Zmizelá hrobka krvavé hraběnky: Už víme kde je

Alžběta Báthoryová, volné dílo.

Ani víc než čtyři století po smrti krvavé hraběnky neutichly dohady o tom, zda byla sadistická masová vražednice a kde je její hrob. Odpověď na druhou otázku je ale překvapivě jednoduchá.

Jednoznačné záznamy o smrti a pohřbu

O smrti čachtické paní se dochovalo hned několik záznamů. Velmi podrobný, byť v přikrášlujících detailech si pravděpodobně trochu vymýšlející, je dopis Stanislava Thurza z 25.8.1614 pro Juraje Thurzu, králova místodržícího.

O smrti Nadasdyové vím, že je Tvé velkomožnosti známa, jakou nečekanou smrtí odešla z tohoto světa. Večer řekla strážnému: Podívej, říká, jak je moje ruka studená. A strážný zase řekl, že to nic není, paní moje. Jen si lehni. Ona si odešla lehnout a polštář, který obyčejně měla pod hlavou, si dala pod nohy a tak si na něj lehla a té noci zemřela. Tak jí potom ráno našli mrtvou. Ale říkají, že se velmi modlila a zpívala krásné písně na chválu Boha. O pohřbu ještě nemáme žádné zprávy.

Velmi stručná a věcná poznámka se skrývá v národním archivu ve slovenském Prešově, kde ve fonde Druget z Humenného pod inventárním číslem 718/7 se nachází list se záznamy pamětihodností a událostí v Čachticiach z let 1603-1695.

U roku 1614 je mimo jiné uvedeno:

Dne 21. srpna paní Alžběta Báthoryová na hradě zemřela o druhé hodině po půlnoci.

Dne 25. listopavu v kostele v Čachticích byla pochovaná.

Pokud jde o povídání o tom, že byla po smrti tajně převezena do Nyírbátoru, že byla vhozena do hradní studny na Lockenhausu, můžeme tyto s klidem odložit stranou jako nepravděpodobné. Hraběnčin hrob je v kostele.

Dopis Stanislava Thurza o smrti Alžběty Báthoryové. Se souhlasem státního archivu v Bytči.

Slavný pohřeb, na kterém nikdo nebyl

Od úmrtí hraběnky do pohřbu uplynuly tři měsíce. Tento odstup se často vysvětluje organizací nákladného pohřbu, na který se prý sjížděli velmožové z celé Evropy. Jenže žádný z evropských velmožů se o své účasti na velké akci nezmiňuje. Je ovšem nesmysl, aby se nikdo o své účasti nikde nezmínil. Daleko pravděpodobnější je, že hraběnce, jejíž pověst byla ve své době už tak dost toxická, musela být nejprve vybudována hrobka.

V Čachtickém kostele už v minulosti průzkumy probíhaly. Hraběnčinu hrobku ale nenašly. Přesto nám poskytly cenné informace. Víme, která místa můžeme vyloučit, kde hraběnčin hrob není. Spisovatel Viliam Apfel je přesvědčený o tom, že pod kostelem je minimálně jedna dosud neobjevená chodba, která začíná zazděným portálem v opěrné zdi pod kostelem. Odvolává se i na kusé zprávy z posledního velkého průzkumu z roku 1938, kdy do podzemí sestoupil tehdejší farář, kostelník a ještě několik lidí a našli tam rakve pravděpodobně s těly obětí Alžběty Bathoryové.

Čtěte dále:  Ve Štěchovicích je uložena „Hahn Stange“: Helmut Gaensel konečně odhalil vyprávění esesáků

Podle Viliama Apfela zaznamenal Jozef Branecký, že se při zkoumání podzemí zastavil z „vrozené cudnosti.“ Do podzemí tehdy, při výměně podlahy kostela a otevírání hrobek, sestoupilo přibližně pět lidí. Jozef Branecký tehdy skupinu zastavil. Jako by se něčeho zaleknul.

Tehdejší výzkumy si pamatuje jeden z posledních pamětníků, syn tehdejšího kostelníka Michala Jurigy Adolf Juriga. Jako sedmiletý chlapec si všimnul, že kvůli otvírání některých hrobek bylo třeba rozebrat schodiště. Našly se tehdy desítky rakví, bohužel prý nebyli tehdy přivoláni odborníci, kteří by pomohli s datací.

Podivný oblouk v opěrné zdi

Spisovatel Viliam Apfel zároveň upozornil na podivnou klenbu uprostřed opěrné zdi pod kostelem, přesně v místě, kde byl kolem roku 1680 postaven most z fary ke kostelu. Buď jde o zazděný vstup do podzemí, anebo bylo třeba zpevnit opěrnou zeď při stavbě mostu z fary. K otevření tohoto prostoru ale v roce 1938 nakonec nedošlo.

Z podzemí kostela tedy známe jen části. A také víme, že od dob Alžběty Báthoryové prošel velkou přestavbou. Zatím největší nalezená krypta je pod západní částí kostela. Pod kostelní věží se v roce 1938 našla padesátka rakví. Pokud jsou pod kostelem rovněž oběti Alžběty Báthoryové, jsou pravděpodobně právě zde.

V části kostela probíhaly i nedávné průzkumy. Tým Miloše Šimončiče prošel v roce část kostela s georadarem a některá místa prověřoval i pomocí vrtů. Badatelé pomocí kamery na tyči prozkoumali hned několik hrobek. Žádná z nich ale Bathoryové nepatřila. Průzkum v blízkosti oltáře ale přinesl velmi nejednoznačné výsledky. Na jednu stranu našel nehomogenitu, na stranu druhou průzkumná sonda ukázala přítomnost zdiva.

Podoba čachtického hradu za doby Alžběty Báthoryové. Se souhlasem národopisného muzea v Sárváru.

