Deset největších omylů v seriálu Černobyl

Seriál Černobyl je podle mě mistrovské dílo. Nicméně i do seriálu proniklo několik chyb, některé kvůli zjednodušení, jiné tam být nemusely. Těch druhých je škoda. Za pár let budou všichni „vědět,“ že to bylo tak, jak je to v seriálu.

1) Zlý Djatlov a hodný Legasov

Při psaní scénáře byly charaktery jednoznačně rozdány na hodné, zlé a polepšené. Anatolij Djatlov byl ambiciozní kariérista. Osudové noci se projevil jako o své pravdě stoprocentně přesvědčený šéf, který až do výbuchu „přesně věděl, co se má udělat.“ Nevěděl, že neví celou pravdu. Naproti tomu speciálně Alexandr Toptunov byl stoprocentně přesvědčený, že reaktoru nic není. Valerij Legasov se do Černobylu dostal ne jako expert na reaktory RBMK, ale jako vysoký činitel Kurčatovova institutu a horlivý straník. Svou specializací byl jaderný chemik. Jeho návrhy některých opatření také nebyly nejšťastnější. Seriál ublížil i jiným skutečným postavám tragedie, například řediteli elektrárny Brjuchanovovi.

2) Djatlovův pohled na střechu

Největší nesmysl v prvním dílu. Anatolij Djatlov se po explozi vydává do prosklené chodby, pohlédne na střechu budovy, spatří rozžhavený grafit, aby se vrátil na velín a tvrdil, že reaktoru nic není. Ve skutečnosti je bloková dozorna pod úrovní reaktoru a aby se osudové noci Djatlov mohl podívat na střechu, musel by vystoupat nejméně osm pater trosek.

3) Rána, které si nevšimli

Nepřesnost, o které jsem se dozvěděl rovněž při návštěvě na místě. V posledním dílu zazněla do nejbarvitějších detailů doslova apokalyptická exploze, která oslnila a ohromila celé okolí. Pracovníci na ostatních blocích, kteří byli té noci ve službě, si ovšem většinou ničeho nevšimli a o katastrofě se dozvěděli většinou z doslechu. Třetí blok, který se nacházel ve stejné budově a část zázemí měl se čtvrtým společné, ostatně pracoval až do rána.

4) Most smrti nebyl mostem smrti

Velmi působivá scéna, kdy místní obyvatelé sledují hořící elektrárnu, aby toho už za několik hodin hořce litovali a stali se jedněmi z obětí radiace. Lidé tu noc požár z mostu skutečně požár pozorovali. Nicméně hlavní radiační oblak je minul ve vzdálenosti přibližně 500 metrů. To je onen známý rezavý les.

5) Radiační popáleniny vznikají později

Radiací zasažený pracovník 4. bloku zděšeně sleduje, jak se mu barví oblečení jeho vlastní krví. Další moment, který filmaři výrazně přikrášlili. Radiační popáleniny nastupují v řádu desítek hodin až dní. Co naopak pominuli, je kritický stav hasičů, zasahujících na hořící střeše. Podle pracovníků elektrárny z nich bylo v některých případech strháváno oblečení i s pokožkou. Ke zvýšení efektu si filmaři „vylepšili“ čoudící reaktor hustým černým kouřem. Skutečnost byla méně dramaticky vypadající.

6) Vrtulník do reaktoru nespadnul

Stejně dramaticky vypadá scéna, při které se první vrtulník, který se snaží uhasit hořící reaktor, do něj zřítí. Vrtulník se zřítil až o několik měsíců později a nedopadl do reaktoru. Při stavbě sarkofágu si pilot, oslněný sluncem, nevšiml lan jeřábu a výsledkem byla tragická nehoda. Bylo to ovšem skutečně až při stavbě sarkofágu.

7) Evakuace Pripjati byla dřív

Podle seriálu přišla evakuace města až poté, co se o katastrofě prostřednictvím zahraničních měření dozvěděl svět a přiznala ji, bez podrobností ovšem, sovětská oficiální místa. Evakuace Pripjati proběhla v neděli 27. dubna odpoledne. První informaci o nehodě přinesla zpravodajská relace Vremja 28. dubna v osm hodin večer.

