Bludičky z Křemelné a ztracená výprava StB

Takzvaná světélka na Křemelné jsou něco mezi UFO a bludičkami. Vyšetřování před desítkami let prý skončilo tragedií.

 

Zmiňují je různá pověrečná vyprávění ze staré Šumavy. Podle legend to mají být jakási světélka, bludičky, které se objevují nad přítokem řeky Vydry, v údolí říčky Křemelná. Jsou prý velice citlivé na zvuk.

Když se někdo v jejich okolí nějak zvukově projeví, okamžitě se k němu ženou a buď ho rovnou usmrtí, anebo aspoň těžce poraní. Jedna z legend o bludičkách vypráví o tom, že honily sedláka. Utekl před nimi do domu a ony mu bouchaly do dveří a na dveřích později byly vypálené jizvy. Stará svědectví mají některé styčné body. Kromě alergie na zvuk je to poznatek, že bludičky neobjevují v parném létě, ideální teplota pro ně je kolem nuly. Právě kvůli tomu, že se objevovaly okolo listopadu. byly spojovány s ušemi nepokřtěných, zavražděných nebo utopených lidí.

Zjistit něco k pověstem, podávaným především mezi dávno odsunutými Němci, už není možné. Tématu se ale věnoval už spisovatel Otomar Dvořák a zmiňuje zajímavou věc: „Já jsem narazil na hrozně zajímavou zprávu o tom, že existuje nějaký tajný spis státní bezpečnosti kde je doložen případ, který dokonce tam byl uvedenou nějaké s číslo toho spisu kdy tak řádily tyhle ty světýlka v době kdy to bylo v po hraničním pásmu a kdy opravdu to rušilo ty pohraničníky.“

Podle Archivu bezpečnostních složek ale takové číslo spisu neexistuje a neodpovídá ani číslováním. Ve spisu má být zachyceno vyšetřování podivného jevu, tvrdí Otomar Dvořák. „Nevěděli, jestli to není nějaká sabotážní akce z té západní strany jestli tam pro ně neposílají nějakou novou zbraň,  něco takže tam poslali výzkumný tým, složený z odborníků přes radiaci, elektrotechniku, ale i přes různé další jako věci přes psychologii a mýty takový zvláštní tým. Ten tým tam dlouho nemohl na nic přijít,  a pak jednoho dne zmizel beze stopy. Po několika dnech zpozoroval řidič autobusu, že na silnici se vypotácel ráno z mlhy muž, který padl před autobusem. Cestující vyběhli a zvedli ho. Zjistili, že hrozně potlučený, popálený. Odvezli ho do Bohnic do ústavu a doufali, že přijde k vědomí. Zůstal ale úplně mimo, blouznil, vykřikoval nějaké nesmysly o tom, aby si dávali pozor, že nesnáší hluk. Dostal úplně hysterický záchvat, když někdo v noci šel po chodbě s baterkou, když uviděl nějaké takové osamělé světlo. Brzy na to zemřel.“

Zní to všechno příliš fantasticky na to, aby to byla pravda. Jenže jak jsem se přesvědčil už mnohokrát, i na daleko šílenějších zkazkách se našel nějaký prazáklad. Něco, kolem se později časem nabalily děsivé historky. Sám Otomar Dvořák zmiňuje, že po publikaci knihy, ve které tuto historku odvyprávěl, se mu ozval čtenář, že o tom ví. Vzpomínal, že v jeho dětství se to tam tradovalo, že tam byla výprava, že se to považovalo za nějakou tajnou zbraň ze západu, že se tam nějaká světla objevovala.

Vůbec to nemusí být nějaká záhada. Abych ale dokázal zjistit něco víc, potřeboval bych najít někoho, kdo o tom slyšel. Kdo by mi pomohl nějakým detailem, podle kterého by se dalo jít dál. Neslyšel někdo něco? 🙂


Comments are closed.