Reaktor odstavený po třech týdnech provozu: Svědectví zevnitř elektráren NDR

Řídící místnost elektrárny Greifswald. Se souhlasem EWN.

V roce 1990 se v Německu spustilo protijaderné šílenství. Rok sjednocení nepřežil na východě žádný tehdy fungující jaderný blok, jeden z nových reaktorů fungoval pouhé tři týdny.

Historie východoněmecké jaderné energetiky začala v 50. letech. Zatímco v Československu jsme stavěli podle vlastního projektu elektrárnu A1, v Německu vsadili od počátku na ruskou technologii,  a tak uprostřed lesů severně od Berlína začala vyrůstat jaderná elektrárna Rheinsberg s reaktorem VVER-210. Byl to jeden z pouhých dvou reaktorů tohoto typu, předchůdce později velmi rozšířených reaktorů VVER-440 a VVER-1000.

Řídící místnost reaktoru elektrárny Rheinsberg. Foto: Jaroslav Mareš

Sázka na hotovou technologii se v NDR vyplatila. Zatímco stavba Jaslovských Bohunic trvala 14 let a provoz do druhé vážné havárie pět let, v NDR bylo za šest let hotovo a elektrárna Rheinsberg fungovala od května 1966 až do června roku 1990. Povolen byl původně dvacetiletý provoz. V roce 1986 byl po úpravách povolen provoz na dalších pět let.

Elektrárna v Rheinsbergu nebyla zcela typové zařízení a mnoho věcí na ní bylo spíše ověřovacích. Na rozdíl od později přijatého řešení nemá například jednu řídící místnost, ale rovnou tři. Výkon rheinsberské elektrárny byl pouhých 70 MW elekrických. Ještě před jejím dokončením bylo rozhodnuto o výstavbě daleko větší elektrárny nedaleko Greifswaldu na břehu Baltu.

Řídící místnost radiační kontroly elektrárny Rheinsberg. Foto: Jaroslav Mareš

Baltská elektrárna Greifswald

Výstavba začala v roce 1969. V Greifswaldu vyrostly nejprve čtyři bloky VVER 440/230, spuštěné do provoru mezi roky 1974 a 1979. V 70. letech bylo rozhodnuto o výstavbě dalších čtyř bloků inovované konstrukce VVER-440/213, které známe například z jaderné elektrárny v Dukovanech.

Jaderná elektrárna Greifswald zachránila tehdejší východní Německo před blackoutem při novoroční sněhové kalamitě z přelomu let 1978/1979. Silný vítr a sněžení tehdy nejenže zablokovaly dopravu v zemi, ale na železničních vagonech zamrzlo uhlí, takže tepelné elektrárny musely postupně omezovat svůj provoz.

Čtěte dále:  Bizarní akce železné opony: Nepostřílení západoněmečtí soudruzi pašováni pohraničníky do NDR

Při dramatickém zajišťování provozu Greifswaldu byly použity armádní vrtulníky a v rámci zajištění jejich provozu muselo být pokáceno několik stožárů osvětlení na parkovišti u elektrárny. Několik směn na začátku roku 1979 se i tak protáhlo na desítky hodin.

Elektrárna Greifswald. Se souhlasem EWN.

Koncem 80. let se na prvních čtyřech blocích začaly projevovat potíže s křehkostí svarů u reaktorů 1-4. Starší typ reaktorů VVER-440 vyžadoval po letech provozu servis, o kterém rozhodl Ústřední výbor vládnoucí strany SED v květnu 1989. K rekonstrukci nakonec nedošlo a na počátku léta roku 1990 byla elektrárna odstavena s výjimkou bloku 1. který až do prosince 1990 zásoboval teplem provozy v okolí.

Reaktor, který fungoval tři týdny

V roce 1989 byly už hotové bloky 5 a 6. Blok 5 byl v dubnu připojen k síti a do komerčního provozu šel 1. října 1990, pouhé dva dny před sjednocením Německa. To se mu stalo osudné. Nový provoz nesplňoval všechny západoněmecké normy a 24. října byl po pouhých třech týdnech ostrého provozu odstaven. Hotový blok 6 nebyl spuštěn a výstavba sedmého a osmého bloku byla přerušena.

Pohled do reaktorové haly elektrárny Rheinsberg. Foto: Jaroslav Mareš

Rozhodování o budoucnosti modernější části elektrárny Greifswald netrvalo dlouho. Přestože úpravy bloků 5 a 6 na nové normy by stály u každého bloku přibližně 50 milionů marek a podle tehdejších propočtů se měly vrátit během několika měsíců, jaderná elektrárna Greifswald byla definitivně odstavena.

Podobný osud postihnul tehdy teprve budovanou elektrárnu Stendal. Obdoba našeho Temelína se čtyřmi bloky VVER-1000 byla v případě prvního bloku hotova na 75 procent a v případě bloku druhého přibližně z poloviny. Ekonomická studie doporučila první dva bloky dokončit a vybavit západoněmeckým řídícím systémem. V případě druhých dvou bloků, z nichž byl jeden v raném stadiu výstavby, znělo doporučení nahradit reaktory Siemens.

Nová vlna zavírání

Ani v tomto případě nebylo rad odborníků následováno a znovusjednocené Německo se rozhodlo připravenou lokalitu s částečně postavenými bloky opustit. Po havárii ve Fukušimě se historie překotného opouštění fungující technologie opakovala.

Čtěte dále:  Sosnový Bor: Utajená havárie co mohla odvrátit Černobyl
Jeden z reaktorů greifswaldské elektrárny, uložený v meziskladu. Foto: Jaroslav Mareš

Pouze ruský útok na Ukrajinu a obavy z nedostatku energie přiměly německou vládu k částečné korekci plánu – poslední tři reaktory nebyly odstaveny ke konci loňského roku, ale energii budou dodávat do konce dubna. Další prodloužení není možné ani technicky – mnoha provozům doběhnou povolení a pro elektrárny není zajištěno ani palivo.

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Entsorgungswerk für Nuklearanlagen


Comments are closed.