Tajemství Čertovy brázdy: První vysvětlení tajemné stavby

Svatý Prokop vyorává Čertovu brázdu. Volné dílo.

Čertova brázda byla až donedávna nevysvětlená stavba o délce víc než 20 kilometrů mezi Sázavou a Chotouní na Kolínsku. Nedávno se podařilo vysvětlit její účel a najít dokonce další.

Čarovné legendy

Za vznikem Čertovy brázdy měl podle pověsti stát zakladatel sázavského kláštera, svatý Prokop. Toho prý poňoukal ďábel tak dlouho, až ho zapřáhl za radlici a vyoral s ním brázdu ze Sázavy do svého rodiště v Chotouni. Pověst zaznamenal na konci 19. století František Adolf Šubert:

„Opodál Chotouně, při blízké aerární silnici, spatřuje se strž hluboká, podivného tvaru, která zvolna prohýbá se mezi žírnými nivami až po úpatí Lipské hory. Jest to známá „Čertova brázda“, již výše zpomenutá. Postupujíc pak úbočím hory této, dotýká se na východním konci vsi Lipan, zaměřuje se k nejvyššímu temeni památné hory, ryhuje rozsáhlou planinu na jejím povrchu a končí se v údolí Sázavském. Podivný tvar a koncové body strže, důležité v životě svatého opata, daly zajisté podnět pověsti.“

Jediná dochovaná fotografie dubu u Homole. Volné dílo.

Na konci Čertovy brázdy u Chotouně je malé návrší, nazývané Homole. I to mělo mít s ďáblem, zapřaženým za pluh, svou souvislost. Jan František Beckovský v díle Poselkyně starých příběhův českých tvrdí:

„Na tom přívrší chotaunského toho zlýho ducha přinutil bláto neb zem mastnou s toho rádla oškrabati, z které země ten vršek tehdáž byl udělán, a který se z silnice pražské podnes spatřuje, jemuž okolní obyvatelé říkají Homole.“.

Svatý Prokop rovněž prý „zasadil“ památný dub zapíchnutím škrabky na pluh do země. Památný dub stál na místě až do 13. listopadu 1909 kdy byl vyvrácen vichřicí.

Všechna marná vysvětlení

Podle ještě nedávno prezentované hypotézy je Čertova brázda cestou lomu Bílá Hora na levém břehu Sázavy a směřuje k brodu u Labe. Místy až devět metrů hluboký zářez měl být používán pro přepravu kamenných bloků krystalického vápence za bylanské kultury, která z něj v 7.-6. století před naším letopočtem vyráběla ozdoby.

Čtěte dále:  Operace Štěchovice: Nacistická tajná akce trvala několik let

Přepravovat kamenné bloky za účelem výroby ozdob ovšem nedává smysl. Některé část Čertovy brázdy mají navíc takový sklon, že se pro dopravu použít ani nedaly.

Druhým vysvětlením je přírodní původ brázdy, její souvislost s takzvaným Kouřimským zlomem. Jenže Kouřimský zlom neprobíhá shodně s Čertovou brázdou a dřívější výzkumy potvrdily, že Čertova brázda je pouze povrchový útvar. Ezoterici nabídli ještě vysvětlení spojnice mezi energetickými body, ovšem všechny body, které mohli naši předkové považovat za důležité, leží mimo brázdu.

Čertova brázda. Foto: Jaroslav Mareš.

Zbývá poslední vysvětlení

Se skutečným účelem Čertovy brázdy souvisí i bájná událost, která se měla odehrát mezi roky 929 a 935, když proti svatému Václavovi povstal zlický kníže Radslav. U Přistoupimi se nakonec Václavovi poddal se slovy „Přistoupim na tvoje podmínky.“

Podle posledních poznatků Čestmíra Štuky a Petra Nového je Čertova brázda opevněná hranice. V lese v okolí Lipan se jim podařilo nalézt úsek Čertovy brázdy v nedotčeném stavu. Zda se takto opevňovali Zličané v obavách před Čechy, či naopak, anebo zda byla tato hranice vybudována a opevněna ještě v dávnějších dobách, to zatím stále není jasné.

Čertova brázda ale není „sama“ a má, respektive měla, své dva menší sourozence jedna Čertova brázda procházela prostorem mezi vrchem Oškobrh a řekou Labe a byla asi kilometr a půl dlouhá. Čertova brázda se uchovala i jako místní název nedaleko Lázní Bělohrad. Procházet mela v prostoru mezi bývalou obcí Byšičky a Lukavcem. Třetí Čertova brázda byla nejkratší – měla prý kolem 800 metrů.

Po boku mocností

Česká republika se tak díky Čertově brázdě zařadila mezi státy jako je Německo s opevněním Danevirke nebo Anglie s Offovou linií chránící království Mercie před Velšany či ještě staršími Hadriánovým a Antoninovým valem, chránícím Římskou říši před nájezdy Skotů.

Čtěte dále:  Nové dokumenty k Richardu: Obří podzemní jaderné smetiště

autor: Jaroslav Mareš

zdroje: Čestmír Štuka, Petr Nový: Čertova brázda ve vztahu ke starým cestám


Comments are closed.