Když Pražáci prchali na stromy před lavinou: Jaká byla nejkrutější zima naší historie

Dobový snímek Sněžky. Foto: České slovo, volné dílo.

Začalo to docela nenápadně, na přelomu let 1928 a 1929. V nejhorším týdnu v první polovině února potom padaly teplotní rekordy. V Litvínovicích u Českých Budějovic bylo -42,2 stupňů Celsia.

Že začíná přituhovat, toho si všimli v dobovém tisku 3. ledna. O tři dny později vyhlašuje deník České slovo soutěž o nejzdařilejšího sněhuláka. Soutěž následně zcela zapadá – nápor sněhu je takový, že o soutěžení nemá nikdo zájem a v následujících dvou měsících je v deníku vyfocen sněhulák pouze jeden.

Už 6. ledna ovšem přicházejí první problémy a o dva dny později přinášejí noviny první alarmující zprávy. Jsou z Hořicka.

Citace z dobového tisku:

V okolí Hořic v Podkrkonoší utvořily se na mnoha mistech sněhové závěje ve výšce až 5 metrů. Starší obyvatelé tohoto kraje potvrzují, že takových spoust sněhu a takových závěji jaké jsou letos, vůbec nepamatují. Jednotlivé vesnice jsou od sebe spoustami sněhu zcela odříznuté, neboť nikdo netroufá si po zavátých cestách a silnicích jíti. Pravidelná autobusová doprava mezi Hořicemi a Ostroměři byla dnem 6. ledna t.r. pro velké množství sněhu přerušena.

Zamrzly železnice

Problémy jsou v prvních dnech především v dopravě, a to v dopravě železniční. Silniční doprava je v té době zcela zanedbatelná.

Citace z dobového tisku:

Minulou sobotu rozpoutal se v Týně nad Vltavou hrozný orkán, který přinášel s sebou nové spousty sněhu, jimiž zataraseny byly vedle silnic a cest nejvíce koleje železniční. Trat, spojující Týn n. Vlt. s Číčenicemi, byla úplně sněhem přikryta. Vrstva sněhová pak vystupovala na některých místech do výše několika metrů. Motorový vlak, obstarávající denně dopravu mezi Týnem n. Vlt. a Číčenicemi, nemohl býti toho dne vypraven, ježto měl přednosta stanice i ostatní železniční personál oprávněnou obavu, že by motorový vlak napadlým sněhem nedojel k cíli Byl proto vypraven osobní vlak s parní lokomotivou proti sněhovým závějím. Avšak ani tento vlak nedojel. Přímo za ním vypraven byl z Týna n. Vit. kolejový autobus, jehož bylo totiž zapotřebí V Číčenicich k vykonání několika jízd na trati  Číčenice-Prachatice. Železniční personál se domníval, že projede odstraněnými závějemi od osobního vlaku. Plně obsazený vlak dojel však pouze do první stanice za Týnem n. Vlt. Těsně před Bohunicemi narazila lokomotiva na obrovskou vrstvu sněhu, takže strojvůdce byl nucen vlak zastaviti, Bylo pomýšleno na to, aby si lokomotiva předem sama prorazila cestu. Byla skutečně od vlaku odepnuta, ale po několika metrech jízdy uvázla znovu ve sněhu. Skoro dvě hodiny trvaly tyto marné pokusy železničářů o uvolnění trati.

Čtěte dále:  Kruté historky z nejkrutější zimy: Věřící vyloupili kostel, aby měli čím topit
Zamrzlý jez u pražské Štvanice. Foto: České slovo, volné dílo.

Cestující, kteří toho rána vyrazili z Týna, se do Číčenic dostali až navečer. Zpožďovaly se i vlaky na hlavních tratích včetně rychlíků. V nastalém mraze přestávaly fungovat nejdůležitější součástky včetně brzd.

