Dům dvou sériových vrahů: Děsivý příběh vraha Novotného

Pohled z pole na statek, ve kterém řádili dva sérioví vrazi po sobě. Foto: Jaroslav Mareš

Dva sérioví vrazi řádili ve stejném domě, a to hned po sobě. Dům hrůzy, ve kterém zemřelo 11 lidí, ovšem není jediné místo jejich řádění.

Příběh vraha Josefa Englicha, který se přiženil na statek v Komárově, kromě své manželky vyvraždil celou rodinu Marešových, najdete v prvním dílu seriálu.

Poté, co Marie Englichová po popravě svého manžela, který jí otrávil rodiče, prarodiče a šestiletou dceru a chystal se i na ni, neuspěla se žádostí o prominutí soudních poplatků za soud s manželem, musela statek prodat v dražbě.

Místo Englichových Novotný

Manželé Novotní převzali hospodářství a na děsivý příběh vraha Englicha se pomalu zapomínalo. O tom, jak noví sousedé na své okolí působili, jak na vesnici coby nově příchozí zapadli, se nedochovaly zprávy. Jisté je jen jedno – provázelo je obrovské neštěstí při zakládání rodiny. V průběhu necelých sedmi let se Antonii Novotné narodilo celkem šest dětí a ani jedno se nedožilo jednoho měsíce života. Na vesnici nebyla dětská úmrtí nic neobvyklého, ale šest ze šesti potomků je přeci jen větší neštěstí než jinde.

František Novotný někdy v roce 1896 od své ženy odchází za milenkou Marií Půverlovou. Z nového vztahu se 13. října 1897 narodil syn František. Stará kletba se opět naplňuje, a to 29. března 1898. Toho dne přináší Marie Půverlová své půlroční dítě k dašickému lékaři Josefu Pychovi. Návštěva u lékaře končí o dva dny později stejně jako před víc než dvanácti lety – dopisem soudu.

Citace z dopisu soudu:

Slavný okresní soude v Holicích!

V úterý dne 29. t.m. dostavila se ke mně Marie Půverlová z Komárova č.p. 57 se svým nemanželským šest měsíců starým dítkem Františkem a udávala, že dítko to se včera po poledni náhle rozstonalo. Při vyšetření shledal jsem dítko nepokojné, naříkající, stále silně slinící, pysky, jazyk, jakož i sliznice naduřelé, kůže pod pyskem dolním a na bradě spruzená, špinavě žlutá.

Dítko zemřelo ve středu 30. března na 6 hodinu večír. Při ohledáním mrtvoly dnešní 8. hod. ráno shledal jsem sliznici pysků, jazyka a úst částečně oloupanou, zpruzenou, na pravé straně dolního pysku je zeškvar hnědě žlutý, který táhl se na bradu. Ze všech úkazů jest podezření, že dítěti byla do úst vpravena ostrá tekutina, nejspíše kyselina dusičná, a protož za účelem trestního šetření se tímto činí uctivé oznámení.

Titulní strava trestního spisu Františka Novotného. Foto: SOA Hradec Králové.

První vražda potvrzena

Vyšetřující soudce nařizuje soudní pitvu. Ta je provedena hned následující den a lékaři při ní zjišťují, že dítě zemřelo po vpravení žíravé tekutiny do úst. Ve stejný den je vyslechnuta i matka, Marie Půverlová. Vypovídá o tom, že je vdova a z manželství má tři děti. František Novotný přistěhoval se před dvěma lety s tím, že pomůže s hospodářstvím.

Výpověď matky:

Po obědě, byla asi 1 hodina, odešla jsem na pole, chlapeček mezitím usnul a já položila jsem jej do postele. Doma zůstal pouze František Novotný, který bílil přední část obytného stavení. Moje děti třináctiletý Antonín byl v Dašicích ve škole sedmiletý Karel běhal někde po venku a devítileté děvče Adéla byla u Kaplanů pro mléko. Já vrátila jsem se z pole kolem půl šesté hodiny večer a tu syn Antonín na dvoře před Kateřinou Rambouskovou mě vypravoval „maminko já vám musím něco říci Františka obešel vítr, má hubičku červenou, pysky a jazýček nateklý.“ Dcera Adéla když jsem vstoupila do kuchyně chlapečka chovala a prosila „maminko nemlať mě, já jsem mu ničeho nic neudělala.“ František Novotný doma nebyl, nýbrž za stavením oral.

