Kam zmizel sovětský poklad z Konopiště: Nové stopy objevené v archivech

Tajemný plánek, podle kterého hledala poklad Státní bezpečnost. Foto: AABS ČR.

S koncem nacistické ofenzivy na východě ustal i přísun nových cenností, přivážených na Konopiště. Zvláštní komando SS začalo řešit, kam uloupené materiály dále odvézt.

Čtete právě třetí část materiálu, vycházejícího z nově objevených dokumentů, zachycujících skutečné dění za války na Konopišti za nacistické okupace. Předchozí část o skutečném účelu zámku za války najdete zde a druhou část o tom, jaké poklady nacisté na Konopišti ukrývali, najdete zde.

Začátek konce

V roce 1944 se na Konopišti schylovalo k neslavnému konci válečného tažení po Evropě. Nacisté ovšem byli přesvědčeni, že se jim podaří uhájit část území, a proto připravovali evakuaci všech cenností a dokumentů na „bezpečnější“ území. Odvoz nejen pokladů naloupených na frontě, ale i tamějšího mobiliáře po válce zaznamenal tehdejší kastelán Jan Posel.

Plánek jedné z neúspěšných akcí Státní bezpečnosti. Foto: ABS ČR.

Svědectví kastelána:

Naplněno bylo celkem 32 velkých beden nejrozmanitějšími cennými předměty, mezi nimiž byly vzácné zbraně, gobelíny, kožešinové koberce atd. V tutéž dobu přijíždělo v noci mezi 24. a 2. hodinou auto z pražského hradu, jež přiváželo bedny s tajnými spisy a stříbrnými předměty. Ke konci pak dubna (1945, pozn. aut.) byly tyto bedny odvezeny neznámo kam a současně odjela čtyři nákladní auta se 32 bednami naplněnými konopišťskými památkami a vzácnostmi někam na západ. Asi za sedm dní se jedno z těchto aut vrátilo a řidič jeho prozradil kastelánovi Poslovi, že věci složili v Kufsteinu v Rakousku.

Osud sovětského pokladu

Pro poklady naloupené v Sovětském svazu bylo Konopiště jakýmsi překladištěm, které tané komando SS Kühnsberg používalo do doby, než bylo rozhodnuto o osudu jednotlivých předmětů. V případě rozhodování co s nimi platila řekněme odlišná pravidla. Na jednu stranu se přísně evidovalo, který materiál byl předán které instituci, na stranu druhou přátelé velitelů jednotky si mohli odnést v podstatě co se jim zalíbili.

Čtěte dále:  Nacistický poklad: Tajné hledání nařídil obecní úřad, akce Ommeren má výsledky

Učebnicovým případem bylo konání samotného Eberharda von Kühnsberga, který si podle svědectví Jana Posla při svém odjezdu z Konopiště část materiálů odvezl s sebou. Velení SS v Berlíně poté nařídilo podrobnou inventuru toho, co se ztratilo a Kühnsberg byl podle všeho za trest převelen k bojovým jednotkám SS, které byly na počátku roku 1945 zničeny u Budapešti a Kühnsberg pravděpodobně zahynul.

Většina z materiálů z Konopiště byla odvezena do Berlína, menší část do Mnichova. Osud archiválií z novgorodského archivu, které prošly Konopištěm, zmapovala Patricia Kennedy Grimsted v materiálu U.S. Restitution of nazi-looted cultural treasures to the USSR

Citace z publikace:

Novgorodské archivy Po návratu z Berlína: První americký restituční transfer do SSSR se ve skutečnosti skládal pouze z archiválií, které byly vráceny sovětským úřadům v Berlíně 20. září 1945, několik dní po vydání americké politické směrnice o restitucích. Tato zásilka zahrnovala čtyři nákladní vagony s přibližně 1000 balíky „archiválií, které Němci odvezli v roce 1943 z Novgorodu“ a které byly „uloženy v Pruský tajný státní archiv v Berlíně-Dahlemu.

Titulní strana práce Patricie Kennedy Grimsted. Foto: Patricia Kennedy Grimsted

Kam se poděla záhada

Na válečném příběhu nic až tak záhadného není. Z tajemné kyjevské a charkovské knihovny je materiál novgorodského archivu, jehož část ukradl velitel tajného komanda SS a byl za to potrestán. Z tajemného skrývání pokladů je příběh „obyčejného“ překladiště uloupených předmětů, které bylo na konci války samo vykradeno.

Z tajemných pověstí o stovkách kilogramů bankovního zlata je historka, pro kterou není jediná opora ve skutečnosti. Není žádný doklad o tom, že by jakékoliv zlato bylo na Konopiště dovezeno a uschováno. Historka o tom se objevuje v roce 1947 ze značně pochybného zdroje údajného esesáka, který předal tajemství těsně před svou popravou polskému spoluvězni, který byl následně usmrcena automobilem, aby se plánek pokladu dostal do rukou StB. Státní bezpečnost si s tímto plánkem „vyhrála,“ když až do osmdesátých let se na několika místech marně pokoušela cokoliv najít.

Čtěte dále:  Vyšebrodský poklad: Překvapivý nález v roce 1965

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Bundesarchiv, ABS ČR, SOA Praha, Patricia Kennedy Grimsted v materiálu U.S. Restitution of nazi-looted cultural treasures to the USSR


Comments are closed.