V červenci 1951 se odehrála podivná přestřelka posádky radaru na vrchu Praha s neznámými útočníky. Po okolí se šíří zpráva, že šlo o letadlo s americkými parašutisty a že se pokusí prostřílet pryč.
Vojenský újezd Brdy je tou dobou pro civilisty opět nepřístupný. Radarová stanice vyrostla na vrchu Praha už v roce 1941. Šlo o radarovou stanici nejvyšší důležitosti. Na konci války Němci zařízení poničili. Československé úřady se pokusily stanici opět zprovoznit.
Podezřele málo informaci
Přestože se o největším bojovém střetnutí historie hovoří často, písemných pramenů s konkrétními informacemi je jen velmi málo. Patrně nejkonkrétnější je publikace zmínka v publikaci Stanislava Vystavěla Bez nich by nevzlétli.
Citace z knihy:
Major Jakubec mně při prohlídce stanoviště v roce 1961 vyprávěl hrůzostrašnou historku z nočního poplachu celé roty, kdy proti údajnému narušiteli vojákyně vystřílely celkem 16 500 nábojů, narušitel však nebyl nalezen, ale co hlavní – nikdo nebyl zraněn. V dalším se svěřil, že udržet vojenskou kázeň v tomto zapadlém koutu uprostřed vojenských lesů s daným personálním obsazením byl velký problém, který musel vynalézavě řešit. Snad si některé bývalé dívky v modrém vzpomenou, k čemu sloužil dřevěný sloup na nádvoří. Též ale šlo o velké riziko při zavádění dívčích směn na stanoviště ve věži v zimě, jednak pro sníh, jednak při lezení po namrzlém žebříku do padesátimetrové výšky.
V úryvku je hned několik zajímavých věcí. Za prvé v té době nebylo zcela běžné, aby v armádě sloužily ženy. Podle Stanislava Vystavěla přitom střílely vojákyně. Zajímavá je rovněž zmínka o složitém udržování vojenské kázně na odlehlém místě za daného personálního obsazení. Lze za tím číst, že se mohlo jednat o smíšenou jednotku a vojenská nekázeň mohla mít poněkud pikantní podobu.
Dostupné prameny hovoří o tom, že na kopci sloužila rota vojákyň z povolání a šest šest vojáků základní služby jako kuchaři, topiči a řidič. Podrobnější údaje o složení jednotky bohužel nejsou ani ve Vojenském historickém archivu.
Odpověď z archivu:
Na základě Vašeho dotazu o vyhledání informací o incidentu v lokalitě vrchu Praha v Brdech v roce 1951 byl s negativním výsledkem prověřen inventář jednotného fondu MNO z roku 1951. Místní rejstřík bohužel není příliš propracovaný. Totéž platí i pro věcná hesla. V rámci tzv. mimořádných událostí není heslo vůbec rozvedeno, ale z hlediska vyznačeného stupně utajení zahrnuje pouze neutajované mimořádné události, které se zpravidla týkají běžných nehod a zranění osob. (nemá cenu)
Vojenský útvar ze Kbel z roku 1951 s nasazenou těžkou bojovou technikou se nám nepodařilo identifikovat. V Rokycanech se od roku 1949 nacházel 203. dělostřelecký pluk Rokycany, přejmenovaný v roce 1950 na 203. protitankový dělostřelecký pluk Rokycany. V roce 1956 byl reorganizován na 203. protitankovou dělostřeleckou brigádu Rokycany, viz archivní fond 83. Dochovalo se 17 archivně nezpracovaných kartonů, které však obsahují tajné spisy až od roku 1955.
Nepřítel útočí
Přestože vojenské archivy k události mlčí, v Archivu bezpečnostních složek se dochovalo mimo jiné hlášení krajského velitele StB v Plzni kapitána Bálka, určené pro velitelství StB v Praze.
Citace z hlášení:
Dne 30. 7. 1951 v 01,30 hod. byl jsem telefonicky vyrozuměn stálou službou zdejšího KV-Stb (krajského velitelství, pozn. aut.) do bytu, že soudruh velitel státní bezpečnosti nařizuje, abych provedl potřebná opatření na dopadení teroristů, kteří napadli vojenskou posádku na vrchu Praha u Rožmitálu. Hlášeno bylo, že posádka byla napadena před půlnocí a že do prostoru bylo odesláno 50 příslušníků VB z Prahy a vojenská jednotka, s tankem ze Kbel a že boj stále trvá.
