň. Zbývá jen pro objektivnost dodat, že tahle historka se s největší pravděpodobností stala za devatero horami a sedmero řekami.

Až donedávna to vypadalo, že největší spor o vraždu svatého Václava je v jejím datu. Historici se postupně sjednotili v tom, že se to celé neodehrálo v roce 929, ale v roce 935. Jenže s posledními desítkami let se začínají objevovat čím dál tím větší pochybnosti o tom, jak to vlastně bylo.

S prvními pochybnostmi přišel historik Záviš Kalandra, když upozornil na to, že jména Václav a Boleslav jsou jména totožná. Problém je v tom, že všechny informace o životě a smrti světce máme z pozdějších legend. Je k nim třeba přistupovat velmi informace. Jejich cílem nebylo předat informace, ale glorifikovat. Informací je v nich velmi málo. Tím spíš si při pokusu o rekonstrukci děje není možné vybírat pouze selektivně.

Například podle Kristiánovy legendy si Václavova sestra, řeholnice Přibyslava, přisvojila část Václavových ostatků, konkrétně čelist, kterou lámala na menší relikvie, které rozdávala a byla za to potrestána. Jenže lebka, která je Václavu připisována, je kompletní. Antropologický rozbor ji přisoudil čtyřicetiletému muži, což je ovšem věk, kterého se Václav dožít nemohl.

Nejnovější archeologické výzkumy navíc začaly pochybovat o tom, zda místo, kde stál kostel a kde byl Václav zavražděn, nebyla zaměněna. A tak právě probíhající výzkum na místě údajného činu možná potvrdí, že původní kostel stál na místě vraždy a vražda se odehrála na místě domnělého kostela.

Miroslav Houška upozorňuje na další podezřelé okolnosti, které nasvědčují tomu, že se odehrálo něco úplně jiného. Upozorňuje na to, že Boleslavova dcera Mlada byla přijata samotným papežem a stala se abatyší kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Podle Miroslava Houšky bylo něco takového bylo u dcery pohana a bratrovraha naprosto nepředstavitelného.

Klíč k rozluštění Václavova skonu se možná ukrývá někde jinde, na bývalém hradišti Budeč.Svatý Václav podle všeho pocházel ze sedmi sourozenců. Miroslav Houška považuje za podezřelé, že minimálně dvě ze čtyř Václavových sester byly z historie zcela vymazány. Proč mohl někdo chtít sourozence zcela zamlčet?

Nemohli mít na Václavově vraždě naopak podíl oni a proto byli zapomenuti? A byla Václavova smrt skutečně tragický konec šarvátky na Staré Boleslavi? Jak mohl vypadat komplot proti světci a o čem svědčí nález masového hrobu popravených bojovníků na budečském hradišti? Podívejte se na reportáž z pořadu Záhady Josefa Klímy.


Comments are closed.