Jeden z největších pražských požárů naší minulosti je spjat s revolucí v roce 1848 a s neobjasněnou smrtí generála Windischgrätze. Staroměstské mlýny jsou ovšem jedním z nejhořlavějších míst v Praze dodnes. Pojďme si připomenout „slavné ohně.“
Mlýny na Novotného lávce stojí zcela jistě už víc než tisíc let. Dříve nazývané Staroměstské mlýny jsou v listinách poprvé zmíněny už v roce 993. Postupně jich tu vyrostlo celkem deset. A velmi často v nich hořelo. Možná právě proto byla právě u nich roku 1489 postavena vodárenská věž, aby k vodě na hašení nebylo daleko.
První velký doložený požár zažily už v roce 1576, kdy shořely všechny mlýny i s vodárenskou věží. Bohužel dobové záznamy neposkytují více podrobností. Staroměstské mlýny doplatily i na obléhání Prahy Švédy v roce 1648, kdy byly zasaženy a podpáleny švédským dělostřelectvem z Petřína.
Nejpozoruhodnější příběh se na místě odehrál v roce 1848. Od května v Praze pobýval generál Alfred kníže Windischgrätz i se svou rodinou a s úkolem udržet v Praze klid. Windischgrätzova rodina pobývala v budově vojenského velitelství v Pachtově paláci na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu.
Osudným dnem byl 12. červen, kdy se davy nespokojených Pražanů srotily před Windischgrätzovým sídlem a jeho manželka, Marie ; Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu, se šla z okna podívat, co se děje. Jakmile přistoupila k oknu, ozval se výstřel a Windischgrätzova žena padla mrtvá k zemi.
Zuřivý Windischgrätz se následně rozhodnul se vzpurnými Pražany zatočit a na Letnou rozkázal rozmístit dělostřelectvo a dal pálit na Prahu. Hned první výstřely opět zapálily staroměstské mlýny. Podle dobových svědectví byl požár tak silný, že v mlýnech explodovala mouka i uskladněné obilí. Blízkost vodárny nebyla k užitku, protože při bombardování vyhořela rovněž a při hašení byla k nepotřebě.
Zajímavým příběhem bylo i vyšetřování smrti Windischgrätzovy manželky. Z její vraždy byl obviněn student Maxmilián Maux, kterého spatřili svědkové na shromáždění s puškou. Nakonec byl zproštěn viny, protože byl ozbrojen brokovnicí, zatímco kněžna byla zastřelena jedinou kulkou. Byl to první případ využití balistické expertizy na našem území.
Ani tak neměly mlýny na Novotného lávce od požárů klid. Další ničivý požár přišel 8.října 1878. Oheň vypuknul v Trnkově mlýně, kde údajně nešikovný mlynářský tovaryš převrhl lampu a během chvíle shořely kromě Trnkova mlýnu opět i mlýny v sousedství, samozřejmě i s vodárenskou věží.
Hasiči jsou častými hosty v budovách bývalých mlýnů i dnes. Poslední větší zásah byla evakuace tří set lidí v dubnu 2015, kdy v zahradní části klubu Lávka vzplála tlaková nádrž topidla.
Zdroje: Popelka, Kristina: Tajemství české minulosti; Ivanov, Miroslav: Podivuhodné příběhy
