Sedmá rota na Železné oponě a inspektor Clouseau v geniálním převleku

Plán akce. Červeně: státní hranice. Modře: Linie zakrytí. Foto: ABS ČR.

První měsíce existence Pohraniční stráže byly ve znamení divokých akcí a dramatických neúspěchů. Fyzické překážky na hranici ještě nebyly, a tak se museli soudruzi spoléhat na fištron.

Případ vlčí mha

Na podzim roku 1951, respektive 19. září získávají zpravodajské služby informaci, že přesně o týden později v ranních hodinách přejde z Bavorska skupina nepřátelských agentů na naše území. Stane se tak v prostoru Bělá nad Radbuzou. A tak se připravuje mohutná operace. Zpravodajská informace je velmi přesná co do místa i času a agent, který ji získal, se operace zúčastní osobně. Na první pohled jde o zásah na jisto.

Záznam z vyhodnocení akce:

Po provedeném průzkumu místa schůzky vydal se velitel brigády rozkaz k zaujetí podkovovité sestavy, léčky a k zakrytí státní hranice. Očekávaný příchod nepřátelských agentů měl být uskutečněn dne 25.9.1951 mezi 02.00-06.00 hod.

Sestava podkovy byla zaujata dne 25.9.1951 v 01.07 hod. Po celou další dobu se nic v úseku neudálo až do 08.00 hod., kdy byla uzavřena západní část podkovy, v 05.00 hod. dne 25.9.1951 byla zakryta státní hranice v celém úseku 1. praporu, v 08.15 hod. zpozoroval náčelník I/2 por. Martínek nepřátelskou skupinu ve vzdálenosti asi 300 m a tuto pozoroval asi po dobu 4 minut, kdy skupina nepřátelských agentů zmizela v hustém porostu, 100 m vzdáleném od realisační skupiny por. Martínka.

Při prováděném pročesávání byly nasazeny všechny jednotky, zúčastněno dále 7 psů, skončeno bezvýsledně. V 11.00 hod. provedeno pročesávání porostu ke kterému bylo použito i 1. výcvikové roty nováčků.

Proč se nepřátelská skupina objevila 300 metrů od zásahové skupiny? Protože se agent spletl o 300 metrů.

Analýza příčin neúspěchu:

– akce byla pozdě hlášena vel. StB Praha, ač agent se přihlásil na tomto velitelství již 19.9.1951,

– při příjezdu do Bělé n. Radbuzou dne 24.9.1951 v 21.15 hod. byl průzkum místa schůzky proveden v době od 21.30 – 22.40 hod. při čemž agent v husté tmě a nepřehledném lesnatém terénu se uchýlil o 300 m jižně stanoveného prostoru schůzky

– realisační skupina por. Martinka (zprav.orgánů) byla umístěna 300m mimo prostor stanovené schůzky,

– rozpory ve výpovědi členů této skupiny z nichž někteří skupinu viděli, jak šla rychle (por. Martínek) členové zprav. org. prohlásili, že skupina šla pomalu

– rozpory v oblečení skupiny

– jeden člen zprav.odd. zahlédl jen vlasy, atd.

Průběh akce si lze jen těžko představit. Pokud se skupina nepřátelských agentů objevila ve vzdálenosti 300 metrů a než zmizela, přiblížila se na 100 metrů, jak je možné, že nikdo nic nenašel? Soudruzi nakonec usuzují, že na místě asi žádní agenti nebyli.

Čtěte dále:  Duch faraona vybílil atelier na Vinohradech: Zapomenutá seance, která se vymkla z rukou

Závěr z vyhodnocení:

Z rozporů ve výpovědi realisační skupiny není možno s přesností určiti, zda-li vůbec nepřátelská skupina agentů byla ve stanoveném prostoru. Velitel brigády dal všechny dosažitelné síly, aby zesílil jednotky I. sledu a tak bylo dosaženo voj.zběha agenta Chaloupky. Dle telefonní zprávy ze dne 26.9. 1951 oznámil pot. Stb Kalina, že agent Chaloupka překročil státní hranici již dne 24.9.1951 ve 14.00 hod, k splnění úkolu ve vnitrozemí. Dle této zprávy je pravděpodobné, že v době prováděné akce byl agent Chaloupka již mimo prostor HP.

Letmé hledání na internetu žádného agenta-chodce Chaloupku nenachází. Buď tedy soudruzi získali zcela mylnou informaci a k tomu měli vlčí mhu, anebo jim nepřátelští agenti vytřeli zrak přímo na místě. Těžko říct, která verze je ta správná. Na jednu stranu je divné, že se nic nenašlo, na druhou stranu je stejně divné, že narušitele viděli skoro všichni, byť každý trochu jinak.