Znamená to, že hrobka zde byla a byla později zasypaná? Anebo se jedná o důsledek přestavby gotického kostela na barokní a hrobka je o něco níže? Výzkum zde probíhal v roce 2008. Od té doby se výkon těchto zařízení výrazně zvětšil a jsou schopny vidět věci, které před deseti lety nebyly možné. Pozval jsem na místo Leo Vrzala s jedním z nejvýkonnějších georadarů současnosti. Rozhodli jsme se hypotézu o zazděném portálu a o dosud neobjeveném prostoru u oltáře prověřit.

Čtěte dále:  Voděradský Stonehenge: Opracované kameny, které nedávají smysl

Areál kostela v Čachticích není jen samotný kostel sv. Ladislava, ale i kaple sv. Antonína, která tu vyrostla někdy před rokem 1390, kdy v Čachticích vyrostl na místě dnešního barokního kostela kostel gotický. Dlouhou dobu se tu potýkali místní katolíci s protestanty. Ti, kdo měli navrch, užívali kostel, menšina se musela spokojit s daleko menší kapličkou v sousedství.

Průzkum v kapličce

Při georadarovém výzkumu jsme se s Leo Vrzalem chtěli přesvědčit o tom, zda pod zdejším areálem může být propojený komplex chodeb, anebo se jedná o jednotlivé izolované prostory, o samostatné hrobky.

Pod kapličkou podzemní prostor georadar skutečně ukazuje. Jak se dozvídáme na faře, odpovídá hrobce, jejíž existence je známá. Výsledky našeho měření odpovídají i informacím Miloše Šimončiče, který se v posledních letech věnoval hledání podzemních prostor pod kostelem.

Daleko zásadnější zjištění může přinést měření u podivného portálu, zazděného pod můstkem přes silnici. Podle Viliama Apfela může jít o přístupovou chodbu k utajené hrobce Alžběty Báthory. V místě podivného oblouku býval před postavením můstku přes silnici opěrný pilíř. Existují v podstatě dvě možnosti, o co se může jednat. Buď jde skutečně o zazděný vchod, anebo o opatření ke zpevnění zdi.

Pustili jsme se do měření georadarem směrem z boku. Pokud je za zazděným portálem vstup do dosud neodkrytých prostor, měl by georadar ukázat anomálie. Zazděný portál tu vznikl buď v souvislosti se smrtí Alžběty Báthory v roce 1614, anebo kolem roku 1680 při přestavbě kostela v barokním stylu.

Oblouk v opěrné zdi. Foto: Jaroslav Mareš.

Pokud vezmeme možnost, že za zdí se nachází podzemí, můžeme takřka s jistotou říct, že v něm víc než 100 let nikdo nebyl. Při posledním velkém průzkumu v roce 1938 do zazděného portálu nikdo nezasáhl.

Georadar snímal vodorovně, směrem do zdi, zleva doprava při pohledu od silnice. Horní dva červené pásy s černým pásem mezi ukazují tloušťku zdiva, ta je přesně 140 centimetrů. To nejzajímavější je ve vzdálenosti 140 a 280 cm od snímacích antén. Odraz ukazuje nehomogenitu, která je takřka dokonale pravidelná.

Pokud by tedy někdo očekával odkrytí několika kamenů a nález utajeného vstupu do podzemí, byl by zklamán, zeď je široká metr 40 ve všech místech a je to s velkou pravděpodobností kvůli statice můstku. Pokud tu někdo zazdíval vchod do podzemí, musel si s tím dát práci. Oblouk ve zdi je tedy s největší pravděpodobností čistě kvůli statickému zajištění.

Čtěte dále:  Odhalení vraha Otylie Vranské: Co všechno přiznal fantom ulice, český Jack Rozparovač

Může to být samozřejmě náhoda, nicméně s velkou pravděpodobností jsme za zdí objevili chodbu a její konec na přibližně pátém metru provedeného měření. Jak daleko vede dutina na druhou stranu, tedy doleva při pohledu od silnice a jak je vysoká, to by mohlo objasnit jen další měření a potvrdit průzkumné sondy při případném statickém zajištění.

Radar objevil anomálii

Ale je tu ještě jedno, možná ještě nadějnější místo. Podzemí samotného kostela a prostor nedaleko oltáře, který byl podle dosavadních sond dodatečně upravován, zasypáván. O existenci hrobky na čestném místě nalevo od oltáře byli už dřív, nezávisle na našem průzkumu, přesvědčeni i další badatelé, jako český publicista Tomáš Bednařík, stejně tak jako lidé s místní znalostí, jako například dlouholetý kostelník Adolf Juriga.

Georadar nad podezřelým místem. Foto: Jaroslav Mareš

Samotné měření georadarem je nakonec velmi rychlá záležitost. Hned první profil ukazuje na obrazovce anomálii. Začíná v hloubce 160 centimetrů pod podlahou a končí v hloubce přes tři metry. Prostor leží hlouběji, než se dosud dostaly průzkumné sondy týmu Miloše Šimončiče.

Vysvětlení je jednoduché – několik desítek let po smrti krvavé hraběnky prošel kostel zásadní přestavbou z gotického do barokního stylu, při které byla zvýšena podlaha a hrobka se octla z pohledu hledajícího hlouběji, než by ji kdo očekával.

Vše do sebe zapadá. Alžběta Báthoryová se stala toxickou osobností, se kterou nikdo nechtěl nic mít a nikdo na její pohřeb nedorazil. Přesto to byla majitelka panství s právem být pohřbena na čestném místě. Její pohřeb musel počkat do okamžiku, kdy byla hrobka hotova. A s pozdější přestavbou kostela zmizely i všechny stopy po jejím vstupu.

Autor: Jaroslav Mareš


Comments are closed.