Když se řekne Ivan Roubal, znalci historie kriminalistiky si vybaví nenápadného vousatého pána příjemného vystupování, odsouzeného za pět vražd. Ivana Roubala odsoudili za pět vražd. Spáchal jich podle všeho daleko víc.
V Muzeu Policie ČR na pražském Karlově mají část vyšetřovacího spisu, která se nedostala do spisu obžalovacího. Obsahuje podezření z trestných činů, které se Roubalovi nepodařilo dokázat.
Původně zaměstnanec drah a později dřevorubec a zootechnik se před pádem bývalého režimu na čas dal ke svědkům Jehovovým. Dlouho u nich nezůstal. Postupně se přiklonil ke katolické církvi. To mu později nebránilo v porušování Desatera, ani v mystických a okultistických praktikách.
Nechme tedy stranou případy Vladimíra Strnada, Josefa Suchánka, Václava Dlouhého, Petra Kudrny a Petera Magdolena, za které byl odsouzen, protože jejich těla se našla. Podívejme se na vraždy, pravděpodobné vraždy a možné vraždy, za které odsouzen nebyl.
Zmizelý Heppner s přítelkyní a Václav Horký
V roce 1991 si od místního státního plemenářského podniku v Klatovech pronajal usedlost Pohádka a začal v ní chovat prasata. Seznámil se s Františkem Heppnerem a jeho družkou, pocházející ze Sovětského svazu, jistou Natašou. Heppner chtěl nedaleko Pohádky privatizovat vodní pilu a rozjet soukromé podnikání jako Roubal. Měl prý i připravené nějaké peníze v hotovosti.
Sám Heppner Roubalovi nevěřil a známé varoval, aby se k Roubalovi nikdy neotáčeli zády. Sám své rady nedbal, a tak v období mezi prosincem 1991 a únorem 1992 Heppner i s Natašou zmizeli. Roubal tvrdil, že odcestovali do Německa a čile rozprodával jejich věci. Těla ani jednoho z nich se nenašla. Totožnost Nataši se nikdy nezjistila. Důležité svědectví o tom, že Roubal byl při Heppnerově zmizení, podal František Semerád, Heppnerův soused z Radlické ulice v Praze 5. Ten několikrát spatřil Roubala u Heppnera na návštěvě. A nejen to.
Citace z podkladů pro sdělení obvinění:
Na podzim roku 1991 za ním přišel Fr. Heppner, aby mu půjčil auto zn. Fiat Uno diesel zelené barvy a dále deset kusů 20 l kanystrů s tím, že jedou s Ivanem Roubalem pro naftu. Když se Heppner za několik dnů nevrátil, jel jej František Semerád hledat a to na farmu Pohádka na Šumavu kde se Roubal zdržoval. Semerád zde našel svoje auto, ale Heppnera nenašel.
Ve svědectví je jedna nepřesnost, a sice čas. František Heppner si naposledy vyzvednul důchod 6. prosince 1991 a privatizační projekt na pilu podal před 20. lednem 1992. Semerádova výpověď je ale až z dubna 1998, a proto ta časová nepřesnost. Navíc, s Roubalem seděl ve vyšetřovací vazbě asi půl roku v roce 1996 Miroslav Šohaj. Ten přinesl další svědectví.
Citace z úředního záznamu:
Při vytěžení Šohaje dne 10.9.1998 tento uvedl, že když s Roubalem probírali na cele vzájemně svoji trestnou činnost, tak Roubal na něm požadoval, že až půjde Šohaj z vazby, tak Roubal mu řekne, kde jsou zakopané kosti ze dvou mrtvol. On pak toto půjde oznámit na policii s tím, že tyto lidi zavraždil Miroslav Slezák, vůči kterému měl Roubal zášť, neboť na Roubala vypovídal u vyšetřovatele. Po nálezu těchto koster zaměří vyšetřování na Slezáka a tím se zpochybní celé vyšetřování proti Roubalovi, bude propuštěn z vazby a bude si moci zařizovat potřebné kroky k jeho obvinění na svobodě. Šohaj dále uvedl, že Roubal mu sdělil i místo, kde dvě mrtvoly jsou zakopány, uvedl, že to je v zavaleném sklepě, má se jednat o neobydlený statek. Na lokalitu jsi nevzpomíná, ikdyž mu ji Roubal říkal.
