Tajná operace Ludvík: Největší český hon na ukrajinské Banderovce

Zapomenutá složka operace Ludvík. Foto: ABS ČR.

Na železné oponě začal panovat tuhý režim v roce 1952. Do té doby byla docela volně průchozí. Nejen pro emigranty, ale i pro bojovníky zbytků Banderovy armády. Ti používali naše území jako tranzitní.

Pohraniční stráž byla vyčleněny jako samostatná složka ozbrojených sil v červenci 1951. Eliminovat přechody Banderovců byl jeden z jejích prvních úkolů, které pohraničníky čekají. První velkou operaci pojmenoval nechvalně známý velitel PS Ludvík Hlavačka po sobě. Ani to není dobrý nápad. „Ludvík“ se stane symbolem neúspěchu.

Sedmička narušitelů

Na počátku byla zpravodajská informace, předaná strážcům hranice nejpozději 27. června, že československé hranice překročila sedmičlenná skupina neznámých mužů z Polska, kteří se budou snažit dostat do Bavorska. Následně přicházejí zprávy o neznámých mužích z Karlovarska, Lounska a Plzeňska.

Citace z hlášení:

Dne 27.6.1951 procházeli obcí Skoky okres Toužim, 3 muži přes usedlost Ondřeje Maruna, když předem přes tuto usedlost přišli dva a později 3. muž. Všichni byli špinaví a měli otrhané šaty. Jeden z nich měl starý černý gumák. Ve stavení Maruna byla pouze dvě děvčata ve stáří 10 – 12 roků která se před nimi zavřela na seník, neboť muži prohlíželi podrobně usedlost.

První fáze operace Ludvík a směry postupu jednotek. Foto: ABS ČR.

To máme jednu dvojici. O den později přichází zpráva o tábořišti 15 kilometrů východněji.

Citace z hlášení:

Dne 28.6. 19:51 asi ve 20 hod. v prostoru severovýchodně od osady Vítkovice okres Podbořany asi 200 m za lesním potokem jsou ve skále dvě jeskyně, kde byl spatřen jedním brigádníkem oheň vycházející z místa, kde se jedna z těchto jeskyně nalézá.

Dne 1.7.1951 bylo označené místo prozkoumáno a zjištěno: Na okraji jedné jeskyně bylo z kamenů utvořeno ohniště, kde byly nalezeny zbytky opáleného dříví a vedle připravena hromádka dříví u ohniště, což nasvědčuje tomu, že lidé, kteří zde tábořili u ohně byli vyrušeni. Uprostřed ohniště byl nalezen starý německý granát bez dřevěné rukověti a bez rozbušky. Do tohoto ohniště byl tento granát pravděpodobně vhozen v úmyslu rozmetati toto ohniště nebo zasáhnouti osoby které je vyrušily.

Z letmého pohledu na mapu vyplývá, že nešlo o stejné neznámé. Ale o dva dny později, 30. června jsou spatřeni další neznámí na Rakovnicku.

Čtěte dále:  Mašínové po vzoru akčních filmů: Tisícinásobnou přesilou přes NDR

Citace z hlášení:

Kolem 15. hodiny viděl František Sokol z Nové Vsi, okres Plasy v lese u obce Smrk, okres Podbořany ležeti 2 neznáme muže, kteří spolu mluvili pravděpodobně německy a odešli směrem na obec Lhota, okres Podbořany. Po jejich odchodu nalezl na místě, kde leželi, jednu baterii jí pravděpodobně polské výroby a 2 polské mince.

Žebráci či lupiči

Ve stejný den pozdě večer se po Knínicích pohybují další dva muži. Přestože tři hlášení, která k nim přišla, si v některých aspektech odporují, není pochyb, že jde o stejné dva muže.

Citace z hlášení:

Ve 22:15 hod. přišli v obci Budov dva muži ke vdově Petrové a požadovali chleba. Petrová jim odpověděla, že jim chleba dá, jakmile přijde její manžel. Na to oba muži vyběhli a uprchli směrem k lesu po cestě, vedoucí k obci Luka. Oba mluvili špatně česky a měli přízvuk jako Poláci nebo Rusové.

Citace z hlášení:

Dne 1.7.1951 v 8:00 hod. zjistila hlídka číslo 2 v obci Knínice, že dne 30.6.1951 ve 22:30 dostavili se k občance Marešové dva muži, kteří polským nářečím žádali o zápalky, sůl a mléko, které násilím odebrali.

Citace z hlášení:

Ve 23:00 hodin přišli do obce Knínice obec Veselov do domu Františka Mareše, rolníka, dva muži, z nichž jeden byl asi 40 let stár, oblečen v cajkové šedivé kalhoty a černé šněrovací boty. Mareš nebyl doma a jeho manželka byla doma sama, vydala jim brambory a sůl. Chleba jim odmítla vydati. Když odcházeli, vzali u Václava Piešíka jednu slepici a králíka.

Budov je od Knínic jen asi kilometr. Je trochu trochu problém upřesnit, co se na místě dělo, co si u Marešových vynutili, co dostali. Ovšem podivné dění pokračuje i na východě předmětné oblasti.

Jeden z telegramů zaslaných v rámci operace Ludvík. Foto: ABS ČR.

