Bizarní nehody nejhorší zimy historie: Když explodovala celá kilometr dlouhá ulice

V roce 1929 zamrzlo i moře v Benátkách. Foto: České slovo, volné dílo.

Nejkrutější zima v naší historii přinesla nejrůznější nehody a neštěstí. Velmi nezvyklé věci děly se nejen u nás, ale po celé Evropě. Zachytil je dobový tisk.

Krutý mráz s přívaly sněhu, který přišel do Evropy na přelomu let 1928 a 1929 a udržel se až do první poloviny března, jako první zastavil dopravu. A to nejen silniční a železniční, ale i leteckou. Podle denního tisku některá letadla – musela vlakem.

České slovo, 29. ledna 1929:

U obce Zveřkovic přistálo v úterý 22. t. m. odpoledne letadlo linie Víden-Praha, patřící Avioslavia s pilotem Jelenem, v důsledku mlhy na polích. Pilot sám počítal s možností, že druhý den nastoupí další cestu do Prahy, avšak sníh, který pokryl znovu místo, připravené už ke startu, odlet znemožnil. Letadlo stojí tam dosud pod dozorem četnictva. Nezlepší-li se počasí, bude nutno aeroplán rozmontovati a převêzti do Prahy vlakem.

Ohrožení alkoholici a duševně úchylní

Stejně jako dnes, i ve 20. letech 20. století spočívalo velké nebezpečí v kombinaci počasí s alkoholem.

České slovo, 29. ledna 1929:

Ve středu odpoledne kolem 3. hod. poslán byl najatý dělník Jos. Smrž ze Dřítně s telegramem do dvora Býšova u Dřítně. Telegram správně a dal se na sestu směrem ke Dřítni. Neměl již daleko domu když zašel na nesprávnou cestu. Místo ke Dřítni šel k Malešicům.

Návrat dělníkův hl dlouho marně očekáván. Když se nevracel, a stávající ostrý mráz dával poštmistrovi neblahé tušení, dal tento po něm pátrati. Lidé, hledající zmizelého, marně prohlíželi cestu, vedoucí z Kočína do Býšova.

Smrž byl konečně nalezen při prohazováni sněhu na zcela opačné straně, a sice mezi Kočínem a Malešicemi, zmrzlý. Není vyloučeno, že Smrž na své zpáteční cestě zašel někam na posilněnou, což mu popletlo hlavu.

Čtěte dále:  Kruté historky z nejkrutější zimy: Věřící vyloupili kostel, aby měli čím topit

Alkohol je metla lidstva. Zjistili to i v Bratislavě.

České slovo, 6. února 1929:

Josef Hupka, 44letý dělník, bytem v Hecklerově cihelně u Bratislavy, se trochu podnapil. Na cestě domů zůstal ležeti na Trnavské cestě, kde ho našli dva muži a dopravili do města. Jelikož však Hupka nedovedl si uvědomiti, kde vlastně bydlí, nechali ho ležeti na ulici, Teprve ráno nalezen byl, už skoro zmrzlý, strážníkem, který ho dopravil na police ni komisariát. Tam po delší námaze byl Hupka přiveden k životu.

Problémy s mrazem kosily i řekněme anomální spoluobčany.

České slovo, 6. února 1929:

V lese Veselíčko u Lipníka a B. byl v neděli nalezen ve sněhu nedaleko silnice zmrzlý 30letý František Rek ze Staměřic. Nešťastník, který byl duševně úchylný, sešel asi z cesty, v závěji upadl a už nevstal.

Zamrzlá Berounka. Foto: Jaroslav Mareš.

Nálet na chytrý

Pozoruhodná kombinace nešťastných náhod a nehod ohrozila vzdělanost a vzdělávání v jednom z nejhůře postižených regionů – ve sněhem zapadaných Českých Budějovicích.

České slovo, 29. ledna 1929:

Sněhové nebezpečí v Č. Budějovicích. 2 profesoři těžce zraněni.

Městským úřadem nařízeno bylo majitelům domů čištění chodníků a odstraňování náledí. Přes to však dochází k vážným úrazům uklouznutím na ledem pokrytých chodnících. Tak stihl tento týden na kluzkém chodníku vážný úraz prof. českobudějovické obchodní akademie Jos. Říhu. Jmenovaný ubíral se večer ulicí dra Aug. Zátky, v níž bydli. Na chodníku před budovou Jirsíkova gymnasia uklouzl na náledí a padl tak nešťastně, že si dvakráte zlomil pravou nohu v kyčli. Těžce zranèný profesor ležel po delší dobu na zledovatělé půdě, nemoha si sám z kritické situace pomoci a nikdo právě v tu dobu ulici nešel. Teprve po delší době byl zkřehlý profesor dopraven domů a ošetřen lékařem.