Složka se záznamem o akci Kulhajová. Foto: ABS ČR

Inspektor Clouseau a jeho geniální převlek

Uveďme tu ještě jeden případ, na který nemohou být soudruzi úplně pyšní. Tím je příběh Jiřiny Kulhajové. Ta se seznámila se staršinou 3. karlovarského pohraničního oddílu Františkem Holubem a stává se jeho milenkou. V srpnu 1951 se mu svěřuje, že má problém – je vyšetřována pro pašování streptomicinu z Polska, takže potřebuje utéct do západního Německa. Staršina Holub ale hlídá na hranicích s NDR a Kulhajová má v úmyslu přejít se svým bratrem a ještě dalšími dvěma příbuznými na západ právě přes východní Německo.

Z jednoho problému Kulhajové se stávají problémy dva – Holub na svou milenku práská zpravodajskému oddělení pohraničníků. Nadřízení orgánové mu nařizují, aby Kulhajovou odmítl převést sám, ale má jí poradit, kudy a kdy jít. No a soudruzi si na ni počkají a zadrží ji i s příbuznými. Jenže nadřízené orgány poněkud liknají a provedení celé akce nechávají na příslušnících pohraničníků, kteří se zpravodajskými léčkami nemají zkušenosti.

Citace ze záznamu o provedení akce:

Por. Táborský projednal a velitelem roty ppor. Kovářem Jar., který se nabídl, že se akce osobně zúčastní a vyžádal si od velitele praporu uvolnění na den akce 25.8., vyslání 2 členných hlídek na místo kde zadržení bude provedeno a požádal ppor. Kováře, aby v převlečení za hajného ještě s jedním příslušníkem PS / v převlečení na lesního dělníka provedli zadržení Kulhajové a jejího společníka.

Dne 25.8.1951 vyjela Kulhajová a spol. z Karlových Varů osobním vlakem do Vel. Hamrů. Tam přijeli v 10.30 hod. zde byl umístěn ppor. Tokán, přísl.oddělení I/2,který měl na úkol jistit zda Kulhajová přijela. Jmenovaný viděl Kulhajovou z vlaku vystupovat a odcházet z nádraží a proto ihned telefonoval veliteli roty ppor. Kovárovi, aby se na akci připravil.

Čtěte dále:  Jako z tažení Wagnerovců - když komunističtí pohraničníci při akci omylem vytáhli na Prahu

Zákaz přestrojení

Zde je dobré poznamenat, že členové hlídek nemají povoleno přestrojovat se za civilisty. Podporučík Kovář si přesto od hajného půjčuje kabát a pušku a vojáka základní služby, svobodníka Šťastného,  přestrojuje za lesního dělníka. Na domluveném místě tedy číhají na narušitele, který by měl dorazit mezi polednem a čtvrt na jednu. Jenže narušitel stále nejde.

A tak se po poradě s podporučíkem Křížem přestrojený Kovář rozhoduje, že skupině vyjde v ústrety a zatkne je na cestě. Jenže když je konečně potkává, upouští i od tohoto úmyslu a rozhoduje se, že skupinu nadejde a chytí až u hranice.

Výpověď zasahujícího:

Prošli jsme kolem skupiny, pozdravili jsme a přišli jsme asi 100 m za ně, otočil jsem se a zjistil jsem, že vidím jenom jejich hlavy a zahnul jsem vpravo do lesa a snažil jsem / i s svobodníkem Šťastným / vysokým lesem na křižovatku kóta 861. Když jsme se dostali na výhled tuto skupinu jsme nepotkali, ani neviděli. Proto jsme šli podél cesty po které oni měli postupovat ke hranici, až jsme se dostali zkratkou na serpentinu k našim hlídkám. Tam nás dojelo auto Jáchymovských dolů. Dotazoval jsem se šoféra, zda neviděl skupinu osob na cestě, protože říkal, že nikoho neviděl, předpokládal jsem, že skupina někde zalehla, když slyšela přijíždět auto. Pak jsem vyrozuměl hlídky, vzali jsme se svobodníkem Šťastným každý jeden granát a vraceli jsme se zpět porostem podél cesty.

Proč se Kovář se Šťastným rozhodli hledat narušitele právě s pomocí ručních granátů zůstane záhadou navždy. Každopádně když pročesávají terén v okolí, nikoho nenacházejí.

