Od počátku ledna sužují vesnici nedaleko Arnhemu nájezdy zlatokopů a zvědavců. Archivy totiž odtajnily mapu, podle které šest německých vojáků zakopalo u vesnice čtyři bedny s cennostmi.
Poklad v Ommerenu měl pocházet z bankovního trezoru v arnhemské bankovní pobočky. Poté, co spojenecké bombardování zničilo část města, se po ulici prý volně povalovaly cennosti. Šestice německých vojáků podle svědectví Helmuta Sondera uložila cennosti do čtyř beden na rozbušky a ukryla pod kořeny topolu.
K pokladu vede mapa
Helmuta Sondera se podařilo nizozemským úřadům vypátrat v roce 1946. Jeho svědectví nebyla zprvu přikládána váha. Když ale své tvrzení doložil mapou odpovídající skutečnosti, vydaly se nizozemské úřady na místo hned třikrát. Poválečné pátrání potvrdilo existenci skrýše, která ovšem byla už prázdná.
Podezření padlo na vojáky, kterým se podařilo přežít válku. Kromě Sondera to byli ještě dva – Van de Water a především velitel výsadkářů Edward Kastel. Edward Kastel podle svého tvrzení a podle záznamů nizozemského ministerstva války pocházel z Čech – narodil se 11.11.1915 ve Žluticích a v době Mnichovské krize prý zběhl z československého vojska. Kastel zmizel někdy v průběhu podzimu 1945, jak to vypadá, i s pokladem.
Tajné hledání posvětily úřady
V Ommerenu ale nikdo na vybranou skrýš nebral zřetel. Místní radnice se proto rozhodla jedné hledačské skupině pod vedením odborníků povolit hledání. Akce směla proběhnout pod podmínkou utajení, aby se vesnice opět neocitla pod náporem zvědavců a novinářů.
V tomto ohledu akce uspěla, protože hledání proběhlo téměř bez nežádoucího zájmu. Ale výsledek hledání je z hlediska zlata a cenností nulový. I přes použití moderní techniky včetně magnetometru se jediným nálezem stal orezlý náboj.
Představitelé obce objev neočekávali. V blízkosti místa opakovaně probíhaly stavební práce, při kterých se nic nenašlo. Akce z minulého pondělí tak měla jen uklidnit situaci.
Skutečnou záhadou zůstává, kam poklad zmizel a kde skončili poslední dva přeživší němečtí parašutisté. Edward Kastel si svou identitu vymyslel. Respektive jméno i datum narození si vypůjčil od amerického občana, který zemřel 25. února 1989. Žlutice a rodinu Kastelových, která na žluticku prokazatelně žila, ale musel znát. Pátrání pokračuje.
autor: Jaroslav Mareš
