Novoroční zlatá horečka: Archiv odtajnil mapu nacistického pokladu

Poklad má být uložen u silnice z Ommerenu na Linden. Se souhlasem Nationaal Archief Haag.

Obrovský poprask vyvolal 3. ledna nizozemský Národní archiv, když při každoročním dni otevřenosti  odtajnil tisíce dokumentů a mezi nimi i mapu vedoucí k domnělému nacistickému pokladu v Ommerenu.

Mapa je součástí rozsáhlejšího materiálu z poválečného pátrání po nacistickém pokladu z vyloupené arnhemské banky. Archiv materiál tajil po 75 let, aby ochránil zájmy majitelů nemovitostí na místě. Jenže 75 let je maximální doba, po kterou je možné v Nizozemsku dokumenty utajovat a tajemný příběh z konce války vzbudil vlnu vlnu zlatého šílenství.

Příběh čtyř beden

Podle „oficiální“ verze jsou v kořenech třetího topolu, stojícího u polní cesty, ve vzdálenosti 120 metrů od silnice mezi Ommerenem a Lindenem, asi 70 centimetrů pod povrchem uschovány 4 bedny na munici. V nich mají být mince, hodinky, šperky, diamanty a další drahokamy, pocházejíci z poničené pobočky Rotterdamsche Bank v Arnhemu.

Cenností se měli zmocnit němečtí vojáci po bombardování Arnhemu, při kterém prý byly zničeny trezory banky a cennosti se válely na ulici. Vojáci cennosti nasbírali a čtveřice se domluvila, že si je bezpečně uloží a po válce vyzvedne. Dva ze čtveřice se konce války nedožili, osud třetího není znám a poslední, uváděný jako Helmut S., člen paradesantní jednotky, dislokované v nedalekém Velpu, se po válce stal výrobcem nábytku v Baden-Badenu.

Helmut buď po válce nebyl dostatečně opatrný, protože netrvalo ani dva roky a stal se cílem zájmu nizozemské organizace Beheersinstitut, zabývající se pátráním po ukradených cennostech a jejich návratem právoplatným majitelům. Druhou možností je, že Helmut se organizaci ohlásil sám.

Poklad hledej pod třetím dopolem u polní cesty. Se souhlasem Nationaal Archief Haag.

Poválečné pátrání

Výsledkem oznámení bylo hned troí neúspěšné pátrání v okolí Ommerenu v roce 1947. Ani při Helmutově asistenci se poklad nepodařilo najít. Jednou možností je, že poklad, tak jako v jiných případech, odcizil někdo místní, kdo si čtyř vojáků všiml. Druhou možností je, že úložku vyzvedl čtvrtý ze skupiny vojáků, no a dotřetice je tu možnost, že pokladu se zmocnila americká okupační vojska, protože při pátrací akci byli prý spatřeni američtí zpravodajští důstojníci. Další možností je, že si poklad rozebrali místní po silném bombardování z 24. dubna 1945, které mohlo mělce umístěnou skrýš odhalit.

Čtěte dále:  Utajená přestřelka o neexistující zlato: Největší bouda Helmuta Gaensela

Pokud není poklad stále v zemi, je možné, že žádný poklad nikdy neexistoval. V takovém případě by ale bylo třeba dopátrat se Helmutovy motivace na věc upozornit. Naše domácí dohady o Štěchovickém pokladu iniciátora měly – podivnou akci Americké armády, která nedaleko přehrady v únoru 1946 cosi našla a odvezla.

Otazníky a další možnosti

Celý příběh má ale jednu slabinu: Fakt, že v srpnu 1944 na Arnhem žádné spojenecké bombardování nesměřovalo – přišlo až později, ve druhé polovině září v rámci spojenecké operace Market Garden, při které se především britští a kanadští výsadkáři pokusili obsadit mosty přes Rýn a umožnit tak spojeneckým vojskům obejít Siegfriedovu linii a proniknout do Německa.

Pravděpodobné vysvětlení tohoto rozporu nabízí docent Joost Rosendaal, historik z univerzity v nedalekém Nijmegenu. Bombardování si Helmut vymyslel, protože k cennostem přišli loupeží v bance v listopadu 1944, kterou se snažili pachatelé zakrýt založením požáru. Vyprávění o cennostech válejících se na ulici bylo společensky přijatelnější a Helmut si při fabulaci neuvědomil, že spojenecká akce přišla až o několik týdnů později.

Rabování cenností nebylo na území Nizozemska v té době nikderak výjimečné. Podle Rosendaala němečtí vojáci v říjnu 1944 v Arnhemu pět dalších bankovních poboček a po příchodu Spojenců mělo dojít nejméně k jednomu vyloupení Brity.

Druhou možností původu cenností může být fakt, že u Ommerenu měl sídlo štáb vrchního velitele německých branných sil v Nizozemsku Johannese Blaskowitze, který se ostatně nedaleko Ommerenu vzdal spojeneckým jednotkám. Blaskowitz byl po válce souzen v jednom z následných procesů

Bohatství leží 120 metrů od silnice asi 70 centimetrů pod povrchem na kraji polní cesty. Se souhlasem Nationaal Archief Haag.

Poprask v okolí

Od úterka se tak do Ommerenu sjíždějí hledači pokladů z celého Nizozemska a brzy i z celého světa, protože v pátek převzala informaci o pokladu i agentura Reuters. V okolí Ommerenu se tak během několika dní objevily desítky děr, mnohdy vykopaných na soukromých pozemcích bez svolení majitelů.

Čtěte dále:  Vyšebrodský poklad: Překvapivý nález v roce 1965

Na území Ommerenu je navíc zákaz používání detektorů kovů bez souhlasu radnice. V Ommerenu se totiž už jeden poklad našel, a to před několika lety, když skupina místních badatelů objevila úložku římských zlatých mincí.

Místní úřady ani obyvatelé z nájezdu hledačů pochopitelně radost nemají. Na druhou stranu se dají očekávat příjmy do zdejší pokladny, protože oblast procházejí strážníci a koho přistihnou při kopání, dostane pokutu.

Pokladem, na který se myslí nejméně, jsou ale paradoxně další odtajněné dokumenty. Jen spis o neúspěšném poválečném hledání má tloušťku 7 centimetrů a určitě obsahuje další zajímavé informace o příběhu domnělého zlata.

Hodnota cenností, údajně uložených kdesi pod topolem, má být 2 až 3 miliony poválečných nizozemských guldenů, což v dnešních penězích odpovídá přibližně 400 milionů korun. Dá se očekávat, že o Ommerenu v blízké budoucnosti uslyšíme častěji.

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Nationaal archief, De Telegraaf, The Times, Reuters, De Gelderlander


Comments are closed.