Pokračování výpovědi zasahujícího:

Proto jsem se rozhodl, že pojedu do Hor. Blatné se podívat a zeptat, zda je tam nikdo neviděl. V Horní Blatné, kam jsem přijel asi po 16. hodině, jsem se dozvěděl na nádraží od přednosty stanice, že takováto skupina si kupovala lístky do Karlových varů a podávala kufr a balíček jako spoluzavazadlo do Prahy Smíchova.

Na co soudruzi zapomněli

Jiřina Kulhajová se svými společníky nějak poznala, že věci nejsou zcela v pořádku. Něco jí bylo podezřelé a včas se dala na ústup. Jenže co to bylo? Podobnou otázku si kladou i soudruzi ze Státní bezpečnosti. Nejdelší seznam chyb má ve vyhodnocení zastupující velitel oddílu František Lang. Akce se nezúčastnil osobně, zasahující neřídil, nenechal skupinu sledovat po celou dobu. Ve výčtu chyb je i nejpravděpodobnější důvod, proč past sklapla naprázdno.

Čtěte dále:  Nové informace k vraždě Otylie Vranské: Neobjasněné případy sériového vraha

Chyby zastupujícího velitele:

– dovolil podporučíku Kovářovi, aby jako převlečený hajný měl na hlavě rádiovku a žluté polobotky

Nyní je zcela jasné, proč neměli příslušníci samotné Pohraniční stráže s výjimkou zpravodajských orgánů povoleno přestrojovat se za civilisty. Přestrojit se za hajného, vzít si na hlavu rádiovku a na nohy žluté polobotky, to vyžaduje… soudruha. Není divu, že si Kulhajová se svými společníky všimla, že s hajným je něco v nepořádku a zatroubili k ústupu. Tím spíše, pokud někoho napadlo otočit se a všimnout si, že hajný v polobotkách se svým souputníkem zničeho nic zmizel v křoví.

Blbost byla někdy trestná

Josef Švejk byl za blbost superarbitrován. Soudruzi preferují mírnější tresty – důtky a zákazy vycházení. Ovšem jeden případ čehosi na způsob superarbitrování.

Navrhuji potrestati:

1) Velitele oddílu v zastoupení por. Langa Františka ústní důtkou

Trestný čin: dne 27.8.1951 nevydal rozkaz ke zdárnému průběhu a k zajištění akce Kulhajová a spol.

2) Náčelníka I/2 oddělení por. Táborského Lad. písemnou důtkou.

Trestný čin: Dne 27.8.1951 akci Kulhajová a spol. sám neřídil a nezajistil. K likvidaci nepřátelské skupiny neurčil zprav.orgány, nýbrž velitele roty a příslušníka zákl.služby.

3) Velitele II.praporu Nejdek, por. Plocara Václava, písemnou důtkou.

Trestný čin: dne 27.8.1951 neprojevil nejmenšího zájmu o připravovanou akci ač tato probíhala středem úseku jeho praporu od vnitřního okraje HP

4) Zástupce náčelníka štábu pro věci zpravodajské ppor. Kříže 5 dny domácího vězení

– narušil plán náčelníka I/2 oddílu a dovolil z nařízeného prostoru odejíti likvidující skupině (ppor. Kovář svob.Šťastný) na vzdálenost 2500 m,ač toto byl jeho svěřený úkol.

5) Velitele 8. roty Potůčky (ppor. Kováře) Jar., zproštěním funkce velitele roty.

Provinění: dne 27.8.1951 nesplnil rozkaz velitele tím, že se vzdálil z plánovaného prostoru,

– provedl nedbale nařízenou akci, tuto nezajistil a svým nerozhodným počínáním dovolil uniknouti nebezpečným narušitelům státní hranice. V době akce ponechal celý úsek roty nestřelený,

– je nezpůsobilý a neschopný zastávati vel.funkci,

– jednotka je nedostatečně bojově a politicky připravena neboť při prováděném pročesávání nepřátelská skupina viděla postupující jednotky.

A tím posledním bodem to bylo dovršeno. Pokud by někoho netrkly žluté polobotky u hajného, postupující jednotky by pochopil každý. A tak se to jednou zase nepovedlo.

autor: Jaroslav Mareš

zdroj: ABS ČR

Minisérie operace Ludvík:

1. díl: Do zbraně a pročesat vše

2. díl: Zpackané výsledky 1. honby

3. díl: Když pohraničníci omylem vyrazili na Prahu


Comments are closed.