Nový objev v archivech: Na Konopišti byl za války uložen sovětský poklad

Zámek Konopiště v roce 1934. Autor foto neznámý, volné dílo.

Státní bezpečnost se na Konopišti opakovaně pokoušela najít schovaný poklad Kyjevské a Charkovské knihovny. Nově objevené dokumenty dokazují, že Konopiště mělo svůj tajný válečný účel.

Po stopách zlata

Po pokladu na Konopišti pátrala Státní bezpečnost nedlouho po únorovém převratu. Do ruky se jí dostal plánek s místem, ve kterém je údajně uloženo bankovní zlato v množství přibližně 400 kilogramů. V červnu 1949 se Státní bezpečnost snažila zlato, zakopané údajně u jednoho z kůlů, na kterých stály ubikace jednotek SS v zámeckém parku, vykopat.

Citace z pátracího svazku:

Agenturní cestou snažili jsme se bývalého SSmana Ernsta Albrechta, který prý osobně zlato v parku zámku Konopiště zakopal, vylákat do ČR, a s jeho pomocí zlato vykopati. Albrecht ale po získání plánku odmítl jíti do ČSR a není vyloučeno, že chce provésti akci sám, aby se nemusel s nikým děliti. Podařilo se však zjistiti, že zlato má být zakopáno asi 1 m pod zemí, u některého ze sloupků, na kterém stály sruby. Bylo by snad možno pomocí hledacího přístroje zjistit, zda zlato tam skutečně je. Přikládám plánek místa, kde zlato má být zakopáno a žádám o sdělení výsledků vašeho šetření.

Samotná cesta k plánku byla poněkud krkolomná. StB se dostal do rukou s krkolomnou historkou, podle které plánek pořídil bývalý příslušník SS uvězněný v Polsku v cele smrti. Krátce před popravou nákres předal spoluvězni, protože už neměl komu jinému vědomost předat. Spoluvězeň byl po svém propuštění údajně za záhadných okolností usmrcen projíždějícím autem.

Pátrací akce v roce 1949 se nezdařila. Přestože se podařilo lokalizovat místo, kde má být zlato uschováno, pátrání v terénu zhatil nedostatek technických prostředků.

Citace z pátracího svazku:

K tamnímu přípisu ve věci zlata v konopišťském parku sděluji, že orgánům VO – StB v Benešově se podařilo přesně zjistit místo, kde stály sruby SSmanů a podle potřeby jej mohou osobně označit.

Čtěte dále:  Nacistický poklad v Ommerenu: Stopa zloděje vede do Čech

Avšak ke zjištění, zda se zlato na uvedeném místě skutečně nachází za pomoci hledacího přístroje nedošlo, neboť vnitřní oddělení tyto technické prostředky nemohlo opatřit. Obracím se proto na tamní útvar který v daném případě má nutné prostředky k provedení této věci, aby průzkum provedl za asistence VO v Benešově a příslušného snad 3. oddělení vzhledem k povaze věci.

Nepopsané foto z pátrací akce StB, patrně z roku 1964. Foto: ABS ČR.

Kastelán, který vše zapomněl

Co se dělo za války na zámku Konopiště se Státní bezpečnost znovu pokoušela zjistit v roce 1964 v rámci Akce úkryty, při které se pokoušela hledat nacistické úložky po celé zemi. V témže roce vyslýchala kastelána Jana Posla, který na zámku strávil celou válku.

Výpověď kastelána:

Můj byt na zámku Konopiště se tehdy nacházel a ještě nachází u vchodu a vjezdu do zámku. Naproti mému bytu, přes dvůr, se nachází vinný sklep, ve kterém mělo velitelství SS uskladněno bedny s různými věcmi, mimo jiné také bedničky s likéry a koňakem, jak bylo po revoluci zjištěno. Pamatuji, že zejména koncem války, to jest na podzim roku 1944 a na jaře 1945 byly v různých intervalech a to jak ve dne, tak i v noci odváženy a přiváženy na zámek bedny různých velikostí, které vojáci vynášeli nebo uskladňovali do zmíněného vinného sklepa. Jiných sklepů nebylo k uskladňování na zámku používáno.

Co tyto bedny obsahovaly nevím, protože jsem k nim neměl přístup a od příslušníků SS jsem se v tomto směru nic nedozvěděl, jelikož nám bylo zakázáno s nimi navazovat nějaké rozhovory.

Kastelán toho tedy příliš nevypověděl. Soudruzi z StB by udělali lépe, kdyby si v pražském oblastním archivu přečetli kastelánovo podrobné svědectví, sepsané těsně po válce. V něm se totiž Jan Posel zabýval děním na zámku velmi podrobně a uvedl i mnoho dalších podrobností.

Záznam o válečném dění na Konopišti. Foto: SOA Praha.