Byl to od Roubala docela rafinovaný plán, jak zpochybnit vyšetřování. Jenže Roubalovi nevyšel. Ale na druhou stanu nevyšel ani kriminalistům, kteří při vyšetřování překopávali okolí Pohádky a na nic nepřišli. Šohaj přišel vypovídat ještě jednou a popsal i další případy, které mu Roubal ve vazbě vyprávěl, a sice o důchodci, kterého hodil do rybníka v jižních Čechách a o taxikáři, kterého hodil do septiku. Stejně tak se mu přiznal ke dvěma spolumajitelům autopůjčovny Kudrnovi a Magdolenovi. Tyto čtyři vraždy stály Roubala doživotí a není důvod pochybovat ani o druhé části výpovědi.
Martin Roubal, syn Ivana, při přípravném řízení před policisty vypověděl, že Heppnera a jeho družku sežrala prasata na Pohádce. Roubal mladší svou výpověď o otcově vyprávění o vraždách několikrát zopakoval, naposledy 5. května 1998.
Záznam z výslechu:
otázka: Víte o nějaké jiné trestné činnosti?
odpověď: V posledních schůzkách, /nevěděl jsem, jestli to mám brát vážně, přestal jsem se s ním stýkat/, zmínil se mi, že někoho zabil. To ještě na Pohádce tam byla nějaká Ruska u něj a tenkrát tam přijel Slezák a ptal se kde je Ruska a kde je Heppner? On nějak, nevzpomínám si přesně nebo detailně, řekl, že ji sežraly prasata.
Roubalův syn Martin ale u soudu výpověď nepotvrdil a dnes je již po smrti. Slezák i Roubal mladší se ale ve výpovědích shodují. Slezák navíc potvrdil, že Roubalovi pomáhal vystěhovat Heppnerův byt a že Roubal chtěl Heppnerův byt dále pronajímat.
V prosinci 1992 zmizel beze stopy prodavač bižuterie a spolumajitel dvou stánků na Václavském náměstí Václav Horký. Naposledy ho opět naposledy viděli s Roubalem. V tomto případě Roubal dokonce několik dní Horkého nahradil, když vybíral za Horkého tržby. Přemluvil dokonce svého známého, aby z Německa poslal telegram Horkého manželce a podepsal se Horký. Ani tělo Horkého se nikdy nenašlo. Lidem kolem sebe potom Roubal nabízel k prodeji Horkého auto.
Vražda v Landshutu
Roubal se společně Miroslavem Slezákem zabývali krádežemi v nedalekém Německu a kradli naftu po okolí. Roubal chtěl ale živnost rozšířit.
Citace z úředního záznamu:
Ladislav Kadlec dále uvedl, že Ivan Roubal chtěl, aby Ladislav Kadlec zabudoval ve sklepě na Pohádce do zdi taková železná oka, kruhy a říkal, že tam bude připoutávat zlobivé lidi. Myslel to zcela vážně.
Pro věznění „zlobivých lidí“ byla odlehlá Pohádka na louce uprostřed lesů jako stvořená. Kadlec ovšem vypověděl i to, že první věc, kterou Roubal na Pohádce hledal, byl septik. Prý se do něj dá leccos schovat a nikdo to nenajde. Tajných spolupracovníků policie se kolem Roubala pohybovalo víc. Jeden z nich vypověděl o vraždě na německé straně hranice. Měl u toho být i – Miroslav Slezák. Svědčí o tom záznam z konspirační schůzky s informátorem, uvedeným pod jménem Karel ze 16. prosince 1993. Schůzka se odehrála v Havlíčkově Brodě a s Karlem se sešli major Burda a major Patka.