Čtěte dále:  Český James Bond: Na útěku za hranice zničil dva autojeřáby a dva autobusy

Novotný vypravoval mě že když Adéla přišla s mlékem že když k němu přes dvůr kde bílil přišla volala ho dovnitř aby se šel podívat jak je františek uslintaný a u hubičky oteklý. Novotný soudil, že je to z větru a já proto poslala jsem pro Marii Ipserovou, choť učitele, která mě navštívila a říkala mě abych šla s dítkem k lékaři. Poněvadž již byl večer a dítě příliš nenaříkalo, nechala jsem dítě beze vší pomoci až do rána avšak dne 29. března v 8 hod. zanesly jsme je do Dašic k lékaři.

Dál následuje líčení dalších událostí až po smrt dítěte. Na otázku mířící na Františka Novotného Marie Půverlová nejprve odpovídá, že dle jejího soudu měl dítě rád, hlásil se k němu a pochybuje o tom, že by ho sprovodil ze světa. Dotazována blíže si ale už tolik jista druhovou náklonností k ní a k dítěti jistá není.

Pokračování výpovědi matky:

Podotknouti musím dále, že se mi zdá, že František Novotný svého hošíka přece rád neměl sice proto, poněvadž v prvním čase co se ke mně přestěhoval, byl ke mně velice hodný, měl mě rád. Avšak od té doby, co jsem porodila hošíka zpozorovala jsem že láska jeho velice ochladla často vůči mně pronášel: „Když Líbáš poblitého Frantu, tak já nemám povahu abych oblizoval tebe“.

Konečně musím podotknout ti že když jsem byla asi ve druhém měsíci těhotenství Novotný mě říkal že to nechtěl, že se tomu bránil, ale když to tak dopadlo, že mi přivede bábu, kterou nejmenoval, která ten plod vymačká.

Podezřelý vypovídá

Ve stejný den, hned 1. dubna, je vyslechnut rovněž František Novotný. Vypovídá o okolnostech, za kterých odešel od manželky. Vzal na ni kosu a byl za to odsouzen na dva měsíce vězení. František Novotný nabízí i svou teorii, proč chlapec vypadal jak vypadal. Kdy prý přijel v poledne z pole, seděla Adéla na prahu domu, vál ostrý západní vítr a chlapce prý ofouklo.

Výpověď podezřelého:

Se svou manželkou měl jsem asi čtyry děti: Františka, Emila, a Veroniku a jméno čtvrtého si nepamatuji ale všecky ty děti v krátkém čase brzo po porodu zemřely a všecky doktorem Pychem byly léčeny a prohlíženy a všecky zemřely na záškrt.

František Novotný nepamatuje ani počet dětí, které se narodily v původním manželství. Bylo jich celkem šest a Novotný tak zapomněl jména hned poloviny z nich. Podle svědeckých výpovědí dokone prohlásil, že je lepší živit 100 prasat než jedno dítě. Osmiletá Adéla, dcera Marie Půverlové,  vypověděla, že k otravě chlapce muselo dojít, když odešla z domu pro mléko.

Výpověď svědkyně:

Moje maminka měla už umyté nádobí, poněvadž jsme byli po obědě, vzala si Františka ode mě a já jsem šla ke Kaplanovům pro mléko. Tam neměli nadojeno a já jsem tam musela nějakou chvíli čekat ale jak dlouho to posoudit nemohu.

Když jsem přišla s mlékem Novotný bílil na zahrádce stavení a uvnitř stavení nebyl nikdo. Chlapeček ležel na posteli a neplakal nýbrž jaksi foukal a když jsem se na něho podívala, lekla jsem se, neboť měl u hubičky plno slin, měl pysky oteklé u hubičky a na jedné straně krčku byl červený. Běžela jsem pro Novotného, ten hned přišel a povídal, mě že chlapečka nejspíš obešel vítr.

