Tajemný Alkazar: Jaderné úložiště a místo, kde možná skončila Hagenova bájná štola

Lom Alkazar. Foto: Jaroslav Mareš.

Když se řekne podzemí u Berouna, jako první se obvykle vybaví Ameriky. Jen o kus vedle je pozoruhodný lom s uloženým radioaktivním odpadem.

Lom Alkazar začal vznikat na břehu Berounky v roce 1908. Až do příchodu nacistů to byl obyčejný vápencový lom pražsko-železářské společnosti. Říkalo se mu V Kozle, Hradiště, nebo také Hostím 1. Za druhé světové války tu měly vzniknout postupně dvě nacistické podzemní továrny.

Továrny, které vznikly jen částečně

Z Berouna sem byla postavena úzkorozchodná vlečka z Berouna-Závodí až do u lomu Alkazar. Trať měla být později upravena na běžný rozchod. Jako první chtěla v lomu Alkazar vybudovat podzemní továrnu firma Škoda werke z Plzně. Vyprojektovala tu podzemní továrnu Sigma III. na výrobu tankových kanonů ráže 75 mm.

Lom Alkazar v roce 1928. Se souhlasem CMA.

Ještě před začátkem prací z projektu sešlo, nicméně jen o měsíc později lokalitu převzala firma Avia. Nakonec zde byla zahájena ražba podzemních sálů pro výrobu leteckých motorů pod krycím názvem Kainit. Továrna ale nebyla dokončena.

První jaderné úložiště u nás

Jediné využití, které zdejší podzemí nalezlo, bylo v případě dvou štol, které byly po válce  proměněny v nejstarší úložiště radioaktivního odpadu u nás. Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly od roku 1958 až do roku 1964. Do tajného neoznačeného úložiště se v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. V devadesátých letech bylo proto celé zalito betonem. Celkem zde bylo umístěno 4 100 sudů s radioaktivním odpadem. Šlo o nízkoaktivní odpad, především ze zdravotnických zařízení.

Lom se dělí na levý amfiteátr, který zleva ohraničuje výrazná trojúhelníková stěna nazývaná Matterhorn. Vpravo od něj je takzvaná Homole, oddělující levý amfiteátr od pravého. Matterhorn je proražen v úrovni paty horní a střední etáže štolami. Některé štoly v Homoli a především vertikální sypný komín za ní byly po několika smrtelných nehodách kolem roku 1970 materiálem zasypány.  Lom má celkem tři dobývací patra v levém amfiteátru je ještě čtvrté patro.

Čtěte dále:  Střelba na letišti v Mošnově: Největší groteska v historii vojenské policie a útvaru URNA

Lomaři při dobývání vápence objevili i jeden přírodní unikát. Tím je hydrotermální jeskyně, tedy dutina vzniklá činností horkých roztoků Je dlouhá přibližně 2 metry. Dutina byla původně vyplněna kalcitovými krystaly, ale částečně je dnes už zničena návštěvníky.

Úložiště jaderného odpadu ještě před zalitím betonem. Se souhlasem CMA.

Tajemství bájné štoly

Je to právě lom Alkazar, do kterého nacisté plánovali vykopat štolu z mnohem známějšího podzemního komplexu Mořina. „Bájná chodba“ byla hlavním cílem jeskyňářů, kteří se ji od 70. let snažili najít. Přestože se dochovaly její velmi podrobné plány, nikdy se na ni nepodařilo narazit. Poslední desítky metrů hlavního překopu, který měl do bájné chodby přecházet, jsou totiž nepřístupné kvůli natékajícímu jílu.

Podle všeho ale vacisté bájnou štolu jednoduše nestihli vybudovat. K údolí Bubovického potoka chybělo vybudovat celkem 300 metrů chodby. Dál měla důlní úzkokolejka pokračovat mostem přes údolí Bubovického potoka a k Alkazaru pokračovat další, téměř 1 300  metrů dlouhou štolou k Alkazaru. Původní plány počítaly s tím, že vše bude hotovo v roce 1949. Poválečná těžba se ale nakonec vydala jiným směrem.

Autor: Jaroslav Mareš

Zdroj: CMA – Společnost pro výzkum historického podzemí


Comments are closed.