Záznam z konspirační schůzky
Uvedl, že Roubal vlastní pistoli FN stříbrné barvy a tuto nosí pravidelně u sebe. Spolu se Slezákem mají mít na svědomí vraždu jistého Horkého z Prahy, v jehož bytě bydlel Roubal. V bytě Horkého měly být uloženy věci, které pocházely z vloupání do různých objektů / videa, televizory a starožitnosti /. Manželce Horkého po vraždě měli přivézt větší množství alkoholických nápojů s tím, aby tato o jejich vztahu k horké mu nehovořila. Dále mají mít oba jmenovaní na svědomí vraždu na statku v Landshutu SRN. Tam měli zastřelit dceru statkáře. Mělo se jednat o bývalého policistu.
Na jednu stranu je podezřelé, že zdroj Karel ví o vraždě, o které neměla tušení ani německá kriminálka. Na druhou stranu má zdroj docela přesné informace. Ví o vraždě Horkého. Navíc dále uvádí, že nejvíc toho o Roubalovi ví jeden ze spolumajitelů autopůjčovny Zapap v pražských Nuslích. Do vraždy Kudrny a Magdolena v tu dobu zbývaly necelé tři měsíce.
Vražda na odpočívadle a zmizení Vency
Vyšetřovací spis obsahuje i další podezření. Tím je žádost o spolupráci, adresovaná německé policii prostřednictvím Interpolu, o pomoc při vyšetření možné další Roubalovy vraždy z 23. dubna 1998.
Citace ze žádosti:
Dalším šetřením k jeho osobě bylo zjištěno, že tento měl v období let 1991 až 1993 spáchat v okolí Železné rudy vraždu občana SRN, kteří na silnici vedoucí ze Železné rudy do Klatov zastavil se svojí vozidel Mercedes na odpočívadle. Ve vozidle se měla nacházet asi šestiletá holčička, kterou měl Roubal následně rovněž zavraždit a oběti zahrabat na blízké skládce. V této souvislosti žádáme orgány SRN o tipování z řad pohřešovaných osob.
O vraždě na odpočívadle hovořil před policií Miroslav Slezák. Ovšem nebyl sám. Pozoruhodnou výpověď učinil 29. dubna 1998 Josef Kostka. Podle ní německý občan s dcerou nemuseli být jedinými oběťmi predátora.
Výpověď svědka:
Od Miroslava Slezáka, který byl rovněž kamarád Roubala, jsem se dozvěděl, že měl Roubal na odpočívadle v blízkosti hraničního přechodu Železná Ruda zabít nějakého Němce, který zde zastavil s černým Mercedesem a šel do lesa močit. V autě byla malá asi šestiletá holčička, která vše viděla a proto jí Roubal údajně také zabil. Obě těla měl zahrabat v lese. Na místě u odpočívadla jsem byl společně s Roubalem, který mi ukazoval místo, kde čekal na Němce. Stáli jsme u nějakého stromu, do kterého Roubal sekal bajonetem. Toto místo jsem dne 28.4.1998 ukázal pracovníkovi kriminální policie, osekaný strom jsme našli, avšak hledání mrtvých těl bylo bezvýsledné. Dále jsem pracovníkovi kriminální služby označil skládku, o které mi Roubal řekl, že zde zahrabal nějaké mrtvoly a je tam dost místa ještě pro další. Dále se Roubal připravoval na přepadení nějakého majitele cestovní kanceláře v Praze v blízkosti metra Florenc.