Čtěte dále:  Lipsko, 1942 - Zapomenutá jaderná katastrofa, první v historii lidstva

Prozradil se přemlouváním lékaře

Mračna nad Novotným se začínají stahovat, když se objeví další lékař, Miroslav Baur z Holic, kterého Novotný navštívil časně ráno po úmrtí dítěte.

Výpověď holického lékaře:

Cizí muž úzkostlivě a v patrném rozechvění udal, že se jmenuje Novotný a je z Komárova. Žije společně s vdovou Půverlovou, že pobyt ten nebyl bez následků a že nyní je v podezření že plod toho poměru dítě Františka právě zemřelého sprovodil násilným způsobem ze světa. Dnes odpoledne má být dítě soudně ohledáno a z té příčiny prosí za to, aby dělo se vše spravedlivě a nebyla podezření na něj schvalována.

Výpis zemřelých dětí z komárovské matriky. Foto: SOA Hradec Králové.

Podezření zesilují i výpovědi z okolí, podle kterých měl opakovaně prohlašovat, že nemá děti rád, že sousedům radil, aby děti neměli. Novotný vše označuje za lži a spiknutí proti němu. Na půdě domu, který koupil částečně od Marie Englichové sice našel nějaké chemikálie, ale protože o minulosti domu věděl, hodil je prý do kaluže. Tou dobou už ovšem lékař Josef Pych a matrikář dávají dohromady seznam dětí z původního manželství Novotného.

Záznam dašického lékaře:

František Novotný ml. zemřel 6. srpna 1888. Roku 1889 zemřela 1. července Julie Novotná, Marie Novotná zemřela ve věku 10 dní 17. září 1891. Roku 1892 27. září roznemohla se Emilie st. a zemřela ten samý den v 10 hod. večer. Roku 1894 zemřela Františka, 20 dnů stará, na katar žaludeční 19. června. Léčena nebyla. Roku 1896 zemřela Emilie 9. února k 9. hodině večer, byla ode mě léčena jeden.

Jak plyne z matričního výpisu, dvě z dětí Novotných se dožily 17 dní, další tři zemřely 5 dní po narození a jedno hned tentýž den. Na počátku května je proto nařízena exhumace všech dětí, pohřbených na komárovském hřbitově. Šestice malých rakví byla ve společném hrobě, František Karas byl pohřben zvlášť, u kostelní věže.

Následná chemická analýza potvrzuje přítomnost arseniku v identifikovaných ostatcích. František Novotný dále zapírá, ikdyž proti němu svědčí Jan Kolář, dělník, který u Novotných bydlel v podnájmu krátce poté, co statek koupili. Když se Kolářovým narodilo dítě, měl s ním Novotný velmi podivný rozhovor.

Výpověď svědka:

Tenkrát aniž bych si byl Novotnému narození dítěte a nebo na děti vůbec stýskal, vypravoval mě Novotný v mém bytě, zdá se mi že mezi čtyřma očima, že našel po Englichovi něco za trámem a že ví odkud to je, to už zase nepamatuju, jestli řekl, že je to od Černého lva nebo od Černého psa z Prahy a řekl, že by mi poradil, abych neměl tolik dětí, abych se s nimi nemusel živit.

Nákres prováděného rozboru. Foto: SOA Hradec Králové.

Soud a odsouzení

Obžaloba proti Františku Novotnému a je podána 21. října 1898. Viní ho z vraždy Františka Karase, kterého měl s Marií Půverlovou a ze smrti a Emilie Novotné a dalších dvou svých dětí z manželství, které se při exhumaci nepodařilo jednoznačně identifikovat. Současně je obviněn ze zločinu nedokonaného svádění k zločinu vyhnání plodu. Soud nařizuje jednání na 26. října 1898. Přestože Novotný vinu tvrdošíjně odmítá, přestože důkazy jsou nepřímé, jsou přesvědčivé. Po čtyřdenním přelíčení je 30. listopadu odsouzen k trestu smrti provazem.

