V létě roku 1991 získávají vojenská a civilní kontrarozvědka informace, že na letišti v Mošnově má být pašována „červená rtuť“, vojenská látka s téměř zázračnými vlastnostmi.
Minisérie o zásahu v Mošnově:
1.díl: Když přes nás Putin pašoval tajemnou látku
3. díl: Zmatená honička na letišti a potrestání nevinných
Informace je považována za věrohodnou. Jejím zdrojem informací byl podle všeho odposlech Federální kriminální ústředny v případu aktivit bývalého JZD Agrokombinátu Slušovice. Slušovice byly před revolucí jakýmsi státem ve státě, kde byl povolený částečný kapitalismus pod vedením jejího předsedy Františka Čuby. Nezasvěceného pozorovatele tehdy mohlo překvapit, že po sametové revoluci Agrokombinát nevyužil náskoku a rozpadl se. Vztahy mezi Čubou a porevolučními ministry nebyly nejlepší a pokud by se veřejně přiznalo, že Čuba byl odposloucháván, nastaly by pro ministra vnitra krušné časy s vysvětlováním zákonnosti a adekvátnosti těchto odposlechů.
Poněkud smradlavý způsob zjištění informace o přítomnosti červené rtuti podporuje i skutečnost, že mošnovské letiště v té době využívá i společnost Cargo Moravia Airlines, založená slušovickým agrokombinátem. Na letišti v té době stojí i Boeing 707 s americkou posádkou, který prý má červenou rtuť odvézt z Československa.
V čem udělali pánové z tajných služeb chybu? Když si vojenská kontrarozvědka ověřovala svou informaci u kontrarozvědky civilní, neověřila si, zda kolegové nemají informaci od stejného zdroje, což se později ukáže jako zásadní problém. Informace o červené rtuti je považována za věrohodnou, a tak je 28. srpna vydán společný rozkaz federálního ministra vnitra a federálního ministra obrany o provedení akce.
Nemazat se s tím
Letiště v Mošnově je částečně vojenské a částečně civilní, a tak je rozhodnuto, že zásah provede vnitrácká Jednotka rychlého zásahu, předchůdce dnešní URNA, společně s Vojenskou policií. To kdyby se vojáci odmítali bavit s nějakými civily. Akce má být provedena velmi rázně a rozhodně ne v rukavičkách, jak o tom svědčí záznam o poučení k použití zbraní a donucovacích prostředků.
Citace ze záznamu:
– akce zvláštní důležitosti (za souhlasu obou ministrů FMO a FMV)
– strategický materiál
– předpokládaná hodnota 20 000 000 USD
– radioaktivnost materiálu
– zakročujeme proti ozbrojeným složkám, které vykonávají ostrahu letiště SOOL, vojenská strážní služba, stálá služba OLK, přítomní příslušníci armády
– v přistaveném letadle je připravená americká posádka při jakékoliv podezřelé činnosti odletět
– vysloveně nám bylo řečeno, že se předpokládá boj muže proti muži (z tohoto důvodů byly vypuštěny ze sestavy jednotky odstřelovači a parlamentář)
Ponechání odstřelovačů doma je možná rozumná volba. Vynechání vyjednavačů svědčí o úmyslu provést akci tak, že „nikdo se s nikým nebude bavit“. Do týmu je naopak kooptován pracovník kriminalistického ústavu s detektorem radiace. Že se honí právě za červenou rtutí ovšem zasahující vůbec netuší. Jejich deklarovaným úkolem je prohlídka všech prostor letiště a nalezení nelegálních zbrani a omamných látek. Podezřelými jsou všichni zaměstnanci civilní i vojenské části letiště, včetně vojáků. Za nebezpečné jsou považováni vojáci, kterých je v jednotkách u letiště celkem víc než 2 000 a Sbor ozbrojené ochrany letišť, chránící civilní část letiště.
První letoun, Antonov An-24, startuje před půlnocí z kbelského letiště a k Mošnovu se blíží pod legendou dopravního letounu, přivážejícího materiál. Kolem 0:40 letoun přistává na letišti, roluje k Boeingu 707, který blokuje a „materiál“ vyskakuje na plochu a v malých skupinkách o třech až pěti členech obsazuje letiště.
Objevují se problémy
Velitel akce, major Kvašňák, je sice vybaven zapečetěným rozkazem pro velitele letiště od náčelníka vojenské policie, ale velitel letectva a protivzdušné obrany generál Ploc, který měl těsně před přistáním prvního letadla zatelefonovat veliteli letiště, že jde o oficiální akci, včas nezavolá. O akci neví ani český ministr vnitra, ani krajský velitel policie. A tak má ozbrojená ostraha letiště za to, že Mošnov přepadli ozbrojení teroristé a velitel letiště a vojenský velitel si myslí totéž. A tak dostává dvoutisícová jednotka, chránící letiště, samopaly a je připravena proti domnělým teroristům zakročit.
První minuty probíhají vcelku hladce. Ozbrojenou ochranu civilní části letiště se daří zajistit. Její velitel ale stihne vzburcovat policii v Příboře. V prvních několika minutách jsou obsazeny civilní řídicí věž letového provozu, objekt oddělení letové kontroly, objekt ostrahy letiště a pasové služby a budova odbavovací haly. První potíž nastává při obsazování pasové kontroly, kde zasahující vytlučou dveře. Odbavovací hala je uzamčena, což přibližně tři stovky cestujících, čekající na svůj spoj, příliš nekvitují.
Další problém nastává v při obsazování jednoho ze sklepů a zasahující poprvé používají střelnou zbraň.
