Nově objevené fotografie: Jak nacisté u Mostu stavěli největší elektrárnu světa

Hlavní budova elektrárny Ervěnice 2. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu. Fotografie v článku lze rozkliknout do větší velikosti.

Byla to nejdůležitější elektrárna v Československu. Když zabrali místo nacisté, přišli s megalomanskými plány a rozhodli se tu vybudovat doslova ocelové město. Oblastní muzeum Most zveřejnilo nikdy nepublikované snímky obří elektrárny v Ervěnicích.

Na břehu řeky Bíliny nedaleko zmizelých Ervěnic postupně zarůstají poslední nacházet ještě nějaké zbytky kdysi největší a nejdůležitější elektrárny u nás. Začala tu vyrůstat v roce 1923, v sousedství tehdejšího dolu Hedvika.

Československo se do plné elektrifikace pustilo hned po první světové válce. Zákon o systematické elektrifikaci přijalo národní shromáždění 22. července 1919. Tou dobou bylo elektrifikováno jen 11 procent měst. Zákon určoval, že se bude elektrifikovat třífázovou soustavou a vznikne jednotná síť. Poslední obec v Československu měla být do sítě připojena do roku 1945. Ervěnice a vedení vysokého napětí k pražské aglomeraci byly na svou dobu obřím projektem.

Chladící věže elektrárny Ervěnice 1. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu.

Elektrárna Ervěnice 1 byla připojena do sítě  v roce 1926. Byla zkonstruovaná tak, aby mohla spalovat méně kvalitní uhlí na okrajích slojí, které jinak končilo na haldách, občas se samovznítilo a působilo komplikace. Elektrárna měla celkem 16 kotlů a 4 generátory o celkovém výkonu 70 megawattů. 6kilovoltový a 24 kilovoltový vývod zásobovaly elektřinou okolí a vedení vysokého napětí 110 kilovoltů zásobovalo Prahu. Uvádí se, že v roce 1932 bylo 80 procent elektřiny spotřebované v Praze právě z Ervěnic.

Z elektrárny se dodnes dochoval jeden objekt. Tím je budova, ve které se přivezené vagony vysypávaly. Z budovy byly odstraněny pouze koleje. Betonová konstrukce, skrz kterou se vysypávalo uhlí, je prakticky nedotčená, zachovaly se i zbytky trolejového vedení. Elektrárna Ervěnice 1 byla ale pouhou předehrou dalšího dění. V roce 1938 zabrali elektrárnu, tak jako i celé okolí, nacisté a zbytkovému Československu způsobili obrovské potíže. Elektřinu bylo najednou třeba dovážet.

Ervěnice 1. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu.

Výstavba elektrárny Ervenice 2 začala v roce 1941. Měla tu vyrůst, největší elektrárna na světě. Plány počítaly výkonem celkem 1000 megawattů, což je jeden temelínský blok. Právě na Mostecku se třetí říše rozhodla dorovnat svůj hendikep, a sice nedostatek zdrojů ropy. Ropná pole mělo nahradit zdejší mostecké uhlí a zdejší elektřina, která ho měla upravit na syntetické pohonné hmoty. Stavba továrny na letecký benzín z uhlí v Záluží začala už v roce 1939.

Čtěte dále:  Zlatý poklad na Toplitzsee - příběh zbytečného neštěstí

Dochovaly se sice negativy, bohužel se nedochovaly jejich popisy a data pořízení. Můžeme tak jen u některých snímků určit, co je na nich zobrazeno.

Elektrárna Ervěnice 1. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu.

Po válce výstavba elektrárny Ervěnice 2 pokračovala. Nebyla postavena v původní nacistické velikosti. Elektrárna Ervěnice 2 šla do provozu v roce 1948 a její kapacita byla celkem 140 megawattů. Provoz elektrárny Ervěnice 1 skončil v roce 1965. Elektrárna Ervěnice 2 přestala dodávat elektřinu v roce 1980.

Přestože přímo pod elektrárnou se uhlí netěžilo, zanikla v 80. letech i elektrárna. Objekt pro vykládání vagonů má i z větší části zasypané nižší podlaží, které se nachází pod úrovní dnešního terénu. V sousedství tekoucí Bílina ovšem znamená i vyšší hladinu podzemní vody

Turbíny elektrárny Ervěnice 2. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu.

Minulost okolí Mostu byla ve znamení energetiky. Je proto docela zajímavé, že jejich budoucnost je opět ve znamení energetiky. V jednom ze zatopených lomů má vzniknou obří plovoucí sluneční elektrárna. Uvažuje se i o stavbě přečerpávací elektrárny, která by využívala rozdílu výšek zaplavených lomů u Mostu a Flájské přehrady pod vrcholy Krušných hor.

Chladící věže elektrárny Ervěnice 2. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu.
Interiér ervěnické elektrárny. Foto: Oblastní muzeum a galerie v Mostu.
Jediný dochovaný objekt ervěnické elektrárny. Foto: Jaroslav Mareš
Detail místa bývalých kolejí. Foto: Jaroslav Mareš

autor: Jaroslav Mareš


Comments are closed.