Ztracená hrobka Báthoryové: Tajný vchod do podzemí v opěrné zdi

Kde leží ztracený hrob krvavé hraběnky Alžběty Báthoryové? Je skutečně jen ztracený, anebo byl utajený a zamaskovaný?

Komplex staveb v okolí kostela v Čachticích není jen kostel sv. Ladislava, ale i kaple sv. Antonína, která tu vyrostla někdy před rokem 1390, kdy v Čachticích vyrostl na místě dnešního barokního kostela kostel gotický.

Dlouhou dobu se tu potýkali místní katolíci s protestanty. Ti, kdo měli navrch, užívali kostel, menšina se musela spokojit s daleko menší kapličkou v sousedství. Při našem výzkumu jsme se chtěli přesvědčit o tom, zda pod zdejším areálem může být propojený komplex chodeb, anebo se jedná o jednotlivé izolované prostory, o samostatné hrobky.

Pod kapličkou podzemní prostor georadar skutečně ukazuje. Jak se dozvídáme na faře, odpovídá hrobce, jejíž existence je známá. Výsledky našeho měření odpovídají i informacím Miloše Šimončiče, který se v posledních letech věnoval hledání podzemních prostor pod kostelem.

Daleko zásadnější zjištění může přinést měření u podivného portálu, zazděného pod můstkem přes silnici. Podle Viliama Apfela může jít o přístupovou chodbu k utajené hrobce Alžběty Báthory. V místě podivného oblouku býval před postavením můstku přes silnici opěrný pilíř. Existují v podstatě dvě možnosti, o co se může jednat. Buď jde skutečně o zazděný vchod, anebo o opatření ke zpevnění zdi.

Pustili jsme se do měření georadarem směrem z boku. Pokud je za zazděným portálem vstup do dosud neodkrytých prostor, měl by georadar ukázat anomálie. Zazděný portál tu vznikl buď v souvislosti se smrtí Alžběty Báthory v roce 1614, anebo kolem roku 1680 při přestavbě kostela v barokním stylu.

Pokud připustíme, že za zdí se nachází podzemí, můžeme takřka s jistotou říct, že v něm víc než 100 let nikdo nebyl. Při posledním velkém průzkumu v roce 1938 do zazděného portálu nikdo nezasáhl.

Georadar snímal vodorovně, směrem do zdi, zleva doprava při pohledu od silnice. Horní dva červené pásy s černým pásem mezi ukazují tloušťku zdiva, ta je přesně 140 centimetrů. To nejzajímavější je ve vzdálenosti 140 a 280 cm od snímacích antén. Odraz ukazuje nehomogenitu, která je takřka dokonale pravidelná.

Pokud by tedy někdo očekával odkrytí několika kamenů a nález utajeného vstupu do podzemí, byl by zklamán, zeď je široká metr 40 ve všech místech a je to s velkou pravděpodobností kvůli statice můstku. Pokud tu někdo zazdíval vchod do podzemí, musel si s tím dát práci.

Může to být samozřejmě náhoda, nicméně s velkou pravděpodobností jsme za zdí objevili chodbu a její konec na přibližně pátém metru provedeného měření. Jak daleko vede dutina na druhou stranu, tedy doleva při pohledu od silnice a jak je vysoká, to by mohlo objasnit jen další měření a potvrdit průzkumné sondy při případném statickém zajištění.

My jsme zatím zjistili, že za zdí je s největší pravděpodobností metr 40 široký a nejméně 4 metry dlouhý prostor, možná konec chodby, možná samostatný prostor.

Pokud by to nějak souviselo s Alžbětou Báthoryovou a snahou její hrobku ukrýt, dává tříměsíční odklad pohřbu najednou smysl. Nějaký čas muselo trvat, než takový prostor vybudovali. A dávalo by i smysl, proč její hrobka nebyla objevena. Vzhledem k výšce opěrné zdi se podlaha octla v tak velké hloubce, kde by ji nikdo už nehledal.

Ale je tu ještě jedno, možná ještě nadějnější místo. Podzemí samotného kostela a prostor nedaleko oltáře, který byl podle dosavadních sond dodatečně upravován, zasypáván. Do něj se podíváme následující den. Podívejte se na reportáž z odhalování ztraceného podzemí.


Comments are closed.