Upustili Brežněva do hrobu? Rakví propadl o pár dní dříve

Leonid Iljič Brežněv na katafalku. Licence public domain.

Když pohřbívali Leonida Iljiče Brežněva, událost se vysílala v přímém přenosu po celé východní Evropa. Při spouštění rakve do hrobu se ozvala dunivá rána.

Přímý přenos sledovalo mnoho lidí a mnoho z nich si záhadné rány všimlo. Všimli si jí i propagandisté a v dalším zpravodajství se už choulostivý moment neocitnul. Komunističtí cenzoři tak dosáhli přesně opačného efektu. Kolem události se tak několik teorií a anekdot.

Zlomyslný lid poté tvrdil, že Brežněv šel do hrobu flopem či že Brežněvův pohřeb se na tři písmena řekne BUM. Ohledně toho, co se skutečně stalo, panovaly dohady. Podle jedné teorie byl obézní Brežněv ve vyztužené rakvi pro dva vojáky příliš těžký a rakev jim jednoduše upadla. Podle druhé varianty rakev nevydržela, upadlo jí dno a Brežněv skončil pod ní.

V roce 1990 dal Brežněvův hrobník, který spouštěl rakev u jeho nohou, rozhovor příloze listu Komsomolskaja pravda. Tvrdil, že se žádná nehoda nepřihodila a slyšitelná rána byla salva, označující okamžik, kdy má kapela začít hrát sovětskou státní hymnu. Grigorij Kovalenko uvedl, že Brežněva spustil rychle a citlivě jako rychlovýtahem.

Vzhledem k tomu, že stejný Kovalenko spouštěl do hrobu i Andropova a Černěnka, je tato jeho výpověď věrohodná. Při sebemenším maléru by mu tuto úlohu už nesvěřili a pravděpodobně by skončil někde na Sibiři.

Později dostupný záznam skutečně ránu zachytil. Že měl Kovalenko problém rakev udržet je ze záznamu patrné. Pohyb popruhů je rychlý, ale plynulý. Při pádu rakve by byl náraz na dno hrobu patrný. Rána se ozvala ve chvíli, kdy byla rakev ještě v pohybu.

Při destrukci rakve by náhlé ulehčení hrobníkům bylo patrné. Zbývá jen možnost, že rakev narazila do stěny hrobové jámy, ale tomu neodpovídala intenzita rány. Ze záznamu je ovšem patrné, že Kovalenko Brežněvovu tíhu skutečně nezvládal a kolega u hlavy měl co dělat, aby v rychlosti spouštění stačil. Brežněvovo vyklopení skutečně hrozilo.

Čtěte dále:  Případ hajlujícího krále: Skandál, který vynesl na trůn Alžbětu II.

Nehoda přišla dříve

Kritický okamžik při spouštění rakve. Licence public domain

Brežněv ale po smrti nehodu a pád pravděpodobně přeci jen prodělal. Zhores A. Medvedev ve své knize Andropov zmiňuje možnou nehodu při umisťování rakve s ostatky na katafalk ve sloupové síni domu odborů prý rakev skutečně nevydržela.

Medvedev doslova píše: „Říká se, že ačkoli jeho rakev byla vyrobena podle standardů Kremlu, nebyla dostatečně pevná, aby udržela těžkou mrtvolu. Když byla rakev zvednuta, aby byla položena na katafalk, dno se propadlo a Brežněvovo tělo propadlo otvorem. Během několika hodin byla vyrobena nová pokovená rakev.“ Vzhledem k tomu, že existenci vyztužené rakve potvrzuje více účastníků ceremoniálu, lze tuto historku považovat za pravděpodobnou. Pokud by se nehoda nestala, nebyl by důvod rakev vyztužovat.

Je zajímavou okolností, že při dalších pohřbech Andropova a Černěnka kamery na spouštění rakve do hrobové jámy už nezabíraly. Záznam s Brežněvovým pohřbem je na internetu dostupný. Své vlastní vyšetření, co to bylo za ránu, tak můžete i vy.

autor: Jaroslav Mareš
zdroje: Medvedev, Z.A. – Andropov

 


Comments are closed.