Poslední rána Bedřicha Smetany: Omylem ho vysypali z rakve

Bedřich Smetana. Volné dílo.

Jsou události, na které jejich aktéři neradi vzpomínají, ale přesto vysvítají na povrch. Jednou z nich je nevydařený průzkum ostatků jednoho z nejznámějších skladatelů nejznámějším antropologem.

Nekorunovaným králem českých antropologů je profesor Emanuel Vlček. Odborník, jehož rukama prošly ostatky našich největších velikánů od svatého Václava přes všechny panovníky a svaté až k Bedřichu Smetanovi.

Právě zkoumání ostatků Bedřicha Smetany je takovou zajímavou skvrnkou na zářivé kariéře Emanuela Vlčka. Záznam na české Wikipedii o ní tvrdí:

Nejzajímavější historka se vztahuje k jeho zkoumání těla Bedřicha Smetany. Při vyzdvihování Smetanova těla se prý ozvala rána, ale nikdo jí nevěnoval pozornost. Až po bližším prozkoumání Vlčkovi došlo, co že to bylo za ránu. Rakev totiž byla prázdná. Nebohý Smetana totiž při vyzdvihování z rakve vypadl. Celá Vlčkova akce měla dohru. Vlček totiž neměl ke zkoumání Smetanova těla povolení. Pozůstalí tedy podali na Vlčka žalobu pro hanobení ostatků, jelikož pádem těla došlo poškození tělních tkání. Jelikož se prof. Vlček důvěrně znal s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem, byla celá záležitost mimosoudně urovnána samotným vedením KSČ.

Dohledat dokumentaci k této události je pro laika nadlidský úkol. Národní muzeum totiž odkaz jednoho z velikánů, který pro tuto instituci pracoval, zkoumání záznamů o provedení akce z roku 1987 z pochopitelných důvodů neumožňuje, a tak jsem se k přímému listinnému důkazu o nečekané ostudě v archivu muzea nedostal.

Další nepřímou stopou je ale v tomto případě rozhovor s Cyrilem Höschlem, který v rozhovoru pro Český rozhlas, týkající se sporu o příčinu smrti skladatele nehodu mimo jiné zmínil.

(Emanuel Vlček) zorganizoval a zúčastnil se jako hlavní odborník exhumace Bedřicha Smetany v roce 1987, které byl tehdy slavnostně přítomen také předseda vlády. Byla u toho řada takových nepříjemných komplikací údajně, protože když vytahovaly Smetanovu rakev z hrobu na tom Vyšehradě, tak se ukázalo, že je to dno natolik shnilé, že nevydrželo a mistr se jim vysypal do té jámy.

Čtěte dále:  Fémové soudy: Zapomenuté nacistické vraždy na území Československa

Do změny vedení Přírodovědného muzea se tedy budeme moci pouze dohadovat, zda se malér skutečně odehrál. Mlčí totiž materiály v Národním archivu, v Archivu bezpečnostních složek i jinde kde jsem se pokoušel pátrat.

V nouzi nejvyšší, když už vypadalo toto pátrání jako odsouzené k nezdaru, se podařilo přeci jen ono pověstné zrnko pravdy, byť jen nepřímo hovořící, nalézt. Podívejte se pozorně na následující fotku.

Stalo se něco neblahého. Se souhlasem Národního muzea.

Přestože původní rakev, ve které byl Bedřich Smetana uložen, je zcela evidentně již vyzdvižena, Emanuel Vlček, na snímku v popředí, jí vůbec nevěnuje pozornost, jak by se dalo očekávat. Hledí dovnitř hrobu. Těžko by se díval do prázdného hrobu. Silně provinilý výraz pracovníka stojícího za rakví je jen potvrzením, že přestože rakev je již venku, mistr je stále uvnitř. Což nikomu ze zúčastněných evidentně radost nedělá.

Autor: Jaroslav Mareš

Zpracováno podle knihy Přísně tajné skandály.


Comments are closed.