Naše nejslavnější požáry – nejhorší teroristický útok na Prahu

Dobové vyobrazení francouzského požáru Prahy. Autor neznámý, volné dílo.

Požár v Hřensku otevřel letošní hlavní letní téma. Pojďme se podívat na největší požáry, které nás postihly v historii.

Požár Starého města a Josefova z 21. června 1689 bývá označován za nejhorší teroristický útok na Prahu v historii. Za jeho vznikem stál pravděpodobně francouzský generál Ezéchiel du Mas, Comte de Mélac. Tou dobou totiž bylo Rakousko ve sporu s francouzským králem Ludvíkem XIV. a zmíněný generál posílal své záškodníky podpalovat města v protifrancouzsky naladěných státech.

Rakousko-francouzské nepřátelství bylo tehdy dokonce tak silné, že francouzské království skrytě podporovalo Osmanskou říši ve válce proti Habsburkům. Do Prahy prý přišli francouzští žháři už na konci května 1689 a ubytovali se na Starém městě. Podle tehdejších podezření mělo jít o válečné zajatce, kteří do Prahy přijeli pod legendou verbířů pro rakouského císaře.

Kritického 21. června 1689 byla naplánována jiná „žhářská“ událost. Veřejně měl být spálen dopis francouzského generála pražskému královskému místodržícímu, že Francouzi vtrhnou se svým vojskem do Čech a na královský post dosadí sobě loajálního panovníka. V době, kdy byl dokument pálen a srotilo se větší množství lidí, začalo hořet v hostinci v domě U černého orla v Kaprově ulici. Oheň rychle přeskočil na protější truhlářství a na okolní domy.

Pražané začali rychle hasit, přišlo se ovšem na to, že se hromadně porušoval tehdy platný požární řád, podle kterého musela být v každém domě připravena vědra s vodou. Ten den vanul severní vítr. Požáru tak zůstala ušetřena jižní část Starého města a Nové město. Oheň se rychle rozšířil severním směrem.

Shořelo tehdy celé židovské město, Petrská čtvrť, Haštalská čtvrť, domy v dnešní ulici na Poříčí, shořely Nové mlýny s pilou i s vodárnou. Celkem shořelo 766 domů, z toho 318 židovských, šest kostelů a klášterů a deset synagog. Požáru padlo za oběť několik desítek obyvatel Starého města. Nejhorší neštěstí se stalo právě v jedné ze synagog, kde uhořelo podle různých pramenů 150-174 židovských obyvatel, kteří se v synagoze před požárem ukryli.

Čtěte dále:  Nepostavené projekty: 16 marných pokusů o podzemní dráhu v Praze

Požár měl i jednu nepěknou dohru, když se magistrátní úředníci pokusili vypovědět židovské obyvatelstvo za hradby a zabrat Josefov. To se nakonec nepodařilo Josefov byl vybudován v podobě, v jaké jsme ho znali do konce 19. století, kdy padl při asanaci.

Okamžitě se také rozběhlo vyšetřování a velmi rychle byl zatčen údajný francouzský agent, Benedikt Durez. Na mučidlech se ke žhářskému útoku přiznal a 29. června 1689 byl popraven. Přestože šlo o přiznání vynucené, je francouzské zavinění velmi pravděpodobné. Josef Svátek ve svých Dějinách Čech a Moravy uvádí, že v měsících dubnu a květnu 1689 lehla popelem města Klatovy, Hořovice, Trutnov a Broumov.

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Josef Svátek: Dějiny Čech a Moravy nové doby, kniha třetí; Dačický z Heslova, Mikuláš: Paměti


Comments are closed.