Zapomenutý skandál: Hádka se Zambií o české radioaktivní konzervy

Jaderná elektrárna v Černobylu. Foto: Jaroslav Mareš

Černobylská jaderná havárie znamenala kontaminaci velké části Evropy. Tři roky po havárii se kvůli kontaminovaným potravinám Československo dostalo do diplomatického konfliktu se Zambií.

Zapomenutá hádka o kontaminované hovězí konzervy začala, když se Československo v rámci potravinové pomoci Africkému fondu rozhodlo v roce 1988 poslat do Afriky konzervy s vepřovým masem, vyrobené v roce 1987.

Konzervy přes potravinový fond zamířily do Zambie. V Lusace byly řádně vyloženy a předány, ovšem na začátku října roku 1989 se zambijská strana ozvala s žádostí o zpětné převzetí – rozbory konzerv totiž ukázaly vyšší hodnotu radiace. Z Lusaky proto přichází 6. října 19989 zlověstně znějící telegram:

5.10. jsem byl pozván k zástupkyni stálého tajemníka MZV Sikanete. S odvoláním na dřívější jednání předala nótu v níž sděleno:

Lonského roku Zambie obdržela dodávku hovězích konzerv z Československa jako příspěvek Fondu Afriky. V souladu s ustanoveními FAO bylo hovězí maso odzkoušeno národní radou pro vědecký výzkum a výsledky potvrdily vysoký stupeň radioaktivního zamoření, konzervy byly od dodání uskladněny v chlazených prostorách státní společnosti pro dovoz a export /Niec/, přesto nyní jejich část počala bombážovat (nafukovat se, pozn. aut.) a pokud nebude zásilka urychleně odstraněna může způsobit vážné škody na zdraví. Vzhledem ke shledanému vysokému stupni radioaktivity masa nemůže Zambie zásilku přijmout. ministerstvo by uvítalo kdyby velvyslanectví podniklo kroky ke zničení masa“.

Sikaneta zdůraznila, ze zamb. vláda nemá ani možnosti, ani prostředky jak zásilku bezpečně zničit a požaduje, aby čs. vláda urychleně zajistila její odvoz ze země, protože vysoce radioaktivní obsah v důsledku bombáže uniká a ohrožuje zdraví občanů. Zu (zastupitelský úřad, pozn. aut.) pozván na pondělí 9.10. k prohlídce uskladněné zásilky. Na argumentaci, že jsme dosud neobdrželi dostatečně průkazný materiál o kontaminaci a zejména o způsobu a výsledcích provedených měření požadovaný již v květnu. Sikanete přislíbila jeho urychlené dodání, což MZV učinilo týž den večer.

Čtěte dále:  Foto: Když klesla Vltava v Orlíku, vyplavila vzpomínky na mlýny, mosty a solnou stezku

Na další argument čs. stranou požadovaného nestranného proměření zásilky a přítomnosti zu při výběru vzorků reagovala tím, že na jejich žádost přislíbeno vyslání experta MAAE z Vídně, avšak vzhledem ke stavu zásilky a ohrožení zdraví nelze dále čekat.

Z předaného odborného 6 stránkového protokolu a měření vyplývá, ze úroveň radioaktivity vykazuje hodnotu cs 137 ve výši 44,4 bq/kg a stopy sr-90.

Pro neznalé může hodnota 44 becquerelů na kilogram za sekundu znít nebezpečně, dnes platná evropská norma ovšem stanovuje nejvyšší souhrnnou hodnotu všech prvků v potravinách 600 becquerelů. V Zambii navíc v 80. letech žádné normy neexistovaly.

Hlavička jedné z depeší o kontaminovaných konzervách. Se souhlasem Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Prohlédnout!

Československá strana proto požádala o možnost zásilku prohlédnout. To jí bylo u části zásilky umožněno. Výsledky ovšem prvnímu poplašně znějícímu hlášení neodpovídaly. Takto zněl telegram zaslaný o tři dny později:

Zu bylo umožněno shlédnout 587 kartonů /obsahujících cca 14088 konzerv o vsádkové váze 320 gramů, což odpovídá zhruba pětině celkové dodávky, ostatní konzervy údajně uskladněny mimo Lusaku nebyly předmětem posouzení.

Při prohlídce zjištěno:

1. kartony s konzervami uskladněny v nechlazených prostorách velkoskladu /v rozporu s předchozím prohlášením o skladování v chlazeném prostředí/.

2. vizuální prohlídkou zjištěno, že asi pět kartonů z celkového množství nese známky bombáže. Tyto kartony již poškozeny a obsah z nich vytéká. Vzhledem k tomu, že je nebylo možné přeložit, nelze odhadnout skutečný počet bombážovaných kusů v kartonu, ale i kdyby bombážovalo všech 120 kusů /t.j. celý obsah 5 kartonů/ -odpovídá to 0,85 procentu, což je pod technologickou normou, vzhledem k dlouhodobému skladování neošetřovaných konzerv.

3. namátkou vybrané dva kartony nejevily známky poškození a bombáže.

4. konzervy baleny po 24 kusech v kartonových obalech vyložených ochranným voskovým papírem

5. konzervy-prokazatelně čs. původu-vyrobeny dle údajů na víčku v rozmezí březen-květen 87

Čtěte dále:  Expedice Černobyl: Můj milý deníčku...

6. smyslové hodnocení vyhovuje ČSN, konzistence-barva-vůně odpovídá znakům jakostně vyrobených konzerv, smyslové změny nezjištěny.

Chtěli Zambijci podvádět?

Konzervy tedy byly nejen z hlediska radiace v normě, ale byly v pořádku i po ostatních stránkách. Proč chtěla zambijská strana konzervy „řešit“, na to přišel československý velvyslanec a informoval následně. V další depeši upozornil, že měření postrádalo základní náležitosti jako přesné datum testu, razítko testující instituce a jména provádějících pracovníků. Zároveň informoval o skutečnosti, že konzerv se nenafukovalo tolik, aby bylo nutné zásilku odvážet ze země. Výsledek detektivního pátrání obsahuje následující odstavec depeše:

Nelze vyloučit, ze spěch, se kterým chce z. strana záležitost uzavřít ještě před příjezdem experta MAAE a vědomí, že pro ČSSR zpětná doprava zřejmě nepřijatelná /možné komplikace při dopravě přes území sousedních států/ je taktizováním s cílem dosáhnout toho, abychom požádali o zničení zásilky na místě na naše náklady/. Takto by došlo k odepsání zásilky z evidence a jejímu uvolnění k další možné dispozici. Nešlo by o výjimečný případ. Pro podobné machinace odvolán z funkce býv. předseda vlády.

Informace z Lusaky dále pokračují historií zambijských podvodů, kdy tamější vládní funkcionáři nechávali ukrást měděné ingoty přímo z výroby a potají je vyváželi do zahraničí. Měření se zvýšenou radiací, avšak nikoliv přesahující normy se zambijské straně hodilo i v té souvislosti, že několik týdnů předtím reklamovaly západoafrické země maso se zvýšenou kontaminací z Evropského hospodářského prostoru, jmenovitě z Nizozemska. Ani v tomto případě nebylo prokázáno překročení norem. Další depeše se v záznamech archivu Ministerstva zahraničních věcí bohužel nedochovaly. Nelze tak říci, zda byly konzervy z potravinové pomoci vráceny, rozdány, či zambijskými představiteli rozkradeny podle podezření velvyslance.

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Archiv MZV


Comments are closed.