Citace ze záznamu o použití střelné zbraně:
Jakmile jsme narazili na kovovou mříž, která byla uzamčena uvedeným zámkem. Jakmile jsme narazili na zamčenou mříž, tak jsme oba zvolali „Vojenská policie, otevřete“. Po této výzvě se u mříže objevil voják, zřejmě základní služby, který měl na sobě zelené kalhoty, zelenou košili a pantofle. Když nás uviděl, tak začal utíkat zpět od mříže se slovy „Přepadli nás“, a to i po naší opakované výzvě, že jsme od vojenské policie a aby otevřel. Tento voják se již k mříži nevrátil. Situace u mříže vypadala tak, že za mříží pokračovala chodba doprava dozadu, přičemž před mříží ve vzdálenosti asi 1,5 až 2 metry byla betonová stěna. Za této situace jsme se snažil mříž vykopnout, ale nešlo to, proto npor. Olšan rozhodl, abych zámek mříže rozstřelil brokovnicí. Když jsem nabíjel zbraň, resp. když jsem odjišťoval zbraň, tak npor. Olšan hlasitě zavolal „Budeme odstřelovat zámek, nechoďte k mříži“.
Voják, který zvolil jako nejlepší obranu útěk, po druhém výstřelu a otevření mříže internaci neušel. Sklep totiž neměl jiný východ. Druhý výrazný moment nastává při obsazování vojenské řídicí věže. Pracovník řídicího střediska Jiří Pavel popisuje incident se zasahujícími jednotkami docela dramaticky.
Výpověď zraněného:
Nejprve jsem dole slyšel kopání do dveří. Myslel jsem, že jsou to opilí vojáci. Až později křičeli, že jsou z vojenské policie. Kopli do dveří našeho pracoviště. Přitom vypadla klika. Křičeli, ať otevřeme. Šel jsem zvednout kliku. Vtom se ozvalo ‚Odstupte‘. Na střelbu nás nikdo neupozornil. Bál jsem se, že dveře vykopnou a rozbijou mi nos. Takže jsem na poslední chvíli ustoupil. To už se ozvala rána. Ucítil jsem pálení v boku.
O incidentu, na jehož konci bylo velmi lehké zranění – odřenina o velikosti 2 x 3 centimetry, ale existuje ještě druhý záznam – o použití střelné zbraně. Děj ale popisuje úplně jinak.
Citace ze záznamu o použití střelné zbraně:
Dveře byly uzamčené, zkoušel jsem je otevřít rukou za kliku, přičemž npor. Olšan křičel „Vojenská policie, otevřete“. Dveře byly zamčené a zevnitř se nikdo neozýval. Nejdříve jsem zkusil dveře vykopnout, dvakrát jsem do nich kopl, ale dveře nepovolily. Potom mi npor. Olšan řekl, abych dveře v místě zámku rozstřelil. Já jsem si připravil brokovnici a npor. Olšan křičel „Odstupte od dveří, budeme střílet“. Potom asi po 10 až 15 sekundách jsem přiložil zbraň ke dveřím v místech zámku, a to tak, že jsem mířil šikmo doprava dovnitř. Pak jsem vystřelil. Jednalo se o brokový náboj 9 mm broky. Po výstřelu jsem stejně – ještě musel dveře vykopnout. Za dveřmi vlevo u zdi byla postel, která byla vzdálena asi 1 m od dveří a u ní stál muž ve věku asi 35 let, který zřejmě právě vstával z postele. Alespoň jsem na to tak usuzoval podle jeho pohybu. Na sobě měl jen trenýrky a tričko a byl bos.
Pracovník řízení letového provozu v negližé tedy dostal aspoň pantofle. Příliš mnoho práce, vzhledem k jeho ustrojení, evidentně ve službě neměl. Do třetice všeho dobrého se střelba ozývá z budovy bývalého radiolokátoru v polích na druhé straně letiště. Zasahující policisté nemají klíče a nic jiného než střelba do zámku je nenapadá.
Celkem tři střelecké etudy jsou evidentně dost na velitele vojáky, kteří mají za úkol letiště střežit. Oldřich Mlateček, tehdejší velitel v roce 2021 na akci vzpomínal pro autora odborného článku v časopise Historie a vojenství. O tom, co se na letišti děje, ho informoval , kterému se podařilo zasahujícím utéct. Oldřich Mlateček potvrdil, že ostré náboje byly vydávány nejen strážnímu útvaru o třech stech mužích, ale celé jednotce v počtu dvou tisíc vojáků.
Vzpomínky pamětníka:
Zabezpečovací útvar dostal rozkaz přejít do plné bojové pohotovosti, rozdělit palebné průměry ostré munice a připravit se na vševojskový boj. Jinak řečeno, byla přijata všechna opatření, abychom získali kontrolu nad celým letištěm.
Z jednotky také vyrazily nákladní automobily do nejbližšího muničního skladu. Armáda se připravovala na boj proti domnělým teroristům. Jak by dopadla potyčka mezi několika desítkami civilních a vojenských policistů a dvěma tisíci vojáky, není třeba dlouho uvažovat. Obě strany jsou odhodlány se s tou druhou nemazlit.
Minisérie o zásahu v Mošnově:
1.díl: Když přes nás Putin pašoval tajemnou látku
2. díl: Groteskní střelba na nevinný nábytek
3. díl: Zmatená honička na letišti a potrestání nevinných
autor: Jaroslav Mareš
zdroje: zdroje: VHA, ABS ČR, Historie a vojenství