Problémy v energetice

Zásadním problémem se stalo uhlí zamrzající

Citace z denního tisku:

Následkem dlouhotrvajících neobvyklých mrazů vázne také doprava uhlí pro holešovickou elektrárnu a v posledních dnech klesla dodávka pouze na tři vagony denně. Převzala tedy elektrárna ervěnická nyní téměř úplně veškerou výrobu elektrické energie pro zásobování Velké Prahy, poněvadž dodávka uhlí do ervěnické elektrárny byla nyní zlepšena tak, že dne 8. t. m. bylo dodáno elektrárně již 130 vagonů uhlí.

Ervěnická elektrárna měla oproti holešovické tu výhodu, že byla nedaleko uhelných dolů a přepravované uhlí na vagonech nestačilo zmrznout. V některých místech republiky byl ale nedostatek uhlí příčinou zastavení veřejného života.

Citace z denního tisku:

Říčany bez uhlí. Říčany bezesporu patří k městům, které jsou hůře postiženy abnormálními mrazy, zavládnuvšími v celé republice. Toto pětitisícové město nalézá se bezprostředně před katastrofou, neboť všechny státní úřady, školy, zemská správa, ale i další úřady, pojišťovny atd. vyčerpaly všechny své zásoby uhlí a stojí před kalamitou. Ve městě odehrávají se boje o každý kousek uhlí, na které jsme si zvykli ve válce.

Problém s uprchlými hrobníky a bizarní  nehoda v Praze

Celá republika octla se v režimu, ve kterém byli do té doby zvyklí žít pouze horalé. A tak se po celé zemi seznamovali s tím, čemu na Šumavě říkali umrlčí prkna.

Citace z denního tisku:

V Košicích není možno kopat ani hroby.

V Košicích zamrzla půda až do hloubkv 1½ m. takže dělníkům, kteří mají kopat hroby. není možno pracovat. S velkou námahou podařilo se dozorci hřbitova sehnat několik lidi. kteří se po 1 hod. střídali, ale do večera všichni z práce odešli. V městě je 9 mrtvol, které není možno pochovat. 5 z nich nachází se v nemocnici, 3 v márnici a 1 doma. Od 1. ledna t. r. zemřelo o 33 osob víc, než v téže době min. roku. Ačkoliv je úmrtnost velká, není možno vykopat víc než 1 hrob denně.

Čtěte dále:  Tajemný kostel vyrostl na místě přistání UFO
V roce 1929 zamrzlo i moře v Benátkách. Foto: České slovo, volné dílo.

Horský život ovšem proniknul i do hlavního města. Při oblevě v polovině března se v Praze odehrála jediná zdokumentovaná lavina v historii. Pozoruhodná událost stala se na jižním svahu Chodovce.

Citace z denního tisku:

Právě když vyjížděl spořilovský autobus na Chodovskou silnici ku Praze. dala se na pochod sněhová pole, uvolněná poledním sluncem. Vypadalo to úplně jako mořský přiliv. Bělavě zelená vlna valila se po svahu k silnici do údolí, pěnila se jak narážela na stromy, hromádky štěrku a tající sněhové závěje, které brala s sebou. Autobus dal se na útěk a lidé z něho volali na chodce, kteří tázavě se zastavovali a ohlíželi za ženoucím se vozidlem, nechápajíce, co se děje. Jasno bylo jim teprve tehdy, když stáli po kolena ve vodě, která se k nim přihnala, zpěněná zběsilostí svého přibývání. A to už hnali se lidé na stromy okolo silnice jako veverky, byt jim to nebylo nic platno; neboť výše než po kolena voda nesahala a uniknout ji nebylo možné, neboť pro svou bělavou barvu bylo její vlněni viditelno až v bezprostřední vzdálenosti, kdy už stejně bylo pozdě a boty byly ztraceny.

autor: Jaroslav Mareš

zdroj: České slovo

Minisérie o rekordní zimě:

2. díl: Když v Praze došla voda a proč se dávaly pokuty za popel


Comments are closed.