V 60. letech 17. století byla pod kostelem Narození Páně na pražské Loretě vybudována krypta dobrodinců. Pohřbívali se do ní donátoři kláštera. Do nedávna nikdo neměl tušení o tom, jaký obrovský poklad krypta ukrývá.
O tom, že v kryptě je výzdoba, existovala zmínka v dobových materiálech, ovšem neobsahovala bližší podrobnosti. Klášterní anály uvádějí pouze to, že „bylo zřízeno pohřebiště pro dobrodince, ctitele a služebníky nejsvětější Matky Boží Marie, když před hlavním oltářem byla vybudována pro posmrtné pohřbívání věrných krásná a znamenitě vyzdobená krypta.“
Jedním z mála přesných údajů, které jsou k vybudování unikátní krypty k dispozici, je datum jejího vysvěcení. Tím byl 8. prosinec roku 1664 a provedl ho tehdejší pražský arcibiskup kardinál Harrach. Je tu pohřbeno celkem 7 zesnulých. První pohřeb tu proběhl v roce 1667, poslední pravděpodobně v roce 1779. Kvůli neúplným záznamům jsou známa jména šesti ze sedmi pohřbených. Zajímavé je i to, že pohřbení v kryptě bylo zpoplatněn ve své době velmi vysokou částkou 150 zlatých.
Více než 200 let do krypty nikdo nevstoupil. Poprvé byla krátce otevřena v roce 2011. Překvapení kurátoři v ní objevili bohatou barokní výzdobu neznámého autora. Tvůrce výmalby vycházel z umění slavného Rembrandta a dalších nizozemských mistrů. Nad portálem do krypty je vyobrazena lebka v hlohovém věnci. Lebek ověnčených palmovými či hlohovými ratolestmi je tu ostatně více.
Pokud jde o hlavní vyobrazení, na proti sobě postavených čelech klenby jsou dva protipóly – vzkříšení Lazara, symbolizující triumf nad smrtí – zemře-li věřící, bude žít věčně. Na protější straně je Chronos s kosou, v podobě okřídleného starce, který nemilosrdně sráží k zemi symboly lidského snažení.
Dalším výrazným výjevem je skeleton napínající luk se třemi šípy. Nejde o čistou kostru. Skeleton má zachovanou část tváře a vlasů. Na protější stěně je vyobrazen anděl posledního soudu, pozvedající k ústům trubku a ukazující před sebe.
Chlapec opírající se o lebku symbolizuje lidskou pomíjivost, kdy pyšný mladický kvítek začne zakrátko uvadat a hyne, sotva spatřil svět. Sedící skeleton s kosou, naklánějící se se štítkem dopředu. Až nepříjemně děsivým dojmeme působí výjev triumf smrti, ve kterém skeleton s kuší míří přímo z obrazu a pod ním hromada lebek a kostí.
Záhadou zůstává jméno tvůrce děsivých obrazů. U jiných děl v klášteře z té doby je jako autor uveden bratr laik Kosma z Rakous, který do kláštera přišel z Vídně. Je možné, že autorem je právě on. Ale už nikdy to nebude jisté.
Kurátoři klášterních sbírek v roce 2011 stačili jen kresby zdokumentovat. Letos, po deseti letech se na několik hodin otevřela znovu. Důvodem je podrobnější seznámení se se stavem a příprava restaurátorských prací. Ty budou na pořad dne během několika let. V dohledné době se navíc nedá očekávat zpřístupnění krypty turistům, protože se stále jedná o pietní prostor.
Přesto mohlo při několikahodinovém otevření několik lidí nahlédnout. Jedním z nich jsem byl i já a uvnitř jsem natočil reportáž. Pojďte v reportáži na stream.cz nahlédnout do unikátního prostoru.
autor: Jaroslav Mareš
