Nevysvětlená tragédie rodiny Svojsíkových

3. srpna 1969 zemřelo v Dobřichovicích u Prahy pět lidí. Svojsíkovi byli potomky zakladatele českého skautingu. Oficiální verze byla rozšířená sebevražda. Ale existují o ní velké pochybnosti.

Toho rána zemřelo pět členů rodiny Svojsíkových. Babička Anna, rodiče Gustav a Zuzana, devítiletý Richard a sedmiletá Dana. Jediným dochovaným dokladem o případu je krátká zpráva obvodního oddělení veřejné bezpečnosti ze 4. 8. 1969.

Oficiální závěr zněl: Čtyrnásobná vražda a sebevražda. Gustav Svojsík postřílel členy své rodiny, zapálil dům a zastřelil se. Jenže z dochovaných záznamů nevyplývá například ani to, zda byli skutečně všichni členové rodiny zastřeleni, anebo zda zemřeli až během požáru.

Gustav Svojsík byl synovcem Antonína Benjamina Svojsíka, zakladatel českého Junáka. Za strýčka trpěl už od mlada. V roce 1948 mu komunisté zakázali dokončit studium medicíny. Nějaký čas jezdil  se sanitkou, až se mu díky jeho jazykovým znalostem podařilo uchytit v podniku zahraničních obchodu Strojexport. K osudovému zlomu v jeho životě mělo dojít, když jel řešit zakázku do Egypta.

Prý to byla montáž výtahů. Po návratu ze služební cesty si stěžoval na bolesti hlavy. Není jasné, zda to bylo po úžehu, anebo po jakési záhadné příhodě, kterou později vyprávěli vzdálení příbuzní. Prý se v Egyptě udeřil o sloup, upadl do bezvědomí a procitnul na sovětském velvyslanectví. Co se stalo tam, o tom prý nikdy nechtěl mluvit.

Po návratu se prý vystupňoval jeho strach o rodinu. Původně veselý člověk se začal čehosi bát právě v Egyptě. Gustav Svojsík například zakázal svým dětem tábořit na zahradě. Bezprostředně poté, co došlo k vraždě, měla celá rodina odjet na Slovensko. Nabízí se teorie, že tak chtěli zakrýt útěk do zahraničí. 3. srpna po půlnoci se namísto toho ozvaly výstřely a vyšlehly plameny z domu Svojsíkových.

Jeden ze svědků, který se vracel s kamarády z hospody a šel pomáhat lidem uvnitř hořícího domu, hovoří o neznámém ozbrojeném muži, který stál v zahradě a čekal až se požár rozhoří. Poté utekl a bylo prý slyšet odjíždějící auto. Na místě byl prý navíc okamžitě po činu policista, který přesvědčoval svědky, že nikdo na místě nestřílel.

Vyšetřovací spis se nedochoval. V krátké zprávě Veřejné bezpečnosti se ale uvádí, že střelná zranění byla jen na dvou z pěti těl. Navíc tehdejší ministr vnitra při rozhovoru s hasiči naznačil, že dění za celé noci bylo v režii cizí tajné služby a že o věci se nějakým způsobem jedná. Širší rodinu Svojsíkovu ostatně tragedie pronásledovaly. Manželka Gustava Svojsíka přišla o rodiče kvůli vzájemné žárlivosti. Kvůli chorobné žárlivosti se oběsil. Po smrti otce spáchala vdova rovněž sebevraždu.

Byl Gustav Svojsík s celou rodinou odstraněn, anebo udělal děsivé rozhodnutí, když se pohádal se svou ženou o emigraci? Odpověď se skrývá pravděpodobně v archivech KGB. Něco by mohli naznačit případní svědkové, kteří s Gustavem Svojsíkem pracovali ve Strojexportu.

Bohužel, Strojexport už neexistuje a neexistuje ani archiv tohoto podniku. V archivu Ministerstva zahraničních věcí se bohužel nenachází žádný záznam o tom, jaké projekty v té době Strojexport v Egyptě realizoval. Ani v denních hlášeních se žádné záznamy o jakékoliv nestandardní události nedochovaly. Což neznamená vůbec nic. Snad jen to, že v případu se nelze hnout, dokud se neotevřou archivy KGB, anebo mě někdo upozorní na pamětníka. Obojí se v tuto chvíli rovná zázraku. Pokud ho třeba můžete udělat, vyjde tady nový článek.


Comments are closed.