8) Termální exploze by Evropu nezničila

Rozžhavené palivo, smíchané s grafitem, které hrozilo protavením do podzemních nádrží a termální explozí, která by rozmetala všechny ostatní reaktory a učinila většinu Evropy neobyvatelnou, je rovněž velká nadsázka. Nebezpečí následné exploze skutečně hrozilo a část Evropy by musela minimálně učinit bezpečnostní opatření při distribuci potravin. Nehrozila ovšem taková apokalypsa. Ostatně, vyloučená zóna vznikala právě s ohledem na hrozící explozi. Třicet kilometrů byla oblast, kde by radiace po termální explozi zabíjela. Velká část vyloučené zóny tak má dnes radiační hodnoty naprosto shodné v Českou republikou.

9) Neprostupný sarkofág není neprostupný

Mýtus o neprodyšném sarkofágu, pod kterým zůstane reaktor navždy uzavřen, nepochází přímo ze seriálu, ale seriál k němu hodně přispěl. Ve skutečnosti je čtvrtý blok přístupný zaměstnancům, kteří pracují na likvidaci následků havárie. Dokonce turistické výpravy do elektrárny, jak jsem se přesvědčil na vlastní oči, přijdou až ke dveřím, oddělujícím čtvrtý a třetí blok. Byl jsem dokonce svědkem toho, když nás čumily minul tamější zaměstnanec, který nonšalantně pokovené dveře otevřel a vešel dovnitř jako do kantýny. Naše dozimetry se v tu chvíli sice rozječely, nicméně on přesně věděl, co dělá. Úrovně zamoření se velmi liší i v samotném čtvrtém bloku a důležitým faktorem je i čas, po který je člověk hodnotám vystaven. Lidé už vstoupili dokonce i do reaktorové haly čtvrtého bloku, nemluvě o nejnižších prostorách s roztaveným palivem.

10) RBMK stavěli kvůli ceně

RBMK reaktory se v SSSR stavěly i kvůli tomu, že byly levnější, nebyl to ovšem hlavní důvod. Jedním z hlavních důvodů bylo to, že RBMK reaktory navazovaly na úplně první sovětský reaktor AM-1 v experimentální elektrárně Obninsk. Další podstatnou výhodou bylo, že z vyhořelého paliva šlo velmi snadno extrahovat plutonium, které velmi zajímalo sovětskou armádu. Ostatně není náhodou, že RBMK reaktory stavěli Sověti jen na svém území. Některé věci si prostě hlídali.

(bonus) Může se to stát i u nás

Tady už trochu odbočuji od seriálu. Po sametové revoluci nás začala strašit Greenpeace heslem „Stop CSSRnobyl“ a přesvědčovat nás, abychom nedokončili Temelín. Katastrofa černobylského typu na tlakovodních reaktorech VVER není fyzikálně možná. V reaktoru RBMK slouží jako moderátor, napomáhající udržení řetězové reakce, grafit. K odvádění tepla slouží voda. Když vypnuli čerpadla a voda přestala do reaktoru proudit, grafit tam zůstal a výsledkem bylo nekontrolovatelné zvyšování výkonu a exploze jak v tlakovém hrnci. V reaktorech VVER slouží voda k odvádění tepla i jako moderátor. Pokud by z nějakého důvodu přestala do reaktoru proudit voda, štěpná reakce by se sama zastavila.

Přesto je pravda, že na československém území proběhly hned dvě závažné nehody na atomové elektrárně, jejichž průběh a následky byly v některých bodech s Černobylem srovnatelné. Přesto se o nich prakticky nic neví, a to ani v bezprostřední blízkosti jejich dějiště. A to je právě téma, na kterém už několik měsíců pracuji.

Jak vypadá černobylská elektrárna zevnitř a kam až vezmou návštěvníky? Podívejte se na video:


Comments are closed.