Na celkem třech katastrálních územích nedaleko Ostravy vyrostlo nové sídliště. Na přelomu roku 1954 a 1955 bylo rozhodnuto o jeho osamostatnění a byla vyhlášena veřejná soutěž na jeho jméno.
Tento článek je volné pokračování pojednání o historii změn neslušných názvů v Čechách a na Slovensku. Každá doba má svůj folklor a padesátá léta ho měla v podobě budovatelského nadšení. V soutěžních návrzích se tento duch doby otisknul víc než nesmazatelně. Přišly stovky návrhů, z nichž jsem vybral ty nejvíce „pořčené“ tehdejší dobou.
Soutěž hledala „český, snadno přeložitelný, vyjadřující průmyslový charakter prostředí i budovatelské úsilí ostravského lidu, který má sestávat pokud možno z jednoho slova.“ Jak tedy navrhovatelé ono budovatelské úsilí pojali. První skupina navržených názvů se vztahuje k těžbě uhlí:
Uhlosnahovice, Uhlokopy, Uhlovíce, Uhlomír, Uhlisko, Uhlibaňsk, Uhlohrad, Uhlozdrojsk, Míruhlovany, Ostravoúhlov, Uhldol, Uhlibaňsk, Uhlobudov
Další skupina navrhovaných jmen se vztahovala k průmyslu v širším pojetí:
Průmyslav, Horníkostavobyt, Ostravostavobyt, Hornikolektivov, Životadar, Budhorníkov, Budosocikolektivov, Budosocikombinov, Budovatelsk, Faratín, Havířbytostav, Pokrokstavobyt, Mirhorníkov, Permoníkov, Technohrad, Trůnšachtov
Nápady samozřejmě ovlivnila tehdejší politická situace a především komunistická agitace:
Lidovlád, Lidodar, Lidudiv, Vítězný Kahan, Ještěvíce, Uvědomělov, Bolšánkov, Brigádov, Úderníkovice, Proletarsk, Mírodar, Dolomírov, Šťastnodar, Socialhrad, Soutěživý, Bojomír, Brygadobyt, Čestmírov, Česťpráci, Komunardov, Krasnoarmějov, Pokrokbyt, Řijenov, Únorov, Úspěšín, Zasloužilov
Stranou návrhů samozřejmě nezůstaly politické osobnosti tehdejší doby:
Leninsk, Leninov, Gigantov, Bezručhrady, Zápotockýgrad, Stalinsk, Stachanov, Stalinov, Klementovice, Bezruč, Bezručovic, Molotov, Zoringrad
U některých názvů lze ovšem zdroj inspirace a logiku hledat jen stěží:
Prudokombinovice, Kulturoby, Dělniprudostáv, Donbas, Hygiena, Konbajnov, Melsgottwald, Nomědov, Plynovice, Pudětos, Somiratav, Šamberblušenice, Šešublu, Žulozjev, Chcemežít
Našli se i navrhovatelé, kteří nedodrželi zadání, že název má být jednoslovný. I některé z těchto návrhů jsou řekněme zajímavé:
Černý úder, Krásno nad Lucinou, Lásky vděk, Město prvního úderu, Nový Doněc, Nový osvobozený horník, Nový osvobozený hutník, Práci Čest, Prah Ostravský, Radostné zákoutí
Naprostou specialitou ovšem byly názvy, vymyšlené jako zkratková slova. Nešlo tedy jen o jméno jako takové, ale i o jeho druhý význam:
Čep – Čest ostravským pracujícím
Plod – Pracujícímu lidu ostravských dolů
Proud – Pracujících Ostravska útulný domov
Skop – Socialistický krov ostravských budovatelů
Drapi – Dílo republiky a pracující inteligence
Chrč – Cíl havířů Republiky československé
Nejčastěji navrhované názvy byly Šachtín, Havířov, Cingrov a s přehledem nejčastěji navrhovaný Bezručov. Krajský národní výbor se přikláněl k Šachtínu, městský národní výbor k Havířovu. Do finálové trojice postoupily Havířov, Fučíkov a Bezručov.
Jak to dopadlo, víme všichni. Havířov je tak nemladším městem u nás, a to dokonce městem statutárním, s městskými částmi a primátorem. Zajímavé je, že jde zároveň o největší město, které není centrem žádného územního celku. Není to město ani krajské, ani okresní. Při pohledu na soutěžní návrhy se ovšem nelze ubránit dojmu, že místopisná komise se tehdy držela na svou dobu docela při zdi. Mohlo to dopadnout podstatně zajímavěji.
autor: Jaroslav Mareš
zdroj: Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice : kapitoly z moderní české toponymie, Jaroslav David, Academia 2011
