Ztracená hrobka Alžběty Báthory: Stopa vede pod kostel

Alžběta Báthoryová je předmět dohadů i víc než čtyři století po její smrti. Kde je její hrob? Proč se na pohřeb čekalo tři měsíce? Proč se o pohřbu hraběnky nedochovaly žádné zprávy?

O pohřbu krvavé hraběnky se jeden záznam přeci jen dochoval. Čachtická kronika uvádí velmi stručně: „21. srpna o druhé hodině ranní na hradě zemřela paní Alžběta Báthoryová. Pochovaná byla 25. listopadu v čachtickém kostele.“

V Čachtickém kostele už v minulosti průzkumy probíhaly. Hraběnčinu hrobku ale nenašly. Přesto nám poskytly cenné informace. Víme, která místa můžeme vyloučit, kde hraběnčin hrob není. Spisovatel Viliam Apfel je přesvědčený o tom, že pod kostelem je minimálně jedna dosud neobjevená chodba, která začíná zazděným portálem v opěrné zdi pod kostelem. Odvolává se i na kusé zprávy z posledního velkého průzkumu z roku 1938, kdy do podzemí sestoupil tehdejší farář, kostelník a ještě několik lidí a našli tam rakve pravděpodobně s těly obětí Alžběty Bathoryové.

Podle Viliama Apfela zaznamenal Jozef Branecký, že se při zkoumání podzemí zastavil z „vrozené cudnosti.“ Do podzemí tehdy, při výměně podlahy kostela a otevírání hrobek, sestoupilo přibližně pět lidí. Jozef Branecký tehdy skupinu zastavil. Jako by se něčeho zaleknul.

Tehdejší výzkumy si pamatuje jeden z posledních pamětníků, syn tehdejšího kostelníka Michala Jurigy Adolf Juriga. Jako sedmiletý chlapec si všimnul, že kvůli otvírání některých hrobek bylo třeba rozebrat schodiště. Našly se tehdy desítky rakví, bohužel prý nebyli tehdy přivoláni odborníci, kteří by pomohli s datací.

Spisovatel Viliam Apfel zároveň upozornil na podivnou klenbu uprostřed opěrné zdi pod kostelem, přesně v místě, kde byl kolem roku 1680 postaven most z fary ke kostelu. Buď jde o zazděný vstup do podzemí, anebo bylo třeba zpevnit opěrnou zeď při stavbě mostu z fary. K otevření tohoto prostoru ale v roce 1938 nakonec nedošlo.

Z podzemí kostela známe jen části. A také víme, že od dob Alžběty Báthoryové prošel velkou přestavbou. Zatím největší nalezená krypta je pod západní částí kostela. Pod kostelní věží se v roce 1938 našla padesátka rakví. Pokud jsou pod kostelem oběti Alžběty Báthoryové, jsou právě zde.

V části kostela probíhaly i nedávné průzkumy. Tým Miloše Šimončiče prošel v roce část kostela s georadarem a některá místa prověřoval i pomocí vrtů. Badatelé pomocí kamery na tyči prozkoumali hned několik hrobek. Žádná z nich ale Bathoryové nepatřila. Průzkum v blízkosti oltáře ale přinesl velmi nejednoznačné výsledky. Na jednu stranu našel nehomogenitu, na stranu druhou průzkumná sonda ukázala přítomnost zdiva.

Znamená to, že hrobka zde byla a byla později zasypaná? Anebo se jedná o důsledek přestavby gotického kostela na barokní a hrobka je o něco níže? Výzkum zde probíhal v roce 2008. Od té doby se výkon těchto zařízení výrazně zvětšil a jsou schopny vidět věci, které před deseti lety nebyly možné. Pozval jsem na místo Leo Vrzala s jedním z nejvýkonnějších georadarů současnosti. Rozhodli jsme se hypotézu o zazděném portálu a o dosud neobjeveném prostoru u oltáře prověřit. No a příběh čachtického podzemí do sebe najednou začal zapadat.

(pokračování)


Comments are closed.