Zapadlý příběh bláznivé jeptišky a zatajených pokladů v klášteře v Chotěšově

Nedávné průzkumy v jedné z komínových šachet ukázaly reakci minohledačky na kovy. Foto: Jaroslav Mareš

Na podzim roku 1946 se v klášteře odehrál podivný případ zatajeného bohatství po nacistech, jak vystřižený z ponurého románu. Příběh tehdy objevených i dosud neobjevených pokladů byl zcela zapomenut. Archivy o něm vydaly zprávu až nyní.

Klášter v Chotěšově je jedním z nejstarších u nás. Založen byl už ve 13. století. Jeho současná barokní podoba pochází z roku 1756. Nedlouho poté, v roce 1782 byl zrušen Josefem II. a řádové sestry se musely vystěhovat.

Soukromý majitel pronajal v roce 1878 klášter řádu vizitantek (Navštívení panny Marie), které obnovily chod klášterní instituce a otevřely dívčí penzionát. Za druhé světové války byl v části rozsáhlého areálu zřízen ženský starobinec.

Naoko poklidný chod kláštera byl narušen 18. října 1946, kdy do klášterního areálu na pokyn matky představené přijel chotěšovský lékař a za asistence dvou neznámých mužů odvezli do psychiatrické léčebny jednu z řádových sester, Annu Blažkovou.

Anna Blažková ve své výpovědi popisuje svůj odvoz do psychiatrické léčebny. Foto: ABS ČR

V psychiatrické léčebně se ale zjistilo, že údajná kleptomanie a nepřiměřené chování se u hospitalizované neprojevují. Anna Blažková se chová přiměřeně a tvrdí, že do léčebny byla dopravena, aby nemohla prozradit nelegální chování některých členek řádu.

Vyšetřením celé záležitost byl pověřen jistý Dr. Mainer, přednosta oblastní pobočky zemské úřadovny státní bezpečnosti v Plzni. Ten vyslechnul sestru Blažkovou a dozvěděl se od ní, že v areálu kláštera probíhaly po nocích podivné manipulace s neznámými předměty. Konkrétně byla na dvě noci uzavřena jedna z cel, její obyvatelky vystěhovány a do jakési skrýše pod podlahou nošeny látky.

Zároveň se sestry Blažkové dotazovali pracovníci místního národního výboru v Chotěšově, zda neví, kde je v klášteře uschována stovka leteckých náramkových hodinek Helios. Jedna ze zaměstnankyň navíc Anně Blažkové sdělila, že Richard Friedl, další ze zaměstnanců kláštera si stěžuje na pokyny některých sester, které po něm po nocích požadují kopání jam na zahradě, zasypávání beden a přenášení různých předmětů po klášteře.

Sestry zapírají

Chotěšovský klášter. Foto: Jaroslav Mareš

Na základě tohoto svědectví rozhodl vyšetřující soudce z Plzně, Dr. Fikrle, o provedení domovní prohlídky. Proti prohlídce se důrazně ohradil klášteru nadřízený vikariát, který nesouhlasil s provedením úkonu „na základě udání nenormální řádové sestry.“ Představená kláštera následně prohlásila, že v klášteře se nachází pouze předměty v majetku řádu.

Vyšetřující soudce nejprve vyrazil vyslechnout Richarda Friedla. Ten nejprve tvrdošíjně zapíral. Později ovšem vypověděl, že v roce 1944 přivezli Němci do kláštera šedesátku beden, každou o váze asi 50 kg, které byly složeny v klášterní prádelně. Po válce si československé úřady odvezly pouze 40 z nich. Jedné noci nařídily řádové sestry Friedlovi, aby bedny otevřel a pomohl sestrám s ukrytím jejich obsahu.

Tím bylo celkem tři čtvrtě tuny tehdy velmi nedostatkových textilií. Textilie skončily v jedné z tajných místností mezi podlahou 1. patra a stropem v přízemí. V prosinci 1945 zároveň dostal Josef Friedl pokyn vykopat na zahradě jámu a zasypat do ní bednu s neznámým obsahem. To také učinil.

Do třetice vypověděl Richard Friedl, že v průběhu války dostal pokyn odvézt z kláštera cenné monstrance a další předměty o váze několika desítek kilogramů. Odvezl je podle pokynu na faru ve Stříbře a jejich další osud nezná.

Hradbu tvrdošíjného zapírání klášterního osazenstva narušila i výpověď Anny Pelzerové, která potvrdila kopání jámy na zahradě. Poté byla opět vyslechnuta matka představená, která ovšem setrvala  na tom, že v klášteře nic zatajeného není.

Následně vyšetřující soudce nechal Friedla a Pelzerovou označit místo kopání. Na místě bylo zjištěno, že zemina je kyprá po nedávném kopání, ale na jejím dně nic není. Situaci se pokoušela zachránit klášterní zahradnice sestra Anežka, podezřelá z pokynu ke kopání. Tvrdila, že čerstvá tráva, nalezená v hlubinách jámy, je v zemi už několik měsíců.

Záznam vyšetřujícího soudce s dílčím seznamem nalezených součástí. Foto: ABS ČR

Přiznání a nález

Po objevení díry po pokladu už matka představená nevydržela a přiznala, že na zahradě byly zakopány elektrosoučástky. Když chtěla sestra Blažková věc nahlásit úřadům, byla ve spolupráci s místním lékařem odvezena do psychiatrické léčebny a součástky potají přemístěny do podzemí kláštera.

Zběžná prohlídka zazděné studny ukázala, že řádové sestry takto zničily nemalé množství elektrosoučástek. Současně se rozběhlo pátrání po dalších úložkách. V jihozápadním rohu konventu byl skutečně odhalen vstup do meziprostoru mezi přízemím a prvním patrem. Vůně naftalínu vyšetřovatelům potvrdila, že na místě byly nedlouho předtím uskladněny látky.

Matka představená poté přiznala, že před několika dny ze skrýše nechala odnést celkem tři čtvrtě tuny nepřiznaných látek a pokud možno nenápadně rozmístit po celém konventu. Při následné prohlídce rozsáhlého areálu byly nalezeny nenahlášené rozhlasové přijímače, gramofonové přístroje, psací stroje a další úložky.

Dochovaná část vyšetřovacího spisu, respektive hlášení státní bezpečnosti, adresované státnímu zástupci a doplněné svědeckými výpověďmi ovšem obsahuje více otázek než odpovědí. Zcela nejasný zůstává osud zlatých monstrancí a cenných předmětů, odvezených v roce 1944. Několikrát je zmíněno i pátrání místního národního výboru po stovce či dvou tisících leteckých náramkových hodinek.

Není ani jasné, zda byly řádové sestry za zatajování cenných materiálů odsouzeny či pouze odsunuty. A ještě zajímavější je, že o podivném případu se v Chotěšově nedochovalo vůbec žádné povědomí.

Zpracováno podle jedné z kapitol nově vycházející knihy Nacistické poklady a StB, mapující 40 let úsilí československých bezpečnostních orgánů o nalezení nacistických úložek po celé republice.

V chotěšovském klášteře nyní probíhá hledání a výzkum dosud neobjevených skrýší a nezdokumentovaných podzemních chodeb. Reportáže o jeho výsledcích uvidíte v nadcházejících týdnech v pořadu Badatelé na serveru stream.cz.

autor: Jaroslav Mareš


Comments are closed.