Roubal chtěl zabít i Slezáka a sliboval mě jeho auto Mercedes. Rovněž mi nabízel vozidlo Mitsubishi hnědé barvy. Vzhledem k tomu, že jsem se domníval, že toto pochází z trestné činnosti, tak jsem si auto nevzal. Domnívám se, že o trestné činnosti Roubala vědí také moji kamarádi Karel Duchoň a jistý Venca z Liberce, Staří kolem 40 let. Tyto byly u toho, když mi Roubal nabízel výše uvedené vozidlo, na toto vozidlo jsme se všichni jeli podívat do Prahy. Šli jsme do míst, kde se zezdola díval na Nuselský most. Ale muž – majitel nebyl zastižen. Já jsem tento den odjel do Liberce a od té doby jsem na pohádce nebyl. Pokud se týče uvedených Duchoně a Vency, tak uvádím, že mi jednou Roubal řekl, abych s Duchoněm ze statku odjel a až se vrátíme, takže Venca již nebude. Podle mého názoru ten Venca asi viděl něco co neměl a Roubal se chtěl zbavit svědka.
Tímto padá možnost, že si Slezák na Roubala vše vymyslel. Máme dalšího svědka, kterému se Roubal chlubil a další možné mrtvé. Místo, kam si šli prohlédnout vozidlo, odpovídá adrese nuselské autopůjčovny, ve které byli zavražděni Kudrna s Magdolenem.
Mrtvý z Hořína a další podezření
Den po Roubalově zadržení přichází na pražskou kriminálku tajná zpráva k operativnímu využití, získaná evidentně odposlechem telefonu.
Citace z tajné zprávy:
Kopecký mluvil s Mayerem (Roubalův pseudonym před některými spolupachateli, pozn. aut.) a ten mu údajně nic od České lípě neříkal, zmínil se jen o vraždě v Mělníku. Dne 1.3.1994 kolem 12:00 hodiny v plavební komoře v obci Hořín, okres Mělník, byla nalezena mrtvola může, ve kterém byl později zjištěn Luboš Rejmon, narozen 1956, soukromý podnikatel, který byl pohřešován od 9. ledna 1994. Zemřel I měl svázané ruce za zády, a na krku smyčku ze stejného provozu. Na krku byli zjištěny stopy po násilí a škrcení. Lékař konstatoval smrt udušením s utopení, cizí zavinění nevyloučil.
Svázání a smyčka na krku odpovídá Roubalovi, stejně tak jako jistá řekněme originalita při zbavování se těl. Po Roubalově zatčení prohledává policie okolí Pohádky ve snaze najít nejen ostatky Heppnera a jeho družky, ale i ostatky zmizelého Aleše Katovského. Ve druhém případě se podařilo osud zmizelého objasnit a Roubal z toho byl venku – Katovského zavraždili Roubalovi „kolegové“ ze skupiny Orlických vrahů.
Kolik toho má Roubal na svědomí? Pět obětí, za které byl odsouzen jistě ano. Františka Heppnera s partnerkou a Václava Horkého, za které nebyl obžalován, protože se nenašla těla obětí takřka jistě. Dceru statkáře v Landshutu a Němce s dcerou na odpočívadle? Docela pravděpodobně, protože s ověřitelnými fakty své kriminální historie své spoluvězně také seznamoval a nevymýšlel si. Vencu, dvojici v České Lípě nebo jinde zmíněného muže, který si měl vzít mladší ženu, či podnikatele v hořínské plavební komoře? Tady už se pohybujeme na poli čistých spekulací.
Každopádně, pokud ony pravděpodobné vraždy skutečně spáchal, a není důvod o tom pochybovat, staví to Roubala na roveň našeho dosud nejvýkonnějšího sériového vraha Huberta Pilčíka, u kterého také není jasné, kolik obětí má na svědomí. Pokud by zůstal na svobodě o něco déle, docela pravděpodobně by Pilčíka výrazně předčil. V době svého zatčení totiž plánoval přepadení cestovní kanceláře na Florenci a jeho dřívější partner ve zločinu Miroslav Slezák měl také namále. Ostatně svědeckých výpovědí, které jsou učiněny pod podmínkou, že budou v utajení, je ve spisu víc než dost.
Příště: Podivná role soudce Horkého a dalších soudců a dosud neodhalené skrýše Roubalova lupu.
autor: Jaroslav Mareš
zdroj: Muzeum Policie ČR v Praze