Před krátkou dobou stala se podobná nehoda členu českobudějovického zastupitelstva prof. dru. Karlu Slavíkovi, když se vyhýbal blíže Českomoravských alejí proti němu se řítícímu autu. Přitom stoupl na náledí tak nešťastně, že upadl plnou váhou na pravou ruku, kterou si zlomil v nadloktí. Byl ihned dopraven do všeobecné nemocnice, kde shledáno zraněni jeho vážným, vyžadujícím velmi dlouhého léčení.

Čtěte dále:  Královská vražda: Když Václav zabil vyslýchaného, zkusil smrt maskovat popravou

Smrtelně jedovatý svítiplyn odpálil kanály v celé ulici

Před téměř stoletím dodávaly plynárny výhradně svítiplyn. Na rozdíl od plynu zemního byl smrtelně jedovatý. Aby došlo k neštěstí, nebylo nutné mít přípojku. Stačilo, aby v okolí domu praskla mrazy trubka.

České slovo, 16. ledna 1929:

Z Vratislavi 15. ledna. V jednom doma bylo dnes nalezeno 9 osob, náležejících dvěma rodinám, otráveno svítiplynem. Námaze hasičstva podařilo až dosud jedno dítě přivésti k životu. Ostatní osoby byly dopraveny do nemocnice a po-chybuje se, že budou zachráněny. Ježto dům, v němž se neštěstí stalo, nemå plynového potrubí, má se za to, že pukla plynová roura v zemi pod domem a plyn dostal se nějakou trhlinou v zemi do domu.

Když se unikající svítiplyn nahromadil v kanalizaci, nastával další problém – v Gelsenkirchenu vyletěla do povětří kanalizace v celé ulici. Jen šťastnou shodou okolností se nikomu nic nestalo.

České slovo, 16. ledna 1929:

Gelsenkirehen, dne 15: ledna. Na jihu města vyšlehl náhle z jednoho kanálu mohutný plamen. Explose rozšířila se ulici po délce jednoho kilometru. Litinové příklopy, jež uzavírají kanály, byly vyraženy a vymrštěny do výše několika metrů. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Nemohlo býti dosud zjištěno, jedná-li se o výbuch svítiplynu nebo o výbuch benzolových odpadků.

Vlci roztrhali faráře

V polovině února přišla zpráva z Bulharska, o nehodě s vlky. Pohybovat se v některých oblastech nebylo nebezpečné jen kvůli mrazům a závějím.

České slovo, 15. února 1929:

Sofijský ruský list Golos přináší zprávu, že v těchto dnech byl poblíž města Sumenu roztrhán vlky ruský kněz A. Charčenko. Tato tragická událost stala se takto: Sedláci z vesnice Jemrichor, kde působil kněz Charčenko, vraceli se spolu s ním povozem z Varny domů. Na cestě byli napadeni vlky, kteří v poslední době následkem silných mrazů stali se neobyčejně smělými. Revolverem byl ozbrojen pouze Charčenko, který na obranu proti vlkům vystřelil, koně se výstřelem polekali a splašili se, při silném trhnutí vozu kněz vypadl a zůstal sám mezi vlky. Ustrašení rolníci v panující tmě toho nezpozorovali a druhého dne našli pak již jen kosti a rozervaný knězův oděv.

Čtěte dále:  Jak jsme se nestali velmocí: Baťův odvážný plán státu pro 40 milionů lidí

Asi nejsmutnější podivná událost se odehrála v Polsku

České slovo, 15. února 1929:

Z Varšavy. V jedné vesnici blízko Petříkova jel předevčírem na žebřinovém voze ženich s nevěstou do města, aby zde se dali oddáni. Když přijeli do Petříkova, zpozoroval ženich, že jeho nevěsta během cesty ve voze zmrzla.

1. díl: Když Pražáci lezli na stromy ve strachu před lavinou.

2. díl: Bizarní pokuty za mokrý popel.

příště: Bizarní trestné činy způsobené zimou a když divá zvěř přestala být divá

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: NKP, archiv Českého slova


Comments are closed.