V létě roku 1951 pořádá nově vzniknuvší Pohraniční stráž velký hon na Banderovce, kteří přecházejí přes naše území mezi Bavorskem a Polskem. Alce vyvrcholila groteskní akcí v hlavním městě.
Akce Ludvík byla v roce 1951 jednou z prvních akcí Pohraniční stráže. O tom, jak pohraničníci pod vedením nechvalně známého Ludvíka Hlavačky při honbě za skupinou ozbrojenců přecházejících přes naše území uspěli, jste se mohli dočíst v předcházejících dílech minisérie.
První fáze akce Ludvík, kterou velitel Hlavačka samolibě a sice urputná honba za narušiteli v západních Čechách skončila 12. července 1952, kdy jsou jednotky odveleny na místa svých posádek. Úplný konec akce to ale není. Ve spisu k akci se totiž nachází ještě jedno hlášení, podle kterého se 20. července operace znovu oživuje. Poručík Aubrecht následně zpracovává hlášení pro velitele pohraničníků:
Citace z hlášení:
V 17.15 hod. odejel jsem s por. Kochem a por. Kvíderou a ppor. Matouškem do Chodkových sadů, kde již našeho příjezdu očekávaly jednotky PS a to 20 mužů od velitelské roty velitelství Pohraniční stráže a 38 mužů od COVAPS včetně spoj.družstva v síle 1+6 mužů.
Jednotky byly rozděleny tak, jak bylo při velitelském průzkumu rozhodnuto. Sestava 2 čety vedle sebe.1.četa vel. por.Koch v síle 1+25 m, 2.četa vel. por. Kvídera v síle 1+15 mužů a záloha velitele „Ludvík“ v síle 11 mužů. Velitelé čet ihned po příjezdu do Chodkových sadů provedli znovu průzkum terénu a zaujetí sestavy. Z vlastní zálohy 11 mužů byly postaveny 3 hlídky jednomužové k uzavření přístupových cest do Chodkových sadů a jedna jednomužová hlídka pohyblivá, která se pohybovala ve středu Chodkových sadů. Úsek střežení: Od hudební školy v zátočině na Klárově terénem po levé straně až k letohrádku v Chodkových sadech.
„Chodkovými sady“ jsou bez pochyby míněny sady Chotkovy, v bezprostřední blízkosti Pražského hradu. Najít vysvětlení, proč se operace pohraniční stráže soustředila do hlavního města a ne na hranici, dnes už není možné. Jediné myslitelné vysvětlení je v urputné tvrdohlavosti plukovníka Hlavačky, který si nechtěl připustit neúspěch akce se svým jménem. Dost možná dostal informaci, že ti, koho nechytili na čáře, odjeli do Prahy. Možná je chtěli chytit někde na nádraží. Ale v Chotkových sadech žádné není. Tak možná je chtěli chytit v tramvaji.
Průběh akce orgánů Pohraniční stráže ovšem narušil orgán jiné bezpečnostní složky, a sice Státní bezpečnosti. Patrně nečekal, že by uprostřed Prahy mohl potkat právě pohraničníky.
Vyskytnuté závady: Ve 20.00 hod. kdy jsem navazoval spojení s levým sousedem dostavil se ke mne por. Stb Kraus a vrch. strážm. Stb Kastner. Por. Kraus se mne ptal co je to zde za zmatek. Jelikož jsem nevěděl o koho se jedná, odpověděl jsem jaký zmatek je zde já nic nepozoruji. Por. Kraus se ještě okamžik rozčiloval a pak řekl: “To bych rád věděl,kdo si vzpomněl dát sem vojáky s puškami a bodáky. My celou akci děláme utajeně, aby civilní obyvatelstvo nevědělo, že se zde něco děje a vy zde máte vojáky. To až řeknu našemu starému ten bude řádit“. Mezi řečí se por. Kraus legitimoval. Odpověděl jsem mu, že je to rozkaz s. ministra národní bezpečnosti a že plním rozkazy. Po té por. Kraus a vrch. strážm. Kastner odešli zpět na ulici.
Bohužel, spis už neobsahuje žádnou zprávu, proti komu byl zásah veden, ani kdo byl starej, který měl po obdržení informace, že část Prahy obsadili pohraničníci, řádit.
Bachy, jdou další!
Ani taškařice v Chotkových sadech není definitivní tečkou za podle všeho největší operací proti Banderovcům na území Čech a Moravy. O dva dny později totiž ministerstvo národní bezpečnosti hlásí pohraničníkům, že u Broumova překročila polskou hranici desetičlenná skupina nepřátelských agentů.
Citace z telegramu:
Dne 21.7.1951 ve večerních hodinách přišla z Polska na naše území asi 10 členná skupina Poláků v prostoru okresu Broumov. Vedoucím celé skupiny je jistý Pointek, jehož bližší popis není znám. Celá skupina má v úmyslu buď hromadně a nebo jednotlivě přejíti naše území do západního Německa. Pozor – někteří členové této skupiny jsou ozbrojení.
Zaveďte neprodleně pátrání prostřednictvím podřízených jednotek na silnicích, kolem vodních toků a cest kterými se může skupina a nebo jednotlivci pohybovati. Každou zprávu okamžitě hlašte zdejšímu velitelství.
Nepřátelští agenti jsou podezřelí z toho, že chtějí přejít přes naše území do Rakouska u Znojma. Opět je tedy vyhlášena zvýšená pohotovost a čeká se na agenty. Jenže ti nepřicházejí. V tomto případě ovšem zapracoval samostrašící mechanismus. Major Okrouhlík dostává 24. července rozkaz celou záležitost prověřit a přichází na to, že soudruzi z krajského velitelství StB v Hradci Králové zprávu předali dál aniž ji prověřili.
Citace z vyhodnocení akce:
Hlásím, že dne 24. července 1951 provedl jsem prověření celé akce hlášení přechodu 10 Poláků na naše území, kteří se pokusí o ilegální přechod přes státní hranice do Německa. Telefonickým zjišťováním na KV StB Praha nezjistil jsem nic konkrétního, poněvadž nikdo o ničem neví a k ničemu se nehlásí.
V celku to byla zbytečně vyvolávaná panika, kterou zavinili orgánové kraje Hradec.
Falešná informace střídá falešnou informaci. Vykouzlit z ní skutečné zadržení nešlo. Jenže, jak to dopadlo když soudruzi dostali informaci správnou? Pokračování příště.
Minisérie operace Ludvík:
1. díl: Do zbraně a pročesat vše
2. díl: Zpackané výsledky 1. honby
4. díl Inspektor Clouseau a Sedmá rota zasahují na Železné oponě
autor: Jaroslav Mareš
zdroj: ABS ČR, spis Operace Ludvík
