Jednou za rok vytáhnou lebku a připomínáme si vraždu, o které nevíme, jestli to byla vražda a ze které jsme obvinili někoho, proti komu nemáme víc než jen dohady.
Bylo, nebylo, žili, byli dva bratři. Jeden z nich byl kníže, jeden z nich ctnostný křesťan, druhý neurvalý pohan. Jeden nechtěl válku a platil mírovou daň, druhý chtěl moc a chystal vraždu. Když svůj ohavný čin dokonal, nezbylo mu než také platit mírovou daň. Zbývá jen pro objektivnost dodat, že tahle historka se s největší pravděpodobností stala za devatero horami a sedmero řekami.
Až donedávna to vypadalo, že největší spor o vraždu svatého Václava je v jejím datu. Historici se postupně sjednotili v tom, že se to celé neodehrálo v roce 929, ale v roce 935. Jenže s posledními desítkami let se začínají objevovat čím dál tím větší pochybnosti o tom, jak to vlastně bylo.
Existovali bratři?
S prvními pochybnostmi přišel historik Záviš Kalandra, když upozornil na to, že jména Václav a Boleslav jsou jména totožná. Problém je v tom, že všechny informace o životě a smrti světce máme z pozdějších legend. Je k nim třeba přistupovat velmi rezervovaně. Jejich cílem nebylo předat informace, ale glorifikovat. Informací je v nich tedy velmi málo. Tím spíš si při pokusu o rekonstrukci děje není možné vybírat pouze selektivně.
Například podle Kristiánovy legendy si Václavova sestra, řeholnice Přibyslava, přisvojila část Václavových ostatků, konkrétně čelist, kterou lámala na menší relikvie, které rozdávala a byla za to potrestána. Jenže lebka, která je Václavu připisována, je kompletní.
Legenda o Přibyslavě může být jen přimyšlená mravoučná povídačka. Je to přeci jen legenda. Ale to jsou všechny dostupné informace o Václavu rovněž. Navíc: Antropologický rozbor profesora Vlčka přisoudil lebce věk čtyřicetiletého muže. Svatý Václav se narodil roku 907 ve Stochově. Pokud zemřel roku 935, nemohlo mu být čtyřicet let ani náhodou.
Kde to bylo?
Nejnovější archeologické výzkumy navíc začaly pochybovat o tom, zda místo, kde stál kostel a kde byl Václav zavražděn, nebyla zaměněna. A tak právě probíhající výzkum na místě údajného činu možná potvrdí, že původní kostel stál na místě vraždy a vražda se odehrála na místě domnělého kostela.
Miroslav Houška upozorňuje na další podezřelé okolnosti, které nasvědčují tomu, že se odehrálo něco úplně jiného. Upozorňuje na to, že Boleslavova dcera Mlada byla přijata samotným papežem a stala se abatyší kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Podle Miroslava Houšky bylo něco takového u dcery pohana a bratrovraha naprosto nepředstavitelné.
Příliš mnoho sourozenců
Klíč k rozluštění Václavova skonu se možná ukrývá někde jinde, na bývalém hradišti Budeč. V dostupných zprávách z legend je jeden zásadní rozpor, o kterém se příliš nemluví. Svatý Václav podle všeho pocházel ze sedmi sourozenců. Jak uvádějí Petr Sommer, Dušan Třeštík a Josef Žemlička v publikaci Přemyslovci – Budování českého státu, se ze svazku Vratislava I. a Drahomíry ze Stodor narodili svatý Václav v roce 907, Boleslav v roce 909, v roce 911 pravděpodobně Spytihněv, dále Přibyslava bez známého roku narození a ještě další tři dcery. Proč byly z historie tak důležité rodiny vymazány? Jaký byl důvod jejich zmizení?
Pro možnou odpověď je možné se vydat na hradiště Budeč. V roce 1983 tu byl při archeologických výzkumech objeven podivný hrob, datovaný do období Václavovy smrti. Jde o hromadný hrob 33-60 nebývale urostlých jedinců, až na tři výjimky mužů, kteří zemřeli násilnou smrtí a byli pohřbeni nepietním způsobem.
Vyvražděná jednotka
Počet zavražděných archeologové odhadují blíže šedesátce a konstatují, že zemřeli po úderu sečnou zbraní do hlavy. Na jejich těle nebyly známky obranných zranění. Mohlo jít o posádku hradiště, vyvražděnou při přepadení, případně o jinou vojenskou jednotku. Každopádně o vojenskou jednotku elitní a ve své době neopominutelnou sílu, která měla možnost zásadně ovlivnit mocenské boje mezi sourozenci.
Když uvážíme audienci Boleslavovy dcery u papeže a Václavovy sourozence, vyškrtnuté z historie, nabízí se varianta, že svatého Václava, pokud tedy byl zavražděn, nechal zavraždit jiný z jeho sourozenců a byl za to vymazán z historie. Anebo jsou pro tajemný hrob vyvražděných bojovníků jiná vysvětlení?
Autor: Jaroslav Mareš
zdroje: Kristiánova legenda, Památky archeologické, Přemyslovci – budování českého státu