Další informace o pohybu podezřelých mužů přicházejí z Řepan u Lubence, od Tašovic u Karlových Varů a z Valova u Podbořan. Samotná akce Ludvík začíná nejpozději 30. června. Toto datum nese nejstarší dochovaný denní rozkaz. V rámci akce je vytvořeno celkem sedm samostatných oddílů, které dostávají úkol pročesat v podstatě celý západ Čech. Směry postupu jsou následující: Ze Žatce na Rakovník a na Podbořany, z tehdy ještě existující obce Doupov na Bochov u Karlových Varů, ze Žlutic na Toužim, z Kralovic na Žlutice a Rakovník a z Rakovníka v opačném směru na Kralovice.

Čtěte dále:  Sedmá rota na Železné oponě a inspektor Clouseau v geniálním převleku

Potíže…

Některé z těchto směrů nedávají tak úplně smysl. Kupříkladu v okolí Rakovníka nebyla přítomnost neznámých mužů vůbec hlášena a nesedí ani očekávaný směr, kterým mají postupovat. Jak ukazuje rozkaz ze dne 2. července, pohraničníci pročesávající kraj nejsou tak nenápadní, jak by potřebovali.

Citace z rozkazu velitele:

Nařizuji znovu: Bezvadné bojové chování, které jednotky neprovádí. Vina spočívá v prvé řadě na velitelích všech stupňů. Včerejší prozrazení obrany na čáře Františka (oddílu František, pozn. aut.) zapříčinilo změnu směru postupu nepřítele. Zjistím-li u některých jednotek nebojové chování, zakročím se vší důslednosti a přísností nejen vůči jednotlivci ale i vůči velitelům. Jen vzornou kázní, vzorným bojovým chováním a houževnatostí dosáhneme v této akci úspěchu, neboť nepřítel volí nejrafinovanější způsob svého postupu. Političtí pracovníci zaměří svoji činnost právě na tento nedostatek a použijí k odstranění tohoto práce agitátorů. Političtí pracovníci musí být po celou dobu v úseku svého oddílu a všechny nedostatky na místě odstranit. Nechť všichni tento úkol plní pod heslem: „Sovětský pohraničník náš vzor“.

Na 4. červenec je tedy svolána velká porada všech velitelů za účelem přehodnotit akci a zaskočit nepřítele náhlým zvratem. Z jeho programu vyplývá mimo jiné, že bod „hlášení zástupců pro věci politické o morálním stavu a politické připravenosti jednotek“ předchází hlášení samotných poznatků. Politruci mají zkrátka přednost. I tak je ovšem potíží s morálkou a jejím zajištěním víc než dost.

„Sovětský pohraničník – náš vzor!“ Foto: ABS ČR.

Citace z hlášení politruků:

Velkou brzdou byla naprostá nespolupráce civilního obyvatelstva s našimi průzkumnými jednotkami. Příklad: Našim příslušníkům, z nichž mnozí byli v civilním obleku, radili místní obyvatelé, kudy nemají chodit, že tam jsou rozestavení příslušníci SNB.

Dále byla závadou neinformovanost některých příslušníků, kteří vyhnali dva naše příslušníky, ačkoliv měli legitimaci v pořádku, z uzavíracího kruhu. Zřejmě nebyli tito příslušníci poučení svými veliteli, kteří dostali jasné rozkazy na poradě velitelství Ludvík.

Závodou bylo to, že příslušníci StB, kteří přišli na stopu, tuto stopu sice zajistili, aby ji neporušil nikdo cizí, sami ji však porušovali, takže psi ztratili orientaci.

Čtěte dále:  Štěchovická záhada objasněna: Jadernou bombu pro Hitlera vyráběly české firmy

Závadou bylo, že někteří členové VB, když byli upozorněni civilním obyvatelstvem na příslušníky chebské PDŠ v civilu, prohlašovali před nimi, že jde o naše příslušníky.

Oběd se dostal pouze k první rotě, u druhé roty dostalo oběd pouze 11 lidí.

Příslušníci neměli všichni s sebou šálky, proto se výdej stravy u jedné roty zdržel natolik, že na ostatní roty se nedostalo.

Morálka příslušníků velmi dobrá. Závody se nám vyskytly právě v tom, že soudruzi ve svém nadšení zahlazovali neúmyslně stopy. Zaměříme se též na zjev, který se udál v Kojšově pile, kdy jeden z našich příslušníků se nechoval správně předsedovi strany soudruhu Piknerovi (upozorněno majorem Okrouhlíkem). Podáme o tom zprávu.

Závadou bylo, že pro přípravu postupu bylo velmi málo času. U nás jsou pouze 4 soukromé buzoly, a protože příslušníci nedovedou s nimi zacházet, vypracoval jsem několik itinerářů.

Během postupu nebylo zvláštních závad. Při postupu lesnatým a houštím zarostlým terénem roztrhali však naši příslušníci šaty, které nutně potřebují výměnu, protože jsme ubytováni ve městě.

Soudruzi, neznalí práce s buzolou a hladovějící kvůli tomu, že je nedostatek hrníčků je samozřejmě problém. Ještě prekérnější je ostuda, když budou potrhaní příslušníci chodit městem. Mimochodem, tento problém se nakonec ukáže jako zásadnější, protože u jednotek náhradní uniformy nejsou a problém bude muset řešit centrála v Praze.

Minisérie operace Ludvík:

2. díl: Překvapivý výsledek zpackané operace

3. díl: Soudruzi omylem přepadli Prahu

V přípravě: Potrestání blbých

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: ABS ČR


Comments are closed.