Císař odmítl udělit milost, a tak do Chrudimi 24. února 1899 míří po 14 letech kat Leopold Wohlschläger, syn kata Pipergera, který popravoval Josefa Englicha. V 11 hodin dopoledne je Novotnému oznámeno, že následující den bude trest vykonán. Téhož dne je s ním sepsán ještě jeden protokol, a sice pokus o vyšetření, jakým způsobem si opatřil papír. František Novotný, stejně jako Josef Englich, se pokusil o nelegální korespondenci z vězení.

Čtěte dále:  Loupeže, plenění a zločin - Jak se dostal hřeb z Ježíšova kříže do Milevska

Záznam z posledního výslechu:

Byl předveden František Novotný z vazby a byv napomenut k udávání pravdy jako svědek, byl tázán odkud opatřil si papír a tužku na dopisy svrchu uvedené. Na to prohlásil František Novotný, že se na to již nepamatuje. Po přečtení udal František Novotný, že se podepsati nemůže. Připomíná se, že na Františku Novotném zítřejšího dne ráno má býti vykonán trest smrti, a že následkem toho jest František Novotný v té míře rozčilen, že není souvislého vyprávění schopen vládnouti.

O provedení exekuce dochovalo se svědectví mistra popravčího Leopolda Wohlschlägera v knize jeho vzpomínek. Syn pražského kata, kterou podle Wohlschlägerova vyprávění sepsal Vladimír Šindelář. Na Novotného popravu si kat pamatoval i po téměř třiceti letech.

Plánek starého komárovského hřbitova se zaznačením hrobu Novotných a hrobu Františka Karase. Foto: SOA Hradec Králové.

Vzpomínka popravčího:

Vždycky jsem se snažil, aby tyto poslední chvíle proběhly pokud možno klidně, a tak jsem udělal krok dopředu k vězni a položil jsem mu ruku na rameno se slovy: „Oddejte se bohu.“ „Ano, ano,“ odvětil vězeň a s očima plnýma slouží znovu políbil kříž, který mu podal přítomný kněz. O chvíli později se pochmurný průvod s odsouzencem vydal ven z cely nádvoří k připravenému popravišti.

Ve chvíli, kdy už stál s navlečenou oprátkou pod šibenicí, zvolal Novotný hlasitě: „Rozlučte se se mnou!“ Zdálo se mi, že chce ještě pronášet nějaké projevy, ale neměl jsem v úmyslu mu to dopřát. Novotný se patrně domníval, že přípravy k popravě nám zaberou ještě nějaký čas. V tom jsem ho však velmi zklamal. Jakmile jsem nabyl dojmu, že chce u šibenice vzbuzovat soucit, dal jsem pokyn, aby poprava začala. Také oprátku na jeho krku jsem zatáhl tak rychle, jak jen to bylo možné. Přesto trvalo v tomto případě dost dlouho, než nastala smrt. Byl silné postavy, a tak když tělo už viselo nehybně, srdce nějaký čas ještě tlouklo.

Žena dvou vrahů

Josef Englich a František Novotný vraždili ve stejném domě, byli popravení na stejné šibenici a pohřbeni do hromadného hrobu. V kontextu této pozoruhodné souhry okolností zarazí ještě jedna spojitost. Nechybělo mnoho, a nešťastná Marie Englichová si vzala dva sériové vrahy. František Novotný byl při svém vyšetřování totiž dotazován na to, co je pravdy na povídání místních, že si Marii Englichovou měl vzít.

Výpověď vraha:

Moje příbuzná Kateřina Ročková snad hovořila s Marií Englichovou o tom, aby si mě vzala. Možná že někde v žertu se o tom mluvilo, já však se o Englichovou neucházel a také jsem neřekl Ročkové, aby mně to zprostředkovala.

autor: Jaroslav Mareš

zdroj: SOA Hradec Králové se sídlem v Zámrsku


Comments are closed.