Nechal jsem ihned svolat všechny dosažitelné příslušníky a velitele zdejšího KV-Stb včetně politických pracovníků, dále krajského velitele VB por. Černého a velitele divisní zpravodajské služby odboru C kpt. Moravce.
Soudruzi jsou v prvních okamžicích evidentně vyděšení a panikaří. Svědčí o tom fakt, že když kapitán Bálek kontaktoval krajské velitelství uniformované Veřejné bezpečnosti, potázal se s nepořízenou. Hned v počátku tak měla reakce na danou situaci zpoždění – službu konající dozorčí důstojník odmítá uposlechnout pokyny tajného policisty a čeká na svého velitele. Akci hned na začátku zdržuje i dopravní nehoda, při které přišel o život nevinný civilista.
Pokračování hlášení:
Až o 5té hodině dostavil se na KV-Stb por. Černý, který na dotaz, kde byl tak dlouho, řekl, že řidič, který pro něho jel, měl autonehodu, že někoho na silnici zranil. /Později jsem se dozvěděl, že byl tímto řidičem usmrcen zaměstnanec Záp. uhelných dolů/.
Velitel Vojenské zpravodajské služby kpt. Moravec byl jedním z prvních, kteří se dostavili na KV-StB. Seznámil jsem jej, jakož i por. Ripla z KV-StB se situací a požádal jej, aby nechal připraviti alespoň 200 příslušníků ČSA s veliteli a vozidly a čekal na další pokyny, což tento ihned učinil.
Současně byla shledána závada v tom, že nebylo lze na velitelství sehnati specielní mapy, jelikož speciálky mají pouze vojáci a jejich opatřování jest spojeno s velkými obtížemi. Současně ihned byla nařízena pohotovost Vo-Stb Rokycany a Blatná a posádky ČSA v Rokycanech.
Jestli v té době existuje něco tajného, potom jsou to určitě mapy. Podrobná znalost terénu je pro komunistický režim natolik nebezpečná, že vojáci nechtějí mapy ukazovat ani prověřeným příslušníkům Státní bezpečnosti.
Nepřítel ustupuje, organizace útoku
Zatímco v Brdech se po noci pálí ostošest, v Plzni se pomalu roztáčí soukolí bezpečnostní akce. Dávají se dohromady jednotky, na místo zásahu míří 12. pluk, tedy víc než tři stovky vojáků z posádky Jince, padesátka vojáků z příbramské posádky, dále dvě stovky vojáků z Rokycan a 400 vojáků jednotky z Písku zůstávají v záloze. Velitel 42. dělostřeleckého oddělení dostává na povel dokonce tankovou jednotku. K nalezení ustupující jednotky jsou ze Kbel přiděleny i dva letouny.
Dá se říci, že jde o jednu z prvních kombinovaných akcí u nás. Své lidi dodává i ministerstvo národní bezpečnosti – příslušníci Veřejné bezpečnosti jsou povoláni z Českých Budějovic a z Plzně. Jednotka VB Blatná zůstane v záloze. Na místo přijíždějí i „tajní“ z Prahy. Celkem jde o víc než stovku mužů. Ale útočníci jako by to tušili.
Pokračování hlášení:
Později došla telefonická zpráva z Velitelství státní bezpečnosti od s. mjr. Prchala, že došla zpráva, že ve 3 hod. byla teroristická skupina o neznámé síle odražena, že ustupuje na západ od vrchu Praha, že jeden terorista byl těžce raněn a ostatní že jej vzali sebou, v důsledku toho, že je nutné počítat se změnou směru ústupu.
Z rozkazu soudr. náměstka ministra NB byl jsem určen do příchodu soudr. generála Šmoldase velitelem akce a současně mně bylo oznámeno, že do Plzně jsou odeslána 2 letadla K 65, které bude možno použíti do akce.
První vojáci obkličují vojenský prostor kolem čtvrté hodiny ráno. Ve stejnou chvíli se rozjíždí i šťára uniformované Veřejné bezpečnosti nejen na silnicích v okolí. Do terénu vyráží i třicítka tajných agentů StB, vycvičených pro hledání nepřítele.
autor: Jaroslav Mareš
zdroje: VHA Praha, ABS ČR
Druhý díl minisérie: Supertajná akce Miroslav a šťára na hranicích.