Co vypověděl deník

V prvních letech nacistické okupace se na Konopišti nedělo téměř nic. Zámek i park byly přístupné veřejnosti, okupační správa si nechala podrobně inventarizovat majetek na zámku uložený. Sám kastelán však tuto snahu potají hatil, když nejcennější předměty potají zazdíval ve sklepeních a v evidencích je odškrtával jako zkontrolované.

Čtěte dále:  Bizarní akce železné opony: Nepostřílení západoněmečtí soudruzi pašováni pohraničníky do NDR

„Přituhlo“ na začátku roku 1941. Na začátku roku byl veřejnosti nejprve zakázán vstup do zámku samotného a od března i do zámeckého parku. Částečně to souviselo se vznikem výcvikového prostoru SS Benešov, ale i dosud neznámým účelem, který nacisté Konopišti určili.

Výpověď kastelána:

Dne 8.1.1943 – přijeli baron Kühnsberg a SS Sturmbahnführer Nietzche s 19 jinými důstojníky, několika pod důstojníky a muži s posláním, aby v zámku uskladnili, roztřídili a prozkoumali z Ruska přivezené historické a umělecké památky, mezi nimi i mnoho knih s Kyjevské a Charkovské knihovny. Aby pro tyto věci bylo sjednáno místo, nařídili vystěhovat ty část nábytku do kaple, na chodbě a na půdu. Současně přišel rozkaz říšského pověřence, aby veškeré stříbrné nádobí a příbory byly odvezeny do trezoru státních statků v Praze-Bubenči, jež mu bylo podřízeno. Bylo tam tehdy odvezeno 8 beden stříbra.

Válka znamenala znatelný útok na inventář Konopiště. Část zdejšího vybavení si nechal odvézt do svých rezidencí velitel jednotek SS na území Protektorátu Carl von Pückler-Burghauss. Pojednal o tom mimo jiné Petr Kos v knize Výcvikový prostor Benešov – vstup zakázán.

Citace z knihy:

Asi v lednu 1943 přijel na Konopiště vedoucí Bodenamtu Fischer společně s Pücklerem a nařídil, aby Pücklerovi bylo vydáno z bytového zařízení zámku a zámeckých sbírek vše, co si bude velitel SS v Protektorátu přát. Pozoruhodné je, že na veškeré odvezené věci, které si von Pückler vybral, vydal písemné potvrzení a nechal si tyto předměty dopravit do Prahy, a to jak do svého bytu ve Střešovicích, tak do úřadovny velitelství SS v budově právnické fakulty Karlovy univerzity. Po válce se za přispění ministerstva vnitra podařilo vše vypátrat a dopravit zpět na Konopiště, vyjma malé sbírky prachovnic, kterou si Pückler odvezl do svého zámku ve Friedlandu.

Čtěte dále:  Zlatá horečka a poklad Vlasovců - příběh "rakouských Štěchovic"
Předání správy Konopiště do dispozice Eberharda Künsberga. Foto: Bundesarchiv, CC-BY-4.0

Konopiště tajným překladištěm

Prostory, uvolněné přemístěním mobiláře na půdu a odvezené nejen Püsklerem, ale také například K.H. Frankem, staly se následně překladištěm pro archivy a umělecké předměty, uloupené v Sovětském svazu. Důležitou osobou v tomto tajném úkolu byl Eberhard von Kühnsberg.

Po německé invazi do Sovětského svazu Sonderkommando Künsberg, které se mezitím rozdělilo na štáb a tři Einsatzkommanda po 95 mužích, ve velkém zabavovalo spisy, kartografický materiál, knihovny a umělecké předměty přímo v závěsu za bojujícími jednotkami a příležitostně se účastnilo ozbrojených vojenských operací. Do konce roku 1942 rozdělilo Sonderkommando asi 250 000 předmětů, a to nejen pro úřední potřebu. Například zaměstnanci ministerstva zahraničí si mohli ze zásob vybrat knihy i pro osobní potřebu. Velká část zbývajících sbírek byla předána úřadům správce východních okupovaných území Alfreda Rosenberga. O převzetí Konopiště přímo do správy Sonderkommanda se dochoval i záznam z 8.3. 1943.

Překlad záznamu:

Zplnomocňuji velitele praporu Waffen-SS z.b.V. SS,-Sturmbannführera Frhr.v. Künsberga k převzetí zámku Konopiště od Zemského úřadu pro Čechy a Moravu do vlastnictví Waffen SS. Správu má vykonávat vedoucí správní služby u praporu Waffen-SS z.b.V:.

Příště: Jaké poklady prošly Konopištěm a kde skončily.

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Bundesarchiv, ABS ČR, SOA Praha, Petr Kos: Výcvikový prostor Benešov – vstup zakázán


Comments are closed.