Nepostavené skvosty: Jak měly vypadat Štěchovice a Slapy, kdyby nepřišla válka

Štěchovická přehrada s nádrží, přivádějící vodu tunelem od Slap. Foto: Zepop, volné dílo.

O vybudování přehrady ve Štěchovicích, na Slapech a Zvíroticích se uvažovalo od počátku 20. století. Velmi zajímavý projekt vzniknul v roce 1936. Počítal s řekou tekoucí tunelem a železnicí.

Projekt vodního díla je zajímavý spojením přehrad ve Štěchovicích a na Slapech do jednoho unikátního díla. Autor nápadu, Josef Záruba-Pfeffermann, navrhl spojit Slapy a Štěchovice podzemním tunelem.

Oproti dřívějším návrhům, které počítaly s výstavbou slapské přehrady výše proti proudu, přesunul autor návrhu přehradu do místa, ve kterém později skutečně vyrostla, byť v daleko větším rozsahu. Slapská přehrada měla, na rozdíl od dnešních 60 metrů, vzdouvat hladinu řeky o 40 metrů. Dále proti proudu se totiž počítalo s výstavbou přehrady Zvírotice.

 

Návrh počítal s posunutím slapské přehrady po proudu, ke kterému nakonec došlo. Foto: Zepop, volné dílo.

Menší Slapy s efektním přepadem

Slapská přehrada, která měla oproti dnešním téměř 270 milionům metrům kubickým zadržet 50 milionů metrů kubických vody, by umožňovala výstavbu klasických zdymadel a na pravém břehu by stékala přepadající voda po skalním masivu.

Štěchovická přehrada měla podle projektu vyrůst asi o 500 metrů proti proudu oproti své současné pozici. Stála by těsně nad údolím na pravém břehu, kterým do Vltavy přitéká bezejmenný potok, kterému trampové říkali Yukon.

Právě toto údolí se mělo stát důležitou součástí vodního díla. Vyrůst v něm měla sypaná hráz s takzvanou uklidňovací nádrží. Do ní měl být přiveden tunel, přivádějící vodu z přehrady ve Slapech. Elektrárna měla fungovat na jediném místě – elektřina se měla vyrábět z rozdílu vodních hladin ve přehrady Slapy a pod přehradou Štěchovice. Štěchovická přehrada měla mít výšku pouhých 15 metrů a měla sloužit pouze k zajištění plavby.

Projekt počítal i s výstavbou vltavské železnice. Trať měla odbočovat za nádražím v Davli, mostem překročit Sázavu těsně nad jejím soutokem s Vltavou a po krátkém tunelu a krátkém úseku po pravém břehu Vltavy překročit řeku mostem do Štěchovic, po levém břehu pokračovat ke štěchovické přehradě, kde měla dráha pokračovat 1500 metrů dlouhým jednokolejným tunelem přímo ke slapské přehradě, souběžně s vodním tunelem mezi přehradami. Trať měla nejprve sloužit pro dopravu materiálu pro stavbu obou přehrad a následně pro turistický provoz.

Čtěte dále:  Ve Štěchovicích je uložena „Hahn Stange“: Helmut Gaensel konečně odhalil vyprávění esesáků
Takto měla podle návrhu vypadat slapská přehrada. Foto: Zepop, volné dílo.

Elektrárna, navržená u štěchovické přehrady, měla mát srovnatelný výkon s dnešní přečerpávací elektrárnou ve Štěchovicích. Šest turbín mělo mít celkový výkon téměř 60 MW. Projekt počítal i s možností přečerpávací elektrárny, jejíž nádrže, umístěná o něco níže než dnes, měla zároveň sloužit jako zdroj vody pro Prahu.

Zárubův-Pfeffermannův projekt se nakonec neuskutečnil. Jednalo by se dnes o unikátní technické dílo. Přehrady na Vltavě by nebyly tak masivní jako dnes a železniční trať by znamenala další turistickou atrakci v okolí bývalých Svatojánských proudů.

autor: Jaroslav Mareš

zdroj: Zepop – Zprávy elektrických podniků obce pražské, 6/1931


Comments are closed.