Voděradský Stonehenge: Opracované kameny, které nedávají smysl

Opracované kameny v údolí potoka. Foto: Jaroslav Mareš

Jedním z nejpodivnějších míst u nás je údolí Zvánovického potoka u Černých Voděrad. Potok se tu prodírá téměř třicítkou dokonale opracovaných kamenů, jejichž smysl se dosud nepodařilo vysvětlit.

Dnes je to zapomenuté místo jihovýchodně od Prahy. V potoce badatelé napočítali celkem 27 kamenů, dokonale opracovaných do kruhu. Jejich průměr je od 90 do 12 centimetrů. Opracované kameny sem někdo svalil z nedalekého vrchu.

Racionální vysvětlení neobstojí

Pravověrní skeptici, kteří usilují o jednoduché vyšetření úplně všeho, vysvětlují podivné kameny jako nedokončené kameny mlýnské. Jenž jsou tu dva rozpory, které toto vysvětlení vylučují – mlýnské kameny by měly uprostřed vysekaný otvor pro osu. Dávat si práci s transportem osekaných kamenů do údolí, přestože ještě nejsou hotové a s vědomím, že při sekání otvoru pro trám, který bude s kamenem otáčet, nedává smysl.

Stopy vylamování bloků na jedné z místních strání. Foto: Jaroslav Mareš

Druhý důvod, proč nejsou kameny mlýnské, je daleko pádnější – žula, ze které byly kameny vytesány, je hrubozrnná hornina a pro mletí obilí se vůbec nehodí. Lze ještě namítnout, že kameny nemusely být určeny k mletí obilí, ale ke mletí hornin. Ani tak ale nedává smysl manipulace s nimi bez vysekání středového otvoru.

Pokud se o kamenech dá něco říci s jistotou, tak jejich původ výše ve zdejších svazích. V jednom ze zdejších údolí se na stráni dochovalo místo, ze kterého byla evidentně minimálně část kamenů vylomena a na jednom ze zdejších bloků jsou dosud stopy po přerušené práci na bloku, který se již nepodařilo vylomit.

Dokonale souměrná mísa v žulovém masivu. Foto: Jaroslav Mareš

Podivné kamenné mísy

Na jednom ze zdejších vrcholů jsou navíc takzvané kamenné mísy. Opět dokonale pravidelné prohlubně v žulových blocích, ve kterých se dnes hromadí dešťová voda. Nabízí se tak vysvětlení, že ve zdejších lesích se kdysi nacházelo pohanské obětiště, na kterém dávní kněží usmiřovali své bohy. Podle jedné hypotézy stékala krev z obětí po kamenných mísách a ti nejpovolanější zde věštili.

Čtěte dále:  Tragédie v horách: Nejvyšší přívalovou vlnu světa způsobil člověk

Podle druhého vysvětlení mohla vodní hladina v prohlubních sloužit jako horizont, podle kterého se měřila výška slunce nad obzorem a vznikla tak jedna z možných verzí pradávného kalendáře. Co by o skutečném účelu tohoto dnes zapomenutého místa mohlo něco napovědět, je rozmístění podivných kamenů. Nacházejí se totiž ve dvou údolích, obepínajících vrchol, na jehož nejvyšším bodě je další zvláštní kamenný útvar.

Čertova hlava. Foto: Jaroslav Mareš

Stopy dávné svatyně

Žulový útvar, kterému se říká Čertova hlava, se tyčí na kótě 445 na východním břehu Zvánovického potoka. Jakousi hlavu skutečně připomíná. Pokud nebyly kamenné bloky určeny jako mlýnské kameny, nabízí se ještě vysvětlení, že jejich původním místem určení byl právě vrch s Čertovou hlavou a že zde mohly být součástí dávné svatyně. Narovnány na sebe by vytvořily impozantní sloupy.

Záhadologové dodnes spekulují nad tím, zda na našem území mohla existovat dávná civilizace, o které dnes již nic nevíme. Pokud bychom na okamžik připustili, že kamenné bloky mohou být stopou po její činnosti a možná po její jakési stavbě, znamenalo by to obrovský převrat ve vnímání naší minulosti.

Podezření na svatého Prokopa

Je třeba ještě ptát se na to, jak se mohly kameny z tajemné stavby rozkutálet. I to muselo dát obrovskou práci. Pokud zajdeme na pomoc do našich legend, tak se nabízí velmi přiléhavé vysvětlení. Jen 10 kilometrů odsud je sázavský klášter, založený na přelomu prvního a druhého tisíciletí svatým Prokopem. Byl to právě svatý Prokop, který podle legend zasvětil svůj život boji s ďáblem a ničení pohanských model. Po svém působení údajně zanechal daleko impozantnější dílo, Čertovu brázdu, procházející krajinou od Sázavského kláštera k Prokopově rodišti v Chotouni. Vedle Čertovy brázdy je něco jako rozvalená pohanská svatyně ze žulových bloků nepodstatná brigáda na jedno odpoledne.

Čtěte dále:  Záhada svatebního masakru u Domašova: Archivy vydaly nové vysvětlení
Stopa po nedokončeném výlomu. Foto: Jaroslav Mareš

Dřívější civilizace na našem území podle dosavadních zjištění nevztyčovaly víc než ojedinělé kameny – menhiry. Kamenná stavba, navršená z opracovaných kamenů, by znamenala podobnou senzaci jako světoznámý Stonehenge. Černé Voděrady dosud do světového povědomí nepronikly. A je to možná jen kvůli tomu, že se zatím nenašel nikdo, kdo by chtěl provést skutečně podrobný výzkum zdejší lokality.

Autor: Jaroslav Mareš


Comments are closed.