V červnu roku 1979 se nad italskou vojenskou základnou v Trevisu na severu Itálie odehrál víc než podivný případ neidentifikovatelného válce, který si pohrával s italským vojenským letectvem.
Společně s Vladimírem Šiškou z Projektu záře jsme oslovili italské ufology z organizace Centro Italiano studi ufologici s prosbou o podrobnosti k případu, abychom je mohli porovnat s obdobným případem, který se u nás odehrál na konci 80. let.
Na radarech i vizuálně
Stalo se to přesně v 11:30 18. června 1979. Neznámý objekt se zničeho nic objevil nedaleko vojenského letiště v italském Trevisu. Objekt zachytilo radarové centrum v Istraně. Pracovníci letiště následně potvrdili pozorování objektu pomocí dalekohledů. Šťastnou shodou okolností se v tu dobu vracela na základnu z cvičného letu 14. křídlo stíhacího letectva. Pilot Giancarlo Cecconi se vydal objekt pronásledovat, přičemž se mu přiblížil na cca 80 metrů.
P
odivný objekt byl tmavý válec o rozměrech přibližně 8 x 3 metry s jakousi světlejší či průhlednou částí připomínající kabinu na horní zploštělé straně. Co vylučuje tehdejší pozemskou techniku: Objekt prováděl prudké změny výšky v průběhu okamžiků v rozmezí výšek 2 000 – 4 000 metrů nad povrchem země. Trhavé manévry v řádech stovek metrů ve vertikálním směru během jediného okamžiku znemožňuje známým letounům zemská gravitace.
Úmyslné manévry
Co je ještě zvláštnější, neznámý objekt na stíhačku reagoval: Neustále se k pilotovi natáčel „čelem“ a nikdy nenechal stíhačku ve svém boku. Stíhačka byla naštěstí vybavena fototechnikou – jednalo se o stíhací/průzkumný bombardér G-91 R, připravený pro taktický průzkum. Pilot dokázal pořídit víc než 80 fotografií objektu. Většinu z nich vojenské autority nikdy nezveřejnily.
Záhadný objekt zmizel stejně rychle jako se objevil. Během jediného otočení radaru z jeho odrazu zmizel – stejně tak ho najednou neviděl ani pilot letounu, ani pozorovatelé ze země. Celý incident netrval déle než pět minut – Giancarlo Cecconi následně přistál a byl velmi zvědavý na výsledky svého fotografování. S italskými ufology se ale vzhledem ke své službě u armády bavit nechtěl.
Italské úřady mlží
Giancarlo Cecconi sloužil v armádě až do roku 1983. Italský ufolog Antonio Chiumiento se Cecconiho rozhodl znovu vyhledat. Ten badateli nakonec ukázal několik snímků. Chiumiento následně požádal italské ministerstvo obrany o zveřejnění fotografií, které u Cecconiho spatřil.
Na konci roku 1984 italské ministerstvo obrany zveřejnilo několik snímků s vysvětlením, že se jednalo o pouťový balon. Antonio Chiumiento ovšem reagoval připomínkou, že ministerstvo zveřejnilo ty nejméně zajímavé fotografie, které vlastně nic neříkají.
Záhada přetrvala do 90. let
Italští ufologové podnikli ještě jeden pokus o objasnění celé záležitosti, či alespoň její lepší dokumentaci, v 90. letech. Ani v tomto případě nebyli úspěšní. Objevilo se pouze anonymní svědectví obyvatel Trevisa, kteří tvrdili, že vypustili balon a pozorovali, jak kolem něj prolétá stíhačka. Přestože se úřady velmi snažily, aby toto vysvětlení bylo přijato jako objasnění, následná demonstrace této možnosti byla provedena vyrobením méně než polovičního objektu a trhavého pohybu se nepodařilo dosáhnout vůbec.
Takzvaný UFO-Salar, který měl záhadu vysvětlit, by vzhledem ke své křehké konstrukci nevydržel průlet stíhačky ve vzdálenosti 80 metrů. Italské úřady ovšem na opakované žádosti o poskytnutí dalších, dosud nezveřejněných, informací mlčí.
Podobnost s československým případem
V historii naší ufologie je nejzajímavějším případem incident nad Vranovskou přehradou, při kterém se vrtulník ČSLA dostal do manévrového souboje s neznámým válcovým objektem. Vzpomínky posádky vrtulníku jsem přinesl v tomto článku. Velmi zajímavé je, že ještě než jsem stačil kontaktovat posádku s prosbou, aby se na italské fotografie podívali, učinil tak jeden z mých čtenářů. „To je ono,“ zněla odpověď československých letců.
autor: Jaroslav Mareš
zdroj: Centro Italiano studi ufologici (Cisu)
