Světový unikát: Podzemní most chránící muzeum a tunel a kryt v něm

Jeden z dutých podzemních nosníků. Foto: Jaroslav Mareš

Podzemní most zachránil budovu dnešního Národního zemědělského muzea před zřícením do tunelu. Když pod Letnou budovali tunel, zvolili inženýři unikátní metodu.

Letenský automobilový tunel byl vybudován po druhé světové válce. Uvažovalo se o něm už od počátku 20. století. Původně ale neměl navazovat na Revoluční, ale na Pařížskou ulici a kromě tunelu se zvažoval i průkop letenskou plání.

Rozhodnutí o definitivním řešení dopravního spojení centra města se severozápadem města padlo po veřejné soutěži v roce 1937. Realizaci ale odsunula válka. Po válce se stavaři pustili do díla, ale museli vyřešit jeden zásadní problém – tunel měl podejít budovu Národního zemědělského muzea, a sice v nevelké hloubce a v nestabilním terénu. Při stavbě tunelu hrozilo, že se budova propadne do budované dopravní stavby.

Zbořit?
Půdorys podzemního krytu. Foto: CMA – Společnost pro výzkum historického podzemí.

Jeden čas se uvažovalo o zboření budovy. Nakonec zvítězilo řešení podepřít budovu podzemním mostem. Ještě před stavbou tunelu tedy stavbaři postavili betonové nosníky. Jsou to tři obrovské železobetonové konstrukce, které jsou duté, jsou v nich příčky a sloupy. Teprve poté, co vzniknul podzemní most, podpírající budovu muzea, bylo možné vybudovat tunel.

Kolem nosníků zůstal volný prostor, který byl nejprve využíván jako sklad. Později byl prostor upraven na kryt civilní obrany pro zaměstnance budovy. Po několika letech, kdy se o krytu vědělo, byl ale utajen a stalo se z něj stalo utajené velitelství. Těžko si představit, jak soudruzi vysvětlovali zdejším pracovníkům, že kryt, do kterého předtím pravidelně chodili v rámci branných cvičení, už oficiálně neexistuje. Kryt byl utajen v 70. letech a fungoval tedy víc než 20 let.

Podzemní velitelství bylo naposledy aktivováno při zasedání mezinárodního měnového fondu v Praze v roce 2000 a řídily se odsud operace proti demonstrantům.

Čtěte dále:  Odhalené výkresy: Nepostavené podzemní autobusové tratě v Praze a opuštěná podpovrchová tramvaj

Unikátní nouzový východ

Kryt má i několik dalších unikátních technických řešení. Protože musel mít dva východy a jeden z východů byl v rámci utajení zazděn, hledalo se náhradní řešení: Nouzový východ skrz strop letenského tunelu. Jeho použití bylo ovšem extrémně nepohodlné.

Nákres utajeného nouzového východu. Foto: CMA – Společnost pro výzkum historického podzemí.

Unikající pracovníci velitelství museli nejprve sestoupit do jednoho z nosníků, kde se za několika tlakovými uzávěry nacházela svislá šachta s provazovým žebříkem. Její spodní konec ústil do klenby Letenského tunelu. V případě potřeby nouzově kryt opustit bylo třeba spustit provazový žebřík a opustit kryt po něm. Kdo někdy používal provazový žebřík ve volném prostoru, dovede si nepohodlí a riziko pádu na vozovku živě představit.

Východ z krytu není pro řidiče projíždějící tunelem nijak patrný – při poslední opravě východ zakrylo osvětlení, přesunuté z boků do středu tunelového stropu. Nebude navíc dlouho trvat a zanikne i kryt jako takový – Národní zemědělské muzeum připravuje úpravu prostoru na podzemní depozitář.

autor: Jaroslav Mareš

zdroj: CMA – Společnost pro výzkum historického podzemí


